Wikipedie

Karel Řičář: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Droosy1 (diskuse | příspěvky)
127 editací
Bez shrnutí editace
Řádek 18:
 
== Biografie ==
| datum přístupu = 2012-03-18}}</ref> Podle údajů k roku [[1935]] byl profesíByl chalupníkem. Bydlel ve [[Voděrady (okres Rychnov nad Kněžnou)|Voděradech]]. <ref>{{Citace elektronické monografie▼
Po rodičích vlastnil malé hospodářství. Vedle své profese se angažoval nejprve od roku [[1922]] v [[Orel (spolek)|orelském hnutí]] (v letech [[1930]]-[[1948]] náčelník ''Brynychovy župy'' v Hradci Králové). Později se zapojil i do ČSL, kde se stal členem Zemského výkonného výboru ČSL v Čechách. Patřil do okruhu spolupracovníků Msgre. [[Bohumil Stašek|Bohumila Staška]]. Byl autorem mnoha článků v lidoveckém tisku (''Lidové listy'', ''Štít'', ''Třetí generace''). Používal [[pseudonym]] '''Jan Vrch'''. V letech [[1927]]-[[1945]] byl starostou rodné obce a od května 1945 do roku 1947 předsedou zdejšího [[Místní národní výbor|MNV]]. Během nacistické okupace pomáhal místním lidem. Působil také v oblasti družstevnictví (zakladatel ''Hospodářského lidového družstva'' v Kostelci nad Orlicí) a pojišťovnictví (člen ''Národní pojišťovny'' v Praze).<ref>PEHR, Michal, Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 222-223</ref><ref>{{Citace elektronické monografie▼
| vydavatel = [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]]▼
| titul = seznam zvolených poslanců▼
| url = http://www.psp.cz/eknih/1935ns/ps/stenprot/008schuz/s008002.htm▼
| jazyk = česky▼
| datum přístupu = 2011-10-17}}</ref> ▼
▲PoObhospodařoval rodičích2,79 vlastnil[[Hektar|hektarů]] malépůdy hospodářství.(z Vedletoho své2,49 profeseha se angažovalvlastních). nejprve odOd roku [[1922]] se angažoval v [[Orel (spolek)|orelském hnutí]] (v letech [[1930]]-[[1948]] náčelník ''[[Edvard Jan Brynych|Brynychovy]] župy'' v Hradci Králové). PozdějiV seroce zapojil[[1920]] ivstoupil do [[Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová|Československé strany lidové]] (ČSL), kde se stal členem Zemského výkonného výboru ČSL v Čechách. Patřil do okruhu spolupracovníků Msgre. [[Bohumil Stašek|Bohumila Staška]]. Byl autorem mnoha článků v lidoveckém tisku (''Lidové listy'', ''Štít'', ''Třetí generace''). Používal [[pseudonym]] '''Jan Vrch'''. V letech [[1927]]-[[1945]] byl starostou rodné obce a od května 1945 do roku 1947 předsedou zdejšího [[Místní národní výbor|MNV]]. Během nacistické okupace pomáhal místním lidem. Působil také v oblasti družstevnictví (zakladatel ''Hospodářského lidového družstva'' v Kostelci nad Orlicí) a pojišťovnictví (člen ''Národní pojišťovny'' v Praze).<ref>PEHR, Michal, Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 222-223</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = obec-voderady.cz
| titul = Historie obce Voděrady
Řádek 25 ⟶ 31:
| datum přístupu = 2011-10-17}}</ref>
 
V [[Volby do parlamentu Československé republiky 1935|parlamentních volbách v roce 1935]] byl zvolen za lidovceČSL do Národního shromáždění. Poslanecké křeslo si oficiálně podržel do zrušení parlamentu [[21. březen|21. března]] [[1939]],<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]]
| titul = Karel Řičář
Řádek 35 ⟶ 41:
| url = http://www.psp.cz/eknih/1935ns/ps/rejstrik/jmenny/rb.HTM
| jazyk = česky
| datum přístupu = 2012-03-18}}</ref>
▲| datum přístupu = 2012-03-18}}</ref> Podle údajů k roku [[1935]] byl profesí chalupníkem. Bydlel ve [[Voděrady (okres Rychnov nad Kněžnou)|Voděradech]].<ref>{{Citace elektronické monografie
▲| vydavatel = [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]]
▲| titul = seznam zvolených poslanců
▲| url = http://www.psp.cz/eknih/1935ns/ps/stenprot/008schuz/s008002.htm
▲| jazyk = česky
▲| datum přístupu = 2011-10-17}}</ref>
 
Po [[únor 1948|únoru 1948]] se zcela stáhl do ústraní a vystoupil i z ČSL. Roku [[19531954]] byl zatčen, aobviněn naz základě vykonstruovaného obvinění (údajné kontaktykontaktů s exilovouilegální křesťanskodemokratickouKřesťansko-demokratickou stranou) a odsouzen k trestu smrti pro trestný čin velezrady. Pozdějik mudeseti bylletům trestvězení změněna napropadnutí doživotímajetku.<ref>
Rozsudek aKrajského následněsoudu sníženv naHradci desetKrálové letze dne 26. ledna 1955
</ref> Vězněn byl v Hradci Králové, na Pankráci, ve Valdicích a v Leopoldově. V roce [[1960]] byl propuštěn na amnestii. Poté až do své smrti pracoval jako nádeník v místním [[Jednotné zemědělské družstvo|JZD]]. V roce 1968 se neúspěšně pokoušel o rehabilitaci a zapojil se opět do veřejného života. Znovu vstoupil do ČSL a účastnil se akcí [[Klub 231|K 231]]. V letech [[normalizace]] ze strany opět vystoupil.<ref>PEHR, Michal, Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 223</ref>
 
== Odkazy ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Řičář“