Otevřít hlavní menu

Změny

→‎Historie: dopsal jsem kdy židé přišli do té nové rezervace, zdroj Patrik Ouředník, kniha Europeana
Projekt však ztroskotal již na svém začátku. Jedním z cílů, který byl při založení oblasti vytyčen bylo také zlepšit osídlenost území na [[Dálný východ|Dálném východě]], zvláště pak u hranice s [[Čína|Čínou]]. Např. v roce [[1928]] bylo židovské osídlení téměř mizivé. Židé ze zemí SSSR, z Ruska, Ukrajiny a Běloruska měli své kořeny tam a nechápali, proč se mají stěhovat přes půl země na Dálný východ. Navrhli proto, aby tato autonomní republika vznikla na [[Krym]]u či na [[Ukrajina|Ukrajině]]. Protože tam však panovaly antisemitické tendence, plán byl smeten ze stolu. Navíc si [[Ukrajinci]], [[Rusové]] ani [[krymští Tataři]] nedokázali připustit, že by přišli o část svého území.
 
I přes veškeré obtíže Židé roku 1934 do Birobidžanu přišli. Tehdejší Národní okruh se stal autonomní oblastí, a byla spuštěna masivní propagandistická kampaň, jejímž cílem bylo do oblasti přilákat ještě více Židů ze západu země. Ta kombinovala [[socialismus]] a [[sionismus]] tak, že nový kraj popisovala jako bezvadný svět. Byly založeny noviny [[Birobidžanská hvězda]] (Birobidžaner Štern – Биробиджанер Штерн – בירובידזשאנער שטערן). Rusové se však pokoušeli přistěhovalé židy postupně asimilovat, např. tím, že místo [[hebrejské písmo|hebrejské]] abecedy pro jidiš začali používat [[cyrilice|cyrilici]].
 
Celý plán „nového Siónu“ začal skomírat v polovině 30. let, když si Stalin začal myslet, že ho začínají přistěhovalci ohrožovat. Uzavřel školy vyučující v jidiš. Po [[Druhá světová válka|válce]] se celý projekt sesypal úplně. Posledním oživením byla idea celou oblast vyhradit pro židovské uprchlíky z [[Evropa|Evropy]]. V té době zde žilo také Židů nejvíce – až ⅓ veškerého obyvatelstva.
Anonymní uživatel