Žíravina: Porovnání verzí

Typickými žíravinami jsou [[silná kyselina|silné kyseliny]] a [[silná zásada|zásady]], nebo koncentrované roztoky některých [[slabá kyselina|slabých kyselin]] a [[slabá zásada|zásad]]. Jejich účinek na živou tkáň je založen na [[acidobazická katalýza|acidobazické katalýze]] [[hydrolýza|hydrolýzy]] [[estery|esteresterů]]ů a [[amid]]ů. Žíravé kyseliny a zásady jsou schopny odtučňovat kůži katalýzou hydrolýzy [[tuk]]ů, které chemicky patří mezi estery. [[bílkovina|Bílkoviny]] jsou chemicky amidy, které mohou být také hydrolyzovány touto cestou. Silné kyseliny a zásady [[denaturace (biochemie)|denaturují]] bílkoviny a také snadno hydratují. Hydratace odstraňuje [[voda|vodu]] ze tkáně a je významně [[exotermická reakce|exotermická]]. Například koncentrovaná [[kyselina sírová]] působí kromě poleptání také [[popálenina|popáleniny]]. Silná [[oxidační činidlo|oxidační činidla]], například koncentrovaný [[peroxid vodíku]], mohou být také žíravá pro tkáně nebo jiné materiály, i když je jejich hodnota [[kyselost|pH]] blízká k neutrální. Příkladem silné kyseliny, které je současně silným oxidantem, je [[kyselina dusičná]]. Je výrazně žíravější, než by se dalo očekávat podle hodnoty [[disociační konstanta|pK_a]].