|
Území enkláv se skládalo z následujících celků (čísla odpovídají číslům na mapě):
* [[Osoblažská enkláva]] ([[němčina|něm.]] ''Hotzenplotzer Ländchen''), (celá území bývalých [[soudní okres|soudních okresů]] Jindřichov a Osoblaha) bylo největším územím v Enklávách o rozloze 219,32 km² a je dnes výběžkem [[Česko|České republikyČeska]] do [[Polsko|Polska]]. Patřily k němu tyto obce: (1) [[Bohušov]] (též Dolní Povelice, Karlov, Kašnice, Ostrá Hora – dnes části Bohušova), (2) [[Dívčí Hrad]] (též Sádek, Životice – dnes části Dívčího hradu), (3) [[Hlinka (okres Bruntál)|Hlinka]], (4) [[Janov (okres Bruntál)|Janov]], (5) [[Jindřichov (okres Bruntál)|Jindřichov]], (6) [[Liptaň]] (též Bučávka, Horní Povelice – dnes části Liptaně), (7) [[Osoblaha]] (též Studnice – dnes část Osoblahy), (8) [[Petrovice (okres Bruntál)|Petrovice]], (9) [[Rusín]] (včetně Hrozové a Matějovic, ale bez [[parcela|parcely]] 246/2, která byla původně součástí [[Polsko|Polska]]polského Slezska), (10) [[Slezské Pavlovice]] ''(původně Německé Pavlovice)'' s výjimkou malého, dříve slezského území mezi Prudnikem a Sádeckým potokem, které bylo původně součástí Polska, (11) [[Slezské Rudoltice]] ''(původně Rudoltice)'' (též Koberno, Nový les, Víno – dnes části Slezských Rudoltic) a (12) [[Vysoká (okres Bruntál)|Vysoká]] (též Bartultovice, Pitárné – dnes části Vysoké); dále pak [[katastrální území]] (13) [[Piskořov]] (dnes část [[Město Albrechtice|Města Albrechtice]]) a (14) Třemešná (dnes část obce [[Třemešná]]). Historickou součástí Osoblažska jsou i některé pozemky, které byly roku [[1959]] předány Polsku výměnou za jiné.
* Moravský výběžek v okolí Litultovic a Životic, zasahující až na současné území [[statutární město|statutárního města]] [[Opava|Opavy]]. Tato část měla rozlohu 72,01 km². Jedná se o obce (15) [[Lhotka u Litultovic]], (16) [[Litultovice]] ''(s výjimkou [[Choltice (Litultovice)|Choltic]], které nebyly součástí původního katastru Litultovic)'', (17) [[Dolní Životice]] (též Hertice – dnes část Dolních Životic), (18) [[Mikolajice]], (19) [[Uhlířov]], (20) [[Slavkov (okres Opava)|Slavkov]], a o katastrální území (21) [[Deštné]] (dnes část obce [[Jakartovice]]), (22) [[Jaktař]] (dnes část statutárního města [[Opava|Opavy]]) a (23) Štáblovice (dnes součást obce [[Štáblovice]]).
* [[Katastrální území]] (24) [[Vlaštovičky (katastrální území)|Vlaštovičky]] (dnes součást [[Opava|opavské]] městské části [[Vlaštovičky]]). Tato enkláva měla rozlohu 2,5056 km².
* Území obce (25) [[Slatina (okres Nový Jičín)|Slatina]] včetně jejích někdejších místních částí [[Ohrada (Bílovec)|Ohrada]] ''(dnes část obce [[Bílovec]])'' a [[Karlovice (Tísek)|Karlovice]] ''(dnes část obce [[Tísek]])''. Tato enkláva měřila 2,51 km².
* (26) [[Suché Lazce]] (bez osady Přerovce, ale s malou částí [[parcela|parcely]] číslo 459/1 v katastrálním území obce [[Štítina|Štítiny]], a včetně [[Kravařov]]a, který je dnes součástí katastrálního území [[Komárov (Opava)|Komárova u Opavy]]). Tato enkláva měřila 5,22 km².
* Další enklávou bylo panství [[Ketř]] (mimo mapu), od roku [[1742]] součást [[Pruské Slezsko|Pruského Slezska]] jako tzv. Pruská Morava; dnes pod jménem [[Ketř|Kietrz]] součást [[Polsko|polského]] [[Opolské vojvodství|Opolského vojvodství]].
Rakouská část enkláv měla rozlohu 308,26 km².
K enklávám se od roku [[1783]] nepočítala katastrální území (27) Butovice a (28) Nové Vrbno, která sice byla obklopena [[Slezsko|slezským]] územím, nicméně až do roku [[1948]] byla spravována v rámci [[Morava|moravského]] politického [[okres]]u Nový Jičín.
== Administrativní začlenění enkláv ==
|
