Wikipedie

Alexandr I. Jagellonský: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
DSisyphBot (diskuse | příspěvky)
5 832 editací
m r2.7.2) (Robot: Odebírám gl:Alexandre
tabulka
Řádek 1:
{{Infobox panovník
[[Image:Aleksander Jagiellonczyk.jpg|thumb|Alexandr Jagellonský]]
| jméno =Alexandr Jagellonský
{{Příbuzenstvo|příbuzenstvo=
| titul =Litevský velkokníže<br />Polský král
{{Příbuzný|otec|[[Kazimír IV.]]}}
| obrázek =[[Soubor:Aleksander Jagiellonczyk.jpg|200px]]
{{Příbuzný|matka|[[Alžběta Habsburská]]}}
| popisek =Alexandr Jagellonský na obraze od [[Jan Matejko|Jana Matejky]]
{{Příbuzný|děd|[[Vladislav II. Jagello]]}}
| vláda =1492–1506 (Litva)<br />1501–1506 (Polsko)
{{Příbuzný|babička|[[Sofie Holštýnská]]}}
| korunovace =
{{Příbuzný|děd|[[Albrecht II. Habsburský|Albrecht II.]]}}
| tituly =
{{Příbuzný|babička|[[Alžběta Lucemburská]]}}
| celé jméno =
{{Příbuzný|manželka|[[Jelena Ivanovna]]}}
| předchůdce =
}}'''Alexandr Jagellonský''' ([[5. srpen|5. srpna]] [[1461]] [[Krakov]] - [[19. srpen|19. srpna]] [[1506]] Vilno) byl [[velkokníže litevský|litevským velkoknížetem]] ([[1492]]–[[1506]]) a později polským králem ([[1501]]–[[1506]]). ▼
| následník =
| typ dědice =
| dědic =
| Královna =
| král =
| partner1 =[[Helena Moskevská]]
| partner2 =
| partner3 =
| partner4 =
| partner5 =
| potomstvo =
| rod =
| dynastie =[[Jagellonci]]
| hymna =
| motto =
| otec =[[Kazimír IV. Jagellonský]]
| matka =[[Alžběta Habsburská (1436)|Alžběta Habsburská]]
| narozen =[[5. srpen|5. srpna]] [[1461]]
| místo narození =[[Krakov]]
| úmrtí =[[19. srpen|19. srpna]] [[1506]]
| místo úmrtí =[[Vilnius]]
| podpis=Autograph-AleksanderJagiellonczyk.png
| místo pochování =
|}}
▲}}'''Alexandr Jagellonský''' ([[5. srpen|5. srpna]] [[1461]] [[Krakov]] - [[19. srpen|19. srpna]] [[1506]] Vilno[[Vilnius]]) byl [[velkokníže litevský|litevským velkoknížetem]] ([[1492]]–[[1506]]) a později polským králem ([[1501]]–[[1506]]).
 
Narodil se jako čtvrtý syn [[Kazimír IV. Jagellonský|Kazimíra IV. Jagellonského]] a jeho choti [[Alžběta Habsburská (1436)|Alžběty Habsburské]]. Jeho vychovatelem byl známý historik [[Jan Dlugosz]]. Alexandr pobýval v mládí často na Litvě a znal litevský jazyk.
Řádek 19 ⟶ 44:
Alexandr dal vzápětí po svém nastoupení na trůn najevo ochotu uzavřít s Moskvou mír. V tom ho podporoval jeho bratr Jan Albrecht, který si přál mít zajištěnou východní hranici jagellonských držav. Obávali se totiž možných nájezdů ze strany [[Krymští Tataři|krymských Tatarů]], kteří byli již od roku [[1466]] Ivanovými spojenci. Alexandrovou hlavní snahou ve vztahu k moskevskému státu se stalo omezení jeho expanzívních snah prostřednictvím dynastického spojení jagellonského a rurikovského domu. Moskva tuto nabídku přijala. Mírová smlouva byla uzavřena roku [[1494]] a Litva z ní neměla téměř žádné výhody, neboť musela souhlasit se dvěma značnými územními ústupky. Moskvě připadla oblast okolo Vjazmy a knížectví na horní [[Oka|Oce]], která během války získala. Hranice moskevského státu se tak přiblížily ke [[Smolensk]]u, důležitému strategickému bodu, který Rusové nehodlali ponechat v rukách Litevců.
 
Na potvrzení smlouvy uzavřel Alexandr sňatek z jednou ze tří dcer Ivana III. JelenouHelenou. Nezískal tím žádné věno, dmníval se však, že dynastický svazek zajistí jeho zemi mír ze strany Rusů. Jeho úvahy však byly mylné. Velkokníže musel samozřejmě slíbit, že jeho choť bude moci svobodně vyznávat [[pravoslaví|pravoslavnou víru]] svých předků a že ji nebude nutit stát se katoličkou. Proti vůli nastávajícího tchána se mu nepodařilo prosadit ani to, že pokud by si JelenaHelena sama přála konvertovat, bude její přání rozhodující. To se do budoucna stalo pro Ivana III. stálou záminkou pro stížnosti proti Alexandrovi a nakonec i záminkou pro vypuknutí další rusko-litevské války.
 
== Polský král ==
V červnu [[1501]] zemřel Jan Albrecht a Alexandrovy zahraničně politické cíle dostaly jinou orientaci. Velkokníže si přál stát se jeho nástupcem, a upevnit tak polsko -litevskou unii. Ačkoliv se Litva právě nacházela ve válce s moskevským státem, vydal se urychleně do Krakova, aby se ucházel o osiřelý polský trůn, o nějž měli zájem také jeho bratři, nejstarší Vladislav, který již byl králem českým a uherským, a nejmladší Zikmund, jenž zatím nezískal žádnou vládu.
 
Alexandr svého zvolení polským sejmem skutečně dosáhl, ovšem za cenu ústupků šlechtě. Korunovaci nového polského krále provedl jeho mladší bratr [[Hnězdno|hnězdenský]] arcibiskup a primas polské církve [[Frederyk Jagellonský]] v katedrále v [[krakov]]ském [[Wawel]]u za přítomnosti královny matky Alžběty Habsburské. JelenaAlaxandrova Ivanovnamanželka Helena Moskevská korunována polskou královnou být nemohla, bránilo jí v tom pravoslavné vyznání.
 
Alexandrovou volbou došlo k dalšímu upevnění polsko-litevské personální unie. Alexandr se však vzdal dědičných práv na litevské velkoknížectví, kterému měl napříště vládnou jako veliký kníže ten, kdo bude zvolen polským králem.
Řádek 31 ⟶ 56:
Roku 1505 se sejm v Radomi usnesl na tzv. radomské konstituci, jejíž součástí byl zákon ''Nihil novi'', který dále omezil panovnickou moc v Polsku ustanovením, že král může nadále vydávat zákony jen ve spolupráci se sejmem.
 
Alexandr zemřel ve VilněVilniusu ve věku 45 let a byl zde jako jediný z jagellonských králů také pohřben, a to v katedrále sv. Stanislava. Jeho manželství s Jelenou Ivanovnou zůstalo bezdětné, proto byl za následníka vybrán jeho nejmladší bratr [[Zikmund I. Starý]].
 
 
{{Panovník|co=[[Seznam polských panovníků|Polský král]]|kdy=[[1501]] – [[1506]]|pred=[[Jan I. Olbracht|Jan I. ''Olbracht'']]|po=[[Zikmund I. Starý|Zikmund I. ''Starý'']]|soubor=POL Przemysł II 1295 COA.svg}}
 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Alexandr_I._Jagellonský“