Opilost: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Obsah stránky nahrazen textem „Michale proste se nekdy opijem =D odepis mi na fb =D kdy mas cas ?? =D“ |
Verze 8778719 uživatele 85.70.36.240 (diskuse) zrušena - vandal |
||
Řádek 1:
{{Upravit}}
'''Opilost''' neboli '''opojenost''' či též '''ebrieta''' je stav, který vzniká po intoxikaci [[alkohol]]em.
Typická je pro ni nadnesená nálada, bývá zvýšené sebevědomí, zvýšená hovornost, podnikavost, zvýšená družnost, zmenšují se sociální zábrany. Je zde ale porucha pozornosti (to je jeden z důvodů, proč v opilosti častěji dochází k dopravním nehodám). Může se ovšem objevit i agresivní chování. Při větší opilosti bývají poruchy chůze - chůze o široké bázi, pády, zarudlé spojivky.
== Mechanismus působení alkoholu na CNS ==
Při intoxikaci alkoholem dochází k přímému ovlivnění [[neurotransmiter]]ů (útlum [[dopamin]]ergní, [[serotonin]]ergní a [[taurin]]ergní aktivity, potlačení inhibičního vlivu [[GABA]], stoupá aktivita [[glutamát]]u). Přesný mechanismus, jimž tyto interakce přispívají k pocitu uspokojení, není jasný. Vyvolání tendence pro opakování příjmu alkoholu lze teoreticky vysvětlit účinky změněné aktivity GABAergního a glutamátergního systému na uvolňování dopaminu v mezolimbické dopaminové dráze<ref name="fišar">{{citace monografie | jméno = F., a kol. | příjmení = Fišar | odkaz na autora = | titul = Vybrané kapitoly z biologické psychiatrie | vydavatel = Grada Publishing| místo = Praha | rok = 2009| počet stran = 384| kapitola = | strany = 189 }}</ref>. Za somatické poškození neuronů je pak zodpovědné hromadění metabolitů alkoholu - zejména [[acetaldehyd]]u.
== Stádia opilosti ==
Obecně '''dle množství alkoholu v krvi''' lze rozdělit opilost do několika stádií:<ref name="kalina">{{citace monografie | jméno = K., a kol. | příjmení = Kalina | odkaz na autora = | titul = Základy klinické adiktologie | vydavatel = Grada Publishing| místo = Praha | rok = 2008| počet stran = 392| kapitola = | strany = 341–342 }}</ref>
; do 0,99 ‰ – excitační opilost
: hovorný, forie mírně elevována (tj. intoxikovaný má lepší, povznesenější náladu, stále však v hranici normy). Od 0,80 ‰ výše není řidič schopen bezpečně řídit vozidlo.
; 1,00-1,49 ‰ – mírná opilost
: hovorný, [[euforie]], místy planě vtipkuje, je zvýšené sebevědomí a sebedůvěra. Psychomotorika je již ovlivněna alk. intoxikací – reakční čas je prodloužen, nad 1 ‰ pak [[ataxie]], pohledový [[nystagmus]] (mimovolní pohyby očí).
; 1,50–1,99 ‰ – střední opilost
: psychomotorika již výrazněji narušena - jsou přítomny poruchy koordinace a zpomalení tělesných pohybů, snížena pozornost. [[Afektivita]] (tj. přibližně emoční vyladění) je labilní – nálada se může buď zlepšit, nebo naopak zhoršit a nastupuje celkový útlum (možno až k usnutí), možné i kolísání z obou krajních poloh. Deliberace jednání (snížení zábran) - opilecká sebevražednost, agresivita.
; 2,00–2,99 ‰ – těžká opilost
:blábolivá řeč, neschopnost samostatné chůze, psychické poruchy, výraznější poruchy chování (podobně jako výše - opilecká suicidia, agresivita), zvracení.
; 3,00–3,99 ‰ – vážná otrava alkoholem
: těžké poruchy vědomí ([[stupor]]), obluzení, nereaguje na podněty, dýchání je pomalé a mělké, mohou být [[Srdeční arytmie|poruchy srdečního rytmu]]. Riziko zástavy dechu a oběhu.
; nad 4,00 ‰ – riziko smrtelné otravy alkoholem
: komatózní stav, [[Smrtelná dávka|letální dávka]] (u 50 % pacientů) je 5 ‰ alkoholu v krvi.
Nutno ovšem dodat,že individuální snášenlivost je velmi široká. Trénovaní jedinci (t.j. jedinci na vrcholu tolerance) jsou schopni i s hladinou alkoholu blížící se 3‰ působit v kontaktu s okolím zcela nenápadně a z opilosti je usvědčí až dechová zkouška či toxikologické vyšetření krve.
'''Patická opilost''' (patická ebrieta) – patologická reakce na alkohol, vzniká po vypití malého množství alkoholu, které by u většiny lidí nezpůsobilo intoxikaci.
Dochází k poruše vědomí s [[blud]]y a [[halucinace]]mi, poruchám chování často s agresí zaměřenou na okolí (heteroagrese) i na sebe sama (autoagrese). Stav odeznívá po minutách až hodinách, končí spánkem. Na stav si postižený obvykle nepamatuje ([[amnézie]]). V případě [[Trestný čin|trestné činnosti]] páchané v patické ebrietě je snížená trestní odpovědnost postiženého, patická ebrieta může být i důvodem ke zproštění viny (exkulpaci).
== Reference a použitá literatura ==
<references/>
* Höschl, C.; Libiger, J.; Švestka, J. ''Psychiatrie.'' Praha : Tigis, 2002.
* Herman, E.; Praško, J.; Seifertová, D. ''Konziliární psychiatrie.'' Praha : Medical Tribune CZ, 2007.
== Související články ==
* [[Alkoholický nápoj]]
* [[Alkoholismus]]
* [[Delirium tremens]]
* [[Záchytka]]
== Externí odkazy ==
{{Wikislovník|opilost}}
{{Pahýl}}
{{Portály|Medicína}}
[[Kategorie:Duševní poruchy]]
[[Kategorie:Alkoholismus]]
[[Kategorie:Drogy]]
[[ca:Consum d'alcohol i salut]]
[[de:Alkoholvergiftung]]
[[en:Long-term effects of alcohol]]
[[es:Efectos del alcohol en el cuerpo]]
[[fr:Intoxication alcoolique]]
[[gl:Intoxicación etílica]]
[[hi:शराब की लघु अवधि के प्रभाव]]
[[ja:急性アルコール中毒]]
[[nl:Alcoholvergiftiging]]
[[no:Langtidseffekter av alkohol]]
[[ru:Токсикология этанола]]
[[sv:Alkoholkonsumtion och hälsa]]
[[sw:Athari za muda mrefu za pombe]]
[[uk:Отруєння етиловим спиртом]]
| |||