Miroslav Tyrš: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Řádek 43:
Od dětství měl chatrné zdraví, a proto na radu svého lékaře začal v Praze cvičit. Navštěvoval tělocvičný ústav Schmidtův a později ústav [[Jan Malýpetr|Jana Malýpetra]].
 
Revoluce 1848 tehdy šestnáctiletého Tyrše velice ovlivnila a proto se rozhodl přestoupit na akademické gymnázium, které bylo více vlastenecké. Odtud pak odešel studovat na přání příbuzných na právnickou fakultu [[Karlova univerzita|Karlovy univerzity]]. Práva jej nebavila a tak přestoupil na filozofickou fakultu, kde se věnoval studiu filozofie a estetiky. Chtěl získat vzdělání všestranné, navíc se věnoval studiu matematiky a na lékařské fakultě i anatomii. V roce 1855 studia ukončil. Neměl však peníze a proto se stal vychovatelem synů továrníka Bartelmusa v Novém Jáchymově u Berouna. S jeho syny cvičil, ve volných chvílích pracoval na českém tělocvičném názvosloví. V nedaleké myslivně se seznámil s J. Fügnerem. V roce 1860 byl v Praze promován na doktora filozofie a rok poté, po pádu Bachova režimu se do Prahy odstěhoval. Zpočátku projevoval mnoho různých zájmů, nesoustředil se na určitý vědní odbor. Do Riegrova naučného slovníku zpracoval několik filozofických hesel. Žil skromně z nevelkého platu cvičitele soukromého tělocvičného ústavu.<ref name="DTV2">Dějiny tělesné výchovy II., str. 23</ref>
 
== Zakladatel Sokola ==