Hyperprostor: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
EmausBot (diskuse | příspěvky)
typo, wikilink, doplnění, ref., wikilink z kap. pryč
Řádek 6:
 
== Cestování hyperprostorem, Hyperpohon ==
 
'''Hyperpohon''' je fiktivní druh pohonu, který umožňuje cestovat rychleji než [[světlo]]. Bez hyperpohonu by bylo cestování [[vesmír]]em prakticky nemožné kvůli velkým vzdálenostem mezi jednotlivými planetárními systémy.
 
Řádek 17 ⟶ 16:
Odlišný koncept, který je někdy také nazýván hyperprostorem, je že obyčejný trojrozměrný prostor je zakřiven ve čtvrtém nebo větším počtu vyšších rozměrů tak, že dva body velmi vzdálené v trojrozměrném prostoru jsou těsně vedle sebe v některém z dalších rozměrů. Hyperprostorový motor poté umožňuje tímto směrem se pohnout. V takovém případě je cestování omezené daným uspořádáním prostoru.
 
Podobným konceptem je [[červí díra]], která propojuje dva body přes další dimenzi. Rozdílem je, že červí díra má nenulovou délku a tedy umožňuje větší výběr cesty. Takže existuje nekonečný počet zakřivení v našem prostoru a tudíž deformací.
 
== Hyperprostorová komunikace ==
 
Někdy je možné hyperprostor použít ke komunikaci podobné rádiové, samozřejmě nadsvětelnou rychlostí. Jindy je nejrychlejší informace doručovat kurýrní lodí.
 
Řádek 26 ⟶ 24:
 
== Historie popisu ==
 
Přestože koncept hyperprostoru se objevil až ve [[20. století]], cestování neviditelnými sférami mimo normální svět je součástí nejstarší lidové slovesnosti.
 
Ve [[Science fiction|sci-fi]] se objevilo kolem roku [[1930]], tedy ve stejnou dobu kdy se objevil termín [[Science fiction|sci-fi]], a stal se velice rozšířeným kvůli omezení, které představovala rychlost světla v běžném prostoru.
 
== Populární popis ve [[Science fiction|sci-fi]] ==
 
Kolem roku [[1950]] bylo cestování hyperprostorem typickým způsobem cestování. Mnoho příběhů popisuje hyperprostor jako nebezpečné místo, kde se obtížně naviguje. Někdy nebezpečí spočívá v možnosti přiblížení se k velkému gravitačnímu poli (nejčastěji [[hvězda|hvězdy]]), které může loď vytáhnout z hyperprostoru nebo přímo zničit. Hvězda může být nebezpečná na větší vzdálenost než v normálním prostoru - potom je nutné před vstupem do hyperprostoru použít „konvenční“ pohon pro let z planety (resp. její oběžné dráhy) do dostatečné vzdálenosti.
 
Řádek 44 ⟶ 40:
 
=== Cestování hyperprostorem v sérii Nadace Isaaca Asimova ===
Skok hyperprostorem je nespojitý pohyb, je to jako vystřídání diapozitivů, kdy jeden snímek okamžitě nahradí druhý. Galaxie je v &nbsp;tomto prostředí nepatrný objekt, v ideálním případě bezrozměrný bod. Silné [[gravitace|gravitační]] pole ztěžuje průnik do hyperprostoru a především velmi zvyšuje riziko vynoření se z něj na nesprávném místě (např. i v hmotném objektu, ve středu [[hvězda|hvězdy]],...). Čím dále je [[kosmická loď]] od vlivu gravitace, tím více se eliminují vlivy nahodilých faktorů či chyb a tím pádem klesá i pravděpodobnost katastrofy .<ref name="hranice">{{Citace monografie
| příjmení = Asimov
| jméno = Isaac
| titul = [[Nadace na hranicích]]
| vydavatel = AG Kult
| místo = Praha
Řádek 55 ⟶ 51:
| isbn = 80-901035-1-0
}}</ref>
.
 
V nouzi lze použít únik hyperprostorem už 200 [[kilometr|km]] od povrchu planety - vzhledem k tomu, že ve [[vesmír]]u je mnohem více bezpečného prostoru než hmoty, dá se vcelku spolehnout, že i tato situace dobře dopadne.
 
Když bylo cestování hyperprostorem ještě novinkou, někomu bývalo při Skoku špatně či trpěl závratěmi (není vyloučeno, že to bylo psychogenního původu),. avšak postupem času a rozvojemDetektiv [[technologieElijáš Baley]] (kolem roku 5&nbsp;022 n.l.) popisuje Skok jako pocit, kdy se totov odbouraloněm aběhem všechnyzlomku účinkyvteřiny jsouvše hlubokoobrátilo podnaruby a pak se prahemrychle vnímánívrátilo nazpět.<ref name="skokskok1">{{Citace monografie
| příjmení = Asimov
| jméno = Isaac
| titul = Nadace na hranicích[[Roboti úsvitu]]
| vydavatel = [[Klub Julese Vernea]]
| místo = Praha
| rok = 1993
| kapitola = Giskard
| strany = 62
| isbn = 80-901280-8-4
}}</ref>.
 
Postupem času a rozvojem technologie se tento vjem odboural a všechny účinky jsou hluboko pod prahem vnímání.<ref name="skok">{{Citace monografie
| příjmení = Asimov
| jméno = Isaac
| titul = [[Nadace na hranicích]]
| vydavatel = AG Kult
| místo = Praha
Řádek 69 ⟶ 76:
| strany = 151
| isbn = 80-901035-1-0
}}</ref> Fyzikové v Baleyho éře podotýkali, že není prakticky možné, aby se Skok odehrál v nulovém čase, což by zaručilo dokonalý přechod a absenci jakéhokoli biologického vjemu. To je pouze v&nbsp;rámci teorie, neboť by si takový ideální Skok vyžádal nekonečnou energii. Nepříznivé účinky zbytkového reálného času lze pouze minimalizovat, nikoli zcela eliminovat.<ref name="skk2">{{Citace monografie
}}</ref>.
| příjmení = Asimov
| jméno = Isaac
| titul = [[Roboti úsvitu]]
| vydavatel = [[Klub Julese Vernea]]
| místo = Praha
| rok = 1993
| kapitola = Giskard
| strany = 63
| isbn = 80-901280-8-4
}}</ref>
 
Vzhledem ke složitosti [[matematika|matematických]] propočtů plánuje Skoky palubní [[počítač]] [[kosmická loď|kosmické lodi]], lidem by to trvalo nepoměrně déle a vždy by výsledek trpěl určitou odchylkou. Moderní počítač (jakým je vybaven např. [[hvězdolet]] [[FS Vzdálená hvězda]] dokáže naplánovat a realizovat i početnou sérii Skoků hyperprostorem přes celou [[Galaxie|Galaxii]].
 
=== Příklady prostředí, v nichž se vyskytuje hyperprostor ===