Nový židovský hřbitov na Olšanech: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Feťour přesunul stránku Nový židovský hřbitov na Nový židovský hřbitov na Olšanech: konzistence s názvy ostatních pražských ŽH
rozšíření
Řádek 1:
 
{{Pracuje se}}
{{Infobox židovský hřbitov
| název = Nový židovský hřbitov na Olšanech
Řádek 30:
| commons = Category:New Jewish Cemetery (Prague)
}}
'''Nový židovský hřbitov na Olšanech''', známý též jako '''Nový židovský hřbitov''',<ref name="Rozkošná">Rozkošná, Blanka, Jakubec, Pavel. ''Židovské památky Čech''. 1. vyd. Brno: Era, 2004. 480 s. ISBN 80-86517-64-0</ref> tvoří samostatnou část komplexu [[Olšanské hřbitovy|Olšanských hřbitovů]] v Praze na [[Žižkov]]ě. Rozkládá se mezi ulicemi [[Jana Želivského]] a Izraelská na ploše 101 430 m<sup>2</sup>.<ref name="PŽH">Pařík, Arno, Hamáčková, Vlastimila, Cabanová, Dana, Kliment Petr. ''Pražské židovské hřbitovy ''. 1. vyd. Praha: Židovské muzeum v Praze, 2003. 131 s. ISBN 80-85608-69-3</ref> Svou rozlohou a počtem náhrobků je největším [[Židovský hřbitov|židovským hřbitovem]] v České republice.<ref name="Rozkošná"/> Od roku [[1958]] je chráněn jako [[kulturní památka České republiky]].<ref>{{MonumNet|název=Nový židovský hřbitov|ID=152306|datum=2012-1-31}}</ref>
'''Nový židovský hřbitov na Olšanech''' tvoří samostatnou část komplexu [[Olšanské hřbitovy|Olšanských hřbitovů]] v [[Praha|Praze]] na [[Žižkov]]ě. Rozkládá se mezi ulicemi
 
Od svého založení až dodnes slouží jako hlavní [[Praha|pražský]] židovský hřbitov.<ref name="kehila">[http://pamatky.kehilaprag.cz/node/494 pamatky.kehilaprag.cz]</ref>
v Praze byl založen v roce 1891 poté, co byl [[Starý židovský hřbitov]] uzavřen. Nachází se v katastrálním území [[Žižkov]] v Praze&nbsp;3 a má rozlohu asi 10&nbsp;hektarů. Je chráněn jako [[kulturní památka České republiky]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?IdReg=152306
| datum přístupu = 2012-1-31
| vydavatel = Monumnet.npu.cz
}}</ref>
 
== Historie ==
Byl plánován na 100&nbsp;000&nbsp;hrobů, tedy asi na 100&nbsp;let. Nacházejí se zde náhrobky navržené předními architekty, jako byli [[Antonín Balšánek]], [[Josef Fanta]], Otto a Karl Kohnové, [[Jan Kotěra]], [[Fritz Lehmann]], [[Max Spielmann]], [[Josef Zasche]] a další. [[Obřadní síň]] navrhl architekt [[Bedřich Münzberger]] v [[novorenesance|novorenesančním]] slohu. Ve východní části hřbitova bylo roku 1933 zřízeno urnové oddělení s obřadní síní podle projektu architekta [[Leopold Ehrmann|Leopolda Ehrmanna]].
[[Hřbitov]] byl založen v roce [[1889]] na ploše 74 037 m<sup>2</sup> a slavnostně otevřen 6. července [[1890]].<ref name="PŽH"/> Stalo se tak poté, co byl uzavřen [[Židovský hřbitov v Praze-Žižkově|starý žižkovský židovský hřbitov]]. První pohřeb se zde však konal již o dva dny dříve, 4. července.<ref name="PŽH"/><br/>
Ačkoli byl plánován na 100 000 hrobů, tedy asi na 100 let, musel být již ve [[1920-1929|20. letech]] rozšířen,<ref name="kehila"/> načež se v roce [[1933]] rozrostl o nový urnový hřbitov s vlastní obřadní síní.<ref name="PŽH"/>
 
== Obřadní síně ==
Je zde pohřbena řada významných osobností politiky, kultury i průmyslu, například příslušníci rodiny Petschků, Waldesů a rodiny Bondy, spisovatelé [[Franz Kafka]], [[Jiří Orten]], [[Ota Pavel]], malíři [[Jiří Kars]], [[Max Horb]] a řada dalších. Nachází se zde památníky a symbolické hroby obětí [[holokaust]]u.
Na hřbitově se nacházejí dvě [[Obřadní síň|obřadní síně]]. Původní [[novorenesance|novorenesanční]] síň, jež stojí na nejvyšším místě hřbitova při hlavním vstupu do areálu, navrhli architekti [[Bedřich Münzberger]] a Alfons Wertmiler a byla postavena v letech {{Roky|1891|1893}}.<ref name="PŽH"/> Za ní se nachází takzvaný dům očisty ''bejt tahara'' a márnice v [[Klasicistní architektura|klasicistním stylu]],<ref name="PŽH"/> jež sloužily potřebám [[Chevra kadiša|pohřebního bratrstva]].
Druhá obřadní síň se nalézá v nové, východní části hřbitova. Pochází z roku [[1933]] a ve [[Funkcionalismus|funkcionalistickém]] stylu ji navrhl architekt [[Leopold Ehrmann]].<ref name="kehila"/>
 
== Náhrobky ==
<!-- <ref name="PŽH">Pařík, Arno, Hamáčková, Vlastimila, Cabanová, Dana, Kliment Petr. ''Pražské židovské hřbitovy ''. 1. vyd. Praha: Židovské muzeum v Praze, 2003. 131 s. ISBN 80-85608-69-3</ref>
JeV areálu hřbitova se dochovalo asi 25 000 náhrobků.<ref name="kehila"/> Nacházejí se tu památníky a symbolické hroby obětí [[holokaust]]u. Místo posledního odpočinku zde pohřbenanašla řada významných osobností politiky, kultury i průmyslu, například příslušníci rodiny [[Petschek|Petschků]], [[Jindřich Waldes|Waldesů]] a rodiny [[Bondy (příjmení)|Bondy]], spisovatelé [[Franz Kafka]], [[Jiří Orten]], [[Ota Pavel]], malíři [[Jiří Kars]], [[Max Horb]] a řada dalších. Nachází se zde památníky a symbolické hroby obětí [[holokaust]]u.
<ref name="Rozkošná">Rozkošná, Blanka, Jakubec, Pavel. ''Židovské památky Čech''. 1. vyd. Brno: Era, 2004. 480 s. ISBN 80-86517-64-0</ref> -->
Mezi zdejšími náhrobními kameny je celá řada umělecky cenných náhrobků navržených předními architekty, jako byli [[Antonín Balšánek]], [[Josef Fanta]], Otto a Karl Kohnové, [[Jan Kotěra]], [[Fritz Lehmann]], [[Max Spielmann]], [[Josef Zasche]] a další.
 
V roce [[2001]] byla ve volném prostoru nové části hřbitova odhalena symbolická tumba, do níž byly uloženy ostatky exhumované na místě nejstaršího pražského židovského hřbitova, v prostoru takzvané [[Židovská zahrada|Židovské zahrady]].
 
== Reference ==
<references/>
 
== Galerie ==
<gallery>
Soubor:Nový židovský hřbitov (5).jpg|Nový židovský hřbitov
Soubor:FranzKafkaGravePrague.JPG|Hrob [[Franz Kafka|Franze Kafky]]
Soubor:Kotera Elbogen.jpg|[[Jan Kotěra]]: Hrobkahrobka rodiny Elbogen, Praha, Nový židovský hřbitovElbogenů, 1901, (hrob 35-0-26)
Soubor:LehmannWurm.JPG|[[Fritz Lehmann]]: náhrobek Leopolda Wurma, před 1934 (hrob 29-14-1), před 1934
</gallery>
 
== ReferenceSouvisející články ==
* [[Seznam židovských hřbitovů v Česku]]
<references/>
* [[Seznam židovských památek v Praze]]
 
{{Pahýl}}
 
{{Portály|Praha|Hebraistika}}