Slovenský kras: Porovnání verzí

Z geologického hlediska je Slovenský kras vesměs tvořen komplexem druhohorních nepřeměněnýmch formací zvaných silický příkrov – rozsáhlé vodorovně uložené těleso, které je dnes rozrušené pozdějšími tektonickými poruchami a erozí. Vrstva začíná nejčastěji horninami spodního triasu, což jsou [[pískovec|pískovce]], [[slín|slíny]] a [[vápenec|vápence]], které dosahují tloušťku až 1 000 metrů. Střední a svrchní trias tvoří mohutné vrstvy vápenců. [[jura|Jurské]] vrstvy se zachovali pouze na [[Denudace|denudačních zbytcích]]. Mladší horniny silického příkrovu nejsou zachovány. Základ dnešního reliéfu pochází z mladších třetihor až čtvrtohor. Slovenský kras byl vyzdvižen a relativním poklesem vzniklivznikly kotliny a sníženiny. Tento základ reliéfu modelovalimodelovaly a dotvořilidotvořily eroze řek a [[Denudace|denudační procesy]]. Průbeh řek se přizpůsobil zlomové tektonice.

Z hlediska fytogreografického členění patří Slovenský kras do panonské flóry. Patří mezi druhově nejbohatší a nejzajímavější území Slovenska. Nejpočetnější jsou zde druhy náročné na teplo. Např. v okolí [[Domica|Domice]] roste [[kosatec nízký]], [[kosatec bezlistý]], [[chřest lékařský]] a řada dalších. Horské druhy kromě severní části [[Plešivecká planina|Plešivecké planiny]] rostou v [[Zádielská tiesňava|Zádielské dolině]].