V polovině července roku [[1942]] již byl '''1. československý samostatný polní prapor''' zformován. Dne 28. srpna 1942 se [[Ludvík Svoboda]] obrátil s dopisem kke Stalinovi[[Stalin]]ovi, v němž žádal o nasazení na frontu, za což sklidil kritiku Benešovy londýnské vlády. [[Stalin]] žádosti vyhověl a přikázal jednotku o síle 979 mužů a 38 žen vyzbrojit. Prapor obdržel 553 samonabíjecích pušek [[SVT-40]], 192 opakovacích pušek [[Mosin-Nagant]], 10 odstřelovačských pušek, 47 samopalů (převážně [[PPŠ-41]]), 47 pistolí a revolverů, 40 lehkých [[kulomet DP|kulometů DP]], 12 těžkých [[kulomet Maxim 1910|kulometů Maxim 1910]], 16 [[protitanková puška PTRS|protitankových pušek PTRS-41]], 2 [[Protitankový kanón 45 mm vzor 42|protitankové kanóny ráže 45 mm]], 9 minometů ráže 50 mm a 9 [[82mm minomet vzor 1937|minometů ráže 82 mm]]. Vojáci byli obléknuti do britských stejnokrojů. Dne 30. ledna 1943 odjel v počtu 974 mužů a žen na frontu do prostoru [[Charkov]]a. [[8. březen|8. března]] prošel prvním bojovým křestem, když bránil svěřený 15 km široký úsek podél řeky Mže proti útoku německého pluku zesíleného tankovým praporem 4. tankové armády. Vzhledem k tomu, že nedisponoval těžkými zbraněmi, byl posílen o bojové prostředky [[Rudá armáda|Rudé armády]]. Plukovníku Svobodovi byl přidělen sovětský gardový raketometný oddíl, dva dělostřelecké oddíly a v průběhu bojů další protitankové dělostřelecké palebné síly. V [[bitva u Sokolova|bitvě u Sokolova]] padl při obraně obce velitel roty nadporučík [[Otakar Jaroš]], který byl posmrtně povýšen na kapitána a jako prvnímu cizinci mu byl udělen titul '''Hrdina Sovětského svazu.''' Českoslovenští vojáci u [[Sokolovo|Sokolova]] nepustili [[Němci|Němce]] za linii řeky Mže, zničili 19 německých tanků, 5 samohybných děl a 300-400 nepřátelských vojáků a splnili svůj úkol, což mělo ohlas jak v okupovaném [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu]], tak v ostatních zemích protifašistické koalice.
<br />V průběhu března se prapor stahoval vzhledem k pokračující německé protiofenzívě a hrozbě obklíčení až na linii řeky [[Severní Donec]], kde se podařilo frontu stabilizovat. Celkem za dobu svého bojového zasazení prapor ztratil 304 vojáků, z nichž pouze 3 upadli do německého zajetí.
