Pivovar Nymburk: Porovnání verzí

[[1. leden|1. ledna]] [[1785]] byl ustanoven nový Měšťanský pivovar. Ten byl vždy někomu za úplatu pronajat a ten v něm vařil a hospodařil. Vládu nad ním měl tzv. ''Měšťansky výbor právovárečný'', ten však myslel především na vlastní profit a svým jednáním zbavil pivovar konkurenceschopnosti. Nepomohl ani zákaz dovozu cizích piv do města. Částečný průlom nastal povolením čepování cízíchcizích piv ve vojenském výčepu v kasárnách Na Rejdišti. Definitivní otevření městského trhu proběhlo roku [[1847]]. Za 48let v roce [[1895]] je pivovar dočasně přeměněňovánpřeměňován na [[Akciová společnost|a.s.]], ale nakonec je ustaven jako [[s.r.o.]].<br />Po několika letech co se pivovar zaběhnul, se díky agresivní politice správního výboru stává nymburský pivovar dodavatelem piva do velké části hostinců v regionu a dokonce několika desítek hostinců je přímo majitelem (právě do této doby spadá děj Hrabalovy novely ''Postřižiny''). Slibný rozvoj přerušila [[první světová válka]]. Až ve druhé polovině dvacátých let se výroba vrátila na předválečnou úroveň. V období [[krize]] pivovar investoval do nového zařízení a i přesto krizi ustál poměrně bez následků. Další ránu dostal podnik během [[druhá světová válka|2.sv.války]]. Po [[válka|válce]] byl, jako ostatně většina společností, znárodněn. Funkci správce zde v tomto období vykonával Fr. Hrabal, otec spisovatele [[Bohumil Hrabal|Bohumila Hrabala]].