Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 15 600 bajtů ,  před 7 lety
přepracovaný článek
{{Infobox Politik
|jméno = Anvar as-Sádát
|obrázek = Anwar Sadat cropped.jpg
|pořadí = [[Seznam egyptských prezidentů|3.]]
|úřad = Prezidentprezident [[Egypt]]a
|od = [[15. říjen|15. října]] [[1970]]
|do = [[6. říjen|6. října]] [[1981]]
|předchůdce = [[Gamál Násir]]
|nástupce = [[Husní Mubárak]]
|viceprezident = [[Ali Sabri]] (1970-1971)<br/>[[Mahmúd Fawzi]] (1972-1975)<br/>[[Husní Mubárak]] (1975-1981)
|pořadí2 =
|úřad2pořadí2 = 2.
|úřad2 = prezident [[Sjednocená arabská republika|Sjednocené arabské republiky]]
|od2 =
|od2 = [[15. říjen|15. října]] [[1970]]
|do2 =
|do2 = [[2. září]] [[1971]]
|předchůdce2 =
|předchůdce2 = [[Gamál Násir]]
|nástupce2 =
|nástupce2 = ''Úřad zrušen''
|pořadí3 =
|úřad3 = Víceprezident Egypta
|od3 = [[19. prosinec|19. prosince]] [[1969]]
|do3 = [[14. říjen|15. října]] [[1970]]
|prezident3 = [[Gamál Násir]]
|předchůdce3 = [[Husajn el-Šafej]]
|nástupce3 = [[Ali Sabri]]
|od4 = [[17. únor]]a [[1964]]
|do4 = [[březen]] [[1964]]
|prezident4 = [[Gamál Násir]]
|předchůdce4 = [[Husajn el-Šafej]]
|nástupce4 = [[Zakaríja Mohieddin]]
|úřad5 = Předseda Lidového shromáždění
|od5 = [[26. březen|26. března]] [[1964]]
|do5 = [[12. listopad]]u [[1968]]
|prezident5 = [[Gamál Násir]]
|nástupce5 = [[Muhammad Labib Skokeir]]
|od6 = [[21. červenec|21. července]] [[1960]]
|do6 = [[27. září]] [[1961]]
|prezident6 = [[Gamál Násir]]
|předchůdce6 = [[Abdel Latif El-Boghdadi]]
|datum_narození = [[25. prosinec|25. prosince]] [[1918]]
|místo_narození = {{flagicon|Egypt}} [[Mít Abú al-Kúm]], [[EgyptMinúfija]], {{Vlajka a název|Egypt}}
| datum_úmrtí = [[6. říjen|6. října]] [[1981]]<br />(ve věku 62 let)
| místo_úmrtí = {{flagicon|Egypt}} [[Káhira]], [[{{Vlajka a název|Egypt]]}}
|strana = [[Národní demokratická strana (Egypt)|Národní demokratická strana]]
|manžel/ka = Ehsan Madi,<br />[[Jehan SadatSádát]]
|alma_mater = Královská vojenská akademie v Káhiře
|zaměstnání=
|náboženství = [[muslim]] ([[Sunnitský islám|sunita]])
|alma_mater =
|náboženství = [[Sunnitský islám]]
|podpis = Anwar El Sadat Signature.svg
|poznámky =
|}}
 
'''Muhammad Anvar as-Sádát''' či '''Anwar as-Sádát''', {{vjazyce|ar}} {{cizojazyčně|ar|'''محمد أنور السادات'''}},&nbsp;([[25. prosinec|25. prosince]] [[1918]] [[Mít Abú al-Kúm]], [[al-Minúfíja]] – [[6. říjen|6. října]] [[1981]] [[Káhira]]) byl třetí [[egypt]]ský politikprezident, který zastával svůj úřad od roku 1970 do roku 1981, kdy na něj byl vícespáchán nežatentát. 10Během jedenácti let své vlády se zasadil o výraznou změnu ekonomických a politických zásad svého předchůdce [[prezidentGamál Násir|Gamála Násira]]em Egypta.
 
Byl jedním z vedoucích členů skupiny tzv. [[Svobodní důstojníci|Svobodných důstojníků]], kteří v [[Egyptská revoluce 1952|egyptské revoluci v roce 1952]] svrhli vládu [[Farúk I.|Farúka I.]], předposledního krále z [[dynastie Muhammada Alího]]. Jako prezident vedl Egypt v roce 1973 do [[Jomkipurská válka|Jomkipurské války]], aby získal zpět území, které Egypt v roce 1967 během [[Šestidenní válka|Šestidenní války]] s [[Izrael]]em ztratil. Po této válce se stal egyptským hrdinou a na nějaký čas i hrdinou arabského světa. Později se zabýval mírovými jednáními i Izraelem, z čehož vyústila [[egyptsko-izraelská mírová smlouva]], za kterou v roce 1978 získal [[Nobelova cena za mír|Nobelovu cenu míru]]. Navzdory uznání, kterého se mu dostávalo ve světě, se stal velmi nepopulárním mezi některými araby, což mělo za následek pozastavení členství Egypta v [[Liga arabských států|Lize arabských států]] a nakonec i jeho zavražění.
== Život ==
Narodil se v roce [[1918]] do chudé rodiny mezi svých dalších dvanáct sourozenců. Jeho otec byl Egypťan, matka měla Súdánský původ. Roku [[1938]] dostudoval vojenskou akademii v [[Káhira|Káhiře]]. Za [[druhá světová válka|druhé světové války]] byl krátce vězněn Brity. V roce [[1952]] se podílel na svržení krále [[Farúk I.|Farúka I.]] (tzv. [[Egyptská revoluce 1952|Egyptské revoluci]]). Sádát byl dvakrát ženatý.
 
== V čele EgyptaŽivot ==
Narodil se 25. prosince 1918 ve vesnici [[Mít Abú al-Kúm]] v egyptském guvernorátu [[Minúfija]]. Pocházel z chudé rodiny a byl jedním ze třinácti sourozenců. Jeho bratr Atef Sádát se později stal pilotem a byl zabit během Jomkipurské války v říjnu 1973.<ref>[http://aad.archives.gov/aad/createpdf?rid=58045&dt=2474&dl=1345 US diplomatic cable about Atef Sadat's funeral] {{en}}</ref> Jeho otec Anvar Muhammad El-Sádát byl Egypťan a jeho matka Sit Al-Berain se narodila v Egyptě súdánskému otci a egyptské matce. Dětství strávil u své babičky, která mu často vyprávěla příběhy, které byly plné odporu vůči britské okupaci.<ref name="ibiblio">{{Citace elektronické monografie | url=http://www.iBiblio.org/sullivan/bios/Sadat-bio.html | titul=Anwar Sadat, ibiblio.org | datum aktualizace=2009-01-25 | datum přístupu=2012-07-07 }} {{en}}</ref> Během svého dětství vzhlížel ke čtyřem významným osobnostem. Jeho prvním hrdinou byl Zahran, egyptský farmář, který byl podle příběhu obviněn z vraždy britského vojáka, v důsledku čehož byl následně oběšen. Právě tyto a další podobné příběhy vybudovaly v Sádátovi vztah k vlastenectví, hodnotě, které se držel celý život.<ref name="ibiblio" />
[[Soubor:Begin, Carter and Sadat at Camp David 1978.jpg|thumb|right|220px|[[Menachem Begin]], [[Jimmy Carter]] a Anvar as-Sádát během mírových jednání v [[Camp David]]u]]
 
Druhou osobností, ke které vzhlížel, byl [[Turecko|turecký]] vojevůdce [[Mustafa Kemal Atatürk|Kemal Atatürk]]. Sádát na něm obdivoval jeho schopnost zbavit se cizí nadvlády a rovněž jeho sociální reformy. Dalším jeho vzorem byl [[Mahátma Gándhí]] a jeho filosofie aktivního, ale nenásilného odporu v boji proti bezpráví. Sádát byl rovněž fascinován [[Adolf Hitler|Hitlerovo]] nacistickou armádou, která se za velmi krátkou dobu stala velkou hrozbou pro [[Spojené království|Velkou Británii]].<ref name="ibiblio" />
V roce [[1964]] si jej zvolil tehdejší prezident [[Gamál Násir]] za svého viceprezidenta a o šest let později se Sádát stal egyptským prezidentem. Mimo to byl v letech [[1973]] až [[1974]] a [[1980]] až [[1981]] předsedou vlády.
 
[[Soubor:Nasser sadat 1960.jpg|thumb|left|250px|Sádát společně s Gamálem Násirem v roce 1960]]
Za svého funkčního období musel řešit mj. například [[Jomkipurská válka|Jomkipurskou válku]] a následný první [[ropný šok]]. Roku [[1977]] přijal iniciativu [[Spojené státy americké|Spojených států]] k jednání o mírovém řešení sváru s [[Izrael]]em. O rok později Sádát podepsal [[Dohody z Camp David]], jež vedly k [[Egyptsko-izraelská mírová smlouva|Egyptsko-izraelské mírové smlouvě]]. Za to získal, společně s izraelským premiérem [[Menachem Begin|Beginem]], [[Nobelova cena za mír|Nobelovu cenu míru]].
V roce 1938 dokončil svá studia na Královské vojenské akademii v [[Káhira|Káhiře]]. Do armády vstoupil s hodností podporučíka a byl převelen do [[Súdán]]u, který byl v té době součástí [[Egyptské království|Egyptského království]]. A právě zde se poprvé setkal s Gamálem Násirem a společně s několika dalšími nižšími důstojníky založili tajné hnutí [[Svobodní důstojníci|Svobodných důstojníků]], které si dalo za cíl osvobodit Egypt od britské nadvlády a královské korupce.
 
Během [[Druhá světová válka|2. světové války]] byl vězněn Brity za jeho pokus o získání pomoci od [[Osa Berlín-Řím-Tokio|Osy]], s níž měl vyhnat britské síly z Egypta. Společně se svými kolegy z hnutí Svobodných důstojníků se Sádát účastnil vojenského převratu, který během [[Egyptská revoluce 1952|egyptské revoluce v roce 1952]] svrhl vládu krále [[Farúk I.|Farúka I.]] Právě Sádát informoval pomocí rádia egyptský lid o průběhu revoluce.
Další významnou událostí během jeho prezidentského období byla [[Íránská revoluce]], kterou vnímal velmi negativně; na otázku, je-li s jejím průběhem nespokojen, řekl: „Více než nespokojen – to je vskutku hanebné.“ a „Nazývat ji 'islámskou' je zločin.“<ref>Sádátova slova z interview, natočeného na film (je vestřiženo v dokumentu [[The Power of Nightmares]], přibližně v 40. minutě 1. části)</ref> A to přesto, že sám sebe považoval za hluboce věřícího [[muslim]]a.
 
18. června 1953 byla vytvořena republika a jejím prvním prezidentem se stal [[Muhammad Nadžíb]]. Mnozí členové revoluční rady se stali ministry - například Násir se stal ministrem vnitra. Samotný Anvar Sádát nezískal žádný ministerský post. Nejprve působil jako redaktor v egyptském deníku, který informoval o činech a plánech rady revolučního velení. Po spojení Egypta a [[Sýrie]], a vzniku [[Sjednocená arabská republika|Sjednocené arabské republiky]] (1958), byl Sádát jmenován předsedou parlamentu. Sjednocená arabská republika neměla dlouhého trvání a v roce 1961 se rozpadla. Sádát byl v roce 1964 opět zvolen předsedou, tentokrát egyptského parlamentu. V roce 1969 ho prezident Násir dosadil do funkce víceprezidenta, ve které setrval až do 28. září 1970, kdy Gamál Násir zemřel. Sádát se dle ústavy stal zastupujícím prezidentem a tuto pozici mohl vykonávat po dobu šedesáti dní, než bude zvolen nový prezident. 15. října byl Anvar Sádát vybrán jako nástupce Gamála Násira, když v referendu získal 90% hlasů.
Egypt za Sádátova funkčního období byl otevřený [[První svět|Západu]] a vítal svůj do té doby bezprecedentní ekonomický rozvoj spojený s přílivem západního kapitálu. Očima některých fundamentalistických muslimů jako [[Ajman az-Zawáhirí]] byl viděn jako zrádce [[islám]]u a vzhledem k údajnému úzkému styku se západními finančními elitami jako zkorumpovaný a nedůstojný vůdce. Dne [[6. říjen|6. října]] [[1981]] byl na as-Sádáta spáchán úspěšný [[atentát]]. Jeho vraždu zorganizoval [[Chálid Islambulí]].
 
== Prezident ==
Je autorem pěti knih, mimo jiné o egyptské revoluci z roku [[1954]] nebo své [[biografie]].
=== Začátky ===
Sádátovi nebylo v jeho začátcích předpovídáno dlouhé vládnutí. Široká veřejnost v něm viděla pouze loutku svého předchůdce Gamála Násira. A právě Násirovi stoupenci ve vládě viděli v Sádátovi někoho, s kým budou moci snadno manipulovat. Sádát však všechny překvapil sérií vychytralých politických kroků, kterými si nejen zajistil setrvání v úřadě, ale i potvrdil svoje postavení coby vůdce.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.onwar.com/aced/chrono/c1900s/yr70/fegypt1971a.htm | titul=Egypt Corrective Revolution 1971 | vydavatel= Onwar.com | datum aktualizace=2000-12-16 | datum přístupu=2012-07-07 }} {{en}}</ref>
 
15. května 1971 oznámil Sádát takzvanou Nápravnou revoluci<ref>{{citace monografie | jméno = Gilles | příjmení = Kepel | titul = Le Prophete ET Pharaon | vydavatel = Gallimard | rok = 2012 | strany = 74 | isbn = 978-2070445479}} {{fr}}</ref>, kterou chtěl očistit vládu, politické a bezpečnostní orgány od fanatického Násirismu. Sádát podporoval vznik islamistického hnutí, které bylo za vlády jeho předchůdce zakázáno. Ve víře, že islamisté budou společensky konzervativní, jim dal výměnou za politickou podporu značnou “kulturní a ideologickou autonomii”.<ref>{{citace monografie | jméno = Gilles | příjmení = Kepel | titul = Jihad: the trail of political Islam| vydavatel = Belknap Press | rok = 2002 | počet stran = 464 | strany = 83 | isbn = 978-0674008779}} {{en}}</ref>
V Egyptě o něm byl roce v [[2001]] uveden film ''Ájam as-Sádát'' (''Dny as-Sádáta'').
 
V roce 1971, rok po ukončení [[Opotřebovací válka|Opotřebovací války]], podpořil Sádát mírové návrhy [[Organizace spojených národů]], která navrhovala uzavření míru mezi Egyptem a Izraelem s tím, že se hranice mezi účastníky konfliktu vrátí před červen 1967, kdy válka začala. Tato mírová iniciativa se však nezdařila, neboť Izrael ani [[Spojené státy americké]] tyto podmínky neakceptovaly.
 
=== Jomkipurská válka ===
{{Hlavní článek|Jomkipurská válka}}
6. října 1973 zahájil Sádát společně se Sýrií Jomkipurskou válku, též známou jako ramadánová válka. Tento překvapivý útok byl veden proti Izraeli, který od [[Šestidenní válka|Šestidenní války]] v roce 1967 zabíral území [[Sinajský poloostrov|Sinajského poloostrova]] a syrské [[Golanské výšiny]]. Snahou této vojenské akce bylo získat tato území zpět. Počáteční fáze egyptské a syrské ofenzivy zaskočila nejen Izrael, ale i celý arabský svět. Nejvýraznějším úspěchem egyptské armády bylo rychlé překonání [[Bar Levova linie|Bar Levovi linie]], která měla tvořit nepřekonatelný obranný val chránící Sinajský poloostrov před případným útokem Egypta.
 
Po prvotním šoku přešel Izreal podporovaný Spojenými státy do protiútoku. Po zajištění prostoru Golanských výšin zahájil ofenzivu na suezské frontě. Izrael sice nedokázal zničit arabské síly na východ od Suezu, ale zničil část jejich předmostí a dvě jeho tankové divize překročily průplav, odřízly předsunuté egyptské síly a ohrozily Káhiru (byť jejich poslední kroky již narušovaly příměří, ke kterému vyzývala [[rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 338]] schválená 22. října). K zastavení konfliktu mělo dojít 22. října v 18:52. Vedení Egypta a Izraele s ukončením palby souhlasilo, avšak Sýrie toto rozhodnutí nepřijala. Boje následně pokračovaly. K definitivnímu ukončení konfliktu došlo 27. října.
 
=== Začátek mírového procesu ===
Egyptská vítězství z počátku války zvedla morálku v celém Egyptě a Sádát se stal na mnoho let národním hrdinou. Následná mírová jednání vedla k znovuotevření [[Suezský průplav|Suezského průplavu]]. Nová Sádátova mírová politika vedla k dalším smlouvám s Izraelem. 18. ledna 1974 a 4. září 1975 uzavřeli dohodu o stažení vojenských sil. 8. dubna 1976 navštívil Sádát poprvé [[Vatikán]], kde pro své usílí o mír s Izraelem získal podporu papeže [[Pavel VI.|Pavla VI.]]<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.vatican.va/holy_father/paul_vi/speeches/1976/documents/hf_p-vi_spe_19760408_presidente-egitto_en.html | titul=Text of Pope's message to Sadat | vydavatel= Vatican.va | datum přístupu=2012-07-07 }} {{en}}</ref> Rovněž ho při té příležitosti pozval na návštěvu do Káhiry.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://aad.archives.gov/aad/createpdf?rid=80873&dt=2082&dl=1345 | titul=John Anthony Volpe (US Ambassador to Italy), cable describing Sadat's visit to the Vatican | datum přístupu=2012-07-07 }} {{en}}</ref>
 
20. listopadu 1977 se Sádát stal prvním arabským vůdcem, který oficiálně navštívil Izrael, kde se setkal s izraelským premiérem [[Menachem Begin]]em. Sádát zde před poslanci hovořil o své vizi, jak dosáhnout úplného míru v arabsko-izraelském konfliktu.
 
=== Egyptsko-izraelská mírová smlouva ===
{{Hlavní článek|Egyptsko-izraelská mírová smlouva}}
[[Soubor:Sadat and Begin clean3.jpg|thumb|right|250px|Prezident Sádát a izraelský premiér Menachem Begin před americkým kongresem, během něhož americký prezident Jimmy Carter oznámil výsledky dohod z Camp Davidu]]
[[Soubor:Anwar Sadat greets Ezer Weizman 9-7-78.gif|thumb|right|250px|Sádát společně s izraelským ministrem obrany [[Ezer Weizman]]em]]
Egyptsko-izraelská mírová smlouva byla podepsána Anvarem Sádátem a izraelským premiérem Menachem Beginem 26. března 1979 v americkém [[Washington, D.C.|Washingtonu]]. Podpisu této smlouvy předcházela řada jednání známých jako [[Dohody z Camp Davidu]], kterých se kromě egyptské a izraelské strany účastnil i americký prezident [[Jimmy Carter]]. Za vytvoření dohody získali Sádát a Begin v roce 1978 [[Nobelova cena za mír|Nobelovu cenu za mír]].
 
Hlavním bodem smlouvy bylo vzájemné uznání obou zemí, ukončení válečného stavu, který existoval od [[První arabsko-izraelská válka|války za nezávislost]] a stažení izraelských vojsk a civilistů ze Sinajského poloostrova, který Izrael zabral v roce 1967 během Šestidenní války. Smlouva rovněž zajišťovala volný průjezd izraelských lodí Suezským průplavem a přiznání statusu mezinárodních vod [[Tiranská úžina|Tiranské úžině]] a [[Akabský záliv|Akabskému zálivu]]. Tato dohoda udělala z Egypta první arabskou zemi, která oficiálně uznala Izrael. Izrael se postupně stáhl ze Sinajského poloostrova a celá oblast byla navrácena 25. dubna 1982.
 
Smlouva, která získala podporu mezi Egypťany, extrémně pobouřila celý arabský svět, zejména muslimy.<ref>{{citace monografie | jméno = P.J. | příjmení = Vatikiotis | titul = The History of Modern Egypt: From Muhammad Ali to Mubarak | vydavatel = Johns Hopkins University | vydání = 4 | rok = 1991 | místo = Baltimore | počet stran = 560 | strany = 443 | isbn = 0-8018-4214-X}} {{en}}</ref> Jeho předchůdce Gamál Násir vytvořil z Egypta ikonu arabského nacionalismu. Jeho ideologie tak byla po válce v roce 1973 odstavena na vedlejší kolej. Sádátovo podepsání mírové smlouvy mnoho ne-egyptských arabů chápalo jako postavení egyptských zájmů před zájmy arabské, čímž se odklonil od Násirovi snahy o [[panarabismus]] a vize jednotného arabského státu.<ref name="nytimes">{{Citace elektronické monografie | url=http://www.nytimes.com/learning/general/onthisday/bday/1225.html | titul=Anwar el-Sadat, the Daring Arab Pioneer of Peace with Israel | vydavatel= The New York Times | datum přístupu=2007-09-16 }} {{en}}</ref> Mnozí arabové rovněž považovali za zradu Sádátovu náklonost ke Spojeným státům.
 
V roce 1979 [[Liga arabských států]] vyloučila Egypt ze svých řad, a to právě z důvodu podepsání této mírové smlouvy. Následně přesunula své sídlo z Káhiry, kde se do té doby nacházelo, do [[Tunis]]u. Egypt se znovu stal členem Arabské ligy až v roce 1989. Sídlo této organizace se opět vrátilo do egyptského hlavního města.<ref name="nytimes" />
 
=== Sádátův vztah s iránským šáhem ===
Před islámskou revolucí, která proběhla v [[Írán]]u v roce 1979, byl vztah mezi [[Teherán]]em a Káhirou velmi přátelský. Íránský [[Šáhanšáh|šáh]] [[Muhammad Rezá Pahlaví]] oslovoval Sádáta “drahý bratře”. Pahlavího první manželkou byla egyptská princezna Fawzia, nejstarší dcera egyptského sultána a později krále [[Fuad I.|Fuada I.]] Po íránském převratu strávil Pahlaví zbytek svého života v exilu v Egyptě. Když v roce 1980 zemřel, zařídil mu Sádát statní pohřeb a nechal ho pohřbít v káhirské [[Mešita Al-Rifa'i|mešitě Al-Rifa'i]], kde byl dříve pochován například [[chediv]] [[Ismaíl I. Paša|Ismaíl I.]] a všichni jeho nástupci až do roku 1914.
 
=== Atentát ===
Poslední roky Sádátovi vlády byly poznamenány řadou nepokojů a obvinění z korupce. V lednu 1977 se zvedla velká vlna protestů proti ekonomické liberalizaci, konkrétně proti zvýšení cen základních potřeb. Nepokoje trvaly dva dny, behem nichž se v Káhiře sešlo stovky tisíc protestujících. Pouze v Káhiře bylo poničeno 120 autobusů a stovky budov.<ref>{{citace monografie | jméno = Mary Ann | příjmení = Weaver | titul = Portrait of Egypt | vydavatel = Farrar, Straus and Giroux | rok = 2000 | počet stran = 288 | strany = 25 | isbn = 0374527105}} {{en}}</ref> Nepokoje byly ukončeny nasazením armády a znovu zavedeným dohledem nad cenami.<ref>{{citace monografie | jméno = Roy | příjmení = Olivier | titul = Failure of Political Islam | vydavatel = Harvard University Press | rok = 1994 | počet stran = 256 | strany = 56 | isbn = 0-674-29140-9}} {{en}}</ref> Dalo by se říci, že byl Sádát zavražděn na vrcholu své neoblíbenosti.<ref>{{citace monografie | jméno = Gilles | příjmení = Kepel | titul = Le Prophete ET Pharaon | vydavatel = Gallimard | rok = 2012 | strany = 192 | isbn = 978-2070445479}} {{fr}}</ref>
 
6. října 1981 byl Anvar Sádát zavražděn. Stalo se tak v Káhiře během každoročního průvodu, který oslavoval úspěch [[operace Badr]] v Jomkipurské válce. Během této akce Egypt překročil Suezský průplav a prolomil izraelskou Bar Levovu linii. Kromě Sádáta bylo zabito dalších jedenáct lidí včetně kubánského ambasadora, ománského generála a biskupa [[Koptská pravoslavná církev|koptské pravoslavné církve]]. Dalších 28 lidí bylo zraněno včetně víceprezidenta a pozdějšího Sádátova nástupce [[Husní Mubárak|Husního Mubáraka]], irského ministra obrany a čtyř amerických důstojníků.
 
Skupina atentátníků byla vedena poručíkem [[Chálid Islambulí|Chálídem Islambulím]]. Islambulí následně stanul před soudem, byl shledán vinnným a odsouzen k trestu smrti. [[Poprava zastřelením]] proběhla v dubnu 1982.
 
== Po smrti ==
[[Soubor:Sadat tomb 03.JPG|thumb|right|250px|Hrobka Anvara as-Sádáta v [[Nasr City]], Káhira]]
Jeho nástupcem byl zvolen víceprezident Husní Mubárak, který byl během atentátu na Sádáta zraněn. Sádátovo pohřeb navštivil rekordní počet hodnostářů z celého světa. Pohřbu se například zúčastnili tři bývalí prezidenti Spojených států: [[Gerald Ford]], Jimmy Carter a [[Richard Nixon]]. Súdánský prezident [[Dżafar an-Numajri]] byl jedinou arabskou hlavou státu, která se na pohřbu obejvila. Pouze tři státy z 24 členů Arabské ligy vyslaly své zástupce - kromě Súdánu to bylo ještě [[Somálsko]] a [[Omán]]. Sádát byl pohřben u káhirského [[Památník Neznámého vojáka|památníku Neznámého vojáka]], který se nachází přes ulici od místa, kde byl zavražděn.
 
Během procesu s Chálídem Islambulím bylo obžalováno více než 300 islámských radikálů. Mezi obžalovanými se nacházeli například [[Ajmán Zavahrí]], [[Omar Abdel-Rahman]], který údajně uvalil na Sádáta [[Fatva|fatvu]], či [[Abdul-Hamid Kišk]].
 
V roce 2001 byl o něm v Egyptě natočen film ''Ájam as-Sádát'' (''Dny as-Sádáta'').
 
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references/>
{{Překlad|en|Anwar Sadat|500527978}}
 
=== Související články ===
=== Literatura ===
* {{en}} Sadat, Anwar: ''In Search of Identity: An Autobiography'', 1978, nakladatelství Harper & Row, New York. ISBN 0-06-013742-8
 
=== Audiovizuální dokumenty ===
* Dokument [[The Power of Nightmares]], v 1. části (přibližně od 37. minuty) nabízí zajímavou perspektivu, z které byl Sádát nahlížen očima egyptských (i jiných) fundamentalistických [[muslim]]ů a přívrženců tzv. islámského džihádu
* [http://archiv.eretz.cz/?p=4882 Eretz.cz – Raritní video Goldy Meirové a Anvara Sadata na tiskové konferenci v Jeruzalémě, 11. 11. 1977]
{{Pahýl}}
 
{{Prezidenti Egypta}}
[[yi:אנוואר סאדאט]]
[[yo:Anwar El Sadat]]
[[zh:穆罕默德·安瓦爾·薩達特]]
[[zh-yue:沙特]]