Teplota ve středu Slunce dosahuje 1,5x10<sup>7</sup> [[Kelvin|K]] neboli 1.3 [[Elektronvolt#Termodynamick.C3.A1_teplota|keV]]. (jednotka [[Elektronvolt|eV]] se často užívá ve fyzice plazmatu pro udání teploty). Při této teplotě již část protonů dosahuje rychlosti dostatečné pro to, aby při jejich nahodilé srážce došlo k jejich sloučení.
[[Slunce]] vyzařuje [[výkon]] 3,9x10<sup>26</sup> [[Watt]]ů.<ref>http://nssdc.gsfc.nasa.gov/planetary/factsheet/sunfact.html</ref> Teplota ve středu Slunce dosahuje 1,5x10<sup>7</sup> [[Kelvin]]ů. Z toho lze triviálně vypočítat, že [[kinetická teplota]] ([[střední kinetická energie]]) je 1.3 keV a to není dostatečné k fúzi protonů, ke které je potřeba cca 400 keV.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Machala
| jméno = Dalibor
| odkaz na autora =
| titul = Cvičení z atomové a jaderné fyziky
| vydavatel = Univerzita Palackého v Olomouci
| místo = Olomouc
| rok = 2006
| isbn = 80-244-1269-1
| kapitola = Termojaderná fúze
| strany = 65
| jazyk = česky
}}</ref>
Slunce ale přesto vyzařuje energii vzniklou z termojaderné fúze. Vysvětlením je, že rychlost protonů v [[Protonový plyn|protonovém plynu]] se řídí [[Maxwellův rozdělovací zákon|Maxwellovým rozdělovacím zákonem]] a tak některé protony mohou mít až o dva i o tři řády vyšší rychlost než je rychlost nejpravděpodobnější. Druhým důvodem je, že i když [[kinetická energie]] protonů nižší než výška [[Potenciálová bariéra|potenciálové bariéry]], mohou ji překonávat pomocí kvantového [[Tunelový jev|tunelového jevu]].
Proto [[Slunce]] vyzařuje relativně pomalu. Pokud by dva výše zmíněné kvantové děje neprobíhaly, byla by průměrná kinetická energie protonů menší než výška potenciálové bariéry a k termojaderné fúzi by nedocházelo vůbec. Pokud by kinetická energie protonů byla naopak vyšší než potenciálová bariéra došlo by během relativně krátké doby k fúzi všech protonů a Slunce by vyhaslo. Oba tyto případy by měly očividně ničivé dopady pro jakýkoliv [[život]] na [[Země|Zemi]].
