Lýdie: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m úpr. různé významy (nový rozc.)
Xqbot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.3) (Robot: Upravuji ja:リュディア; kosmetické úpravy
Řádek 6:
Podle [[Hérodotos|Hérodota]] pochází název Lýdie od mýtického [[král]]e [[Lýdos|Lýda]], který údajně žil v době dobytí [[Trója|Tróje]],<ref>Hérodotos, ''Dějiny'', 1,7.</ref> v historických záznamech je však jméno doloženo teprve od [[8. století př. n. l.]], zejména v pramenech [[Asýrie|asyrských]], řeckých a v [[Bible|bibli]].<ref>V bibli, v [[Kniha Jeremjáš|Jeremjášově knize]], 46,9, je Lýdie nazývána Lúḏím (לודים).</ref> [[Asýrie|Asyřané]] se mj. zmiňují o zakladateli dynastie [[Mermnovci|Mermnovců]] [[Gýgés|Gýgovi]],<ref>Gýgés je v asyrských pramenech nazýván ''Guggu'', Lýdie ''Luddu''.</ref> jehož v [[5. století př. n. l.]] několikrát připomněl Hérodotos. Kolem roku [[600 př. n. l.]] ovládali Gýgovi potomci kromě vlastní Lýdie i větší část západu Malé Asie – v té době patřila jejich země k významným mocnostem Předního východu.<ref>Lýdové tehdy porazili nomádské [[Kimmeriové|Kimmerie]], [[etnikum]], s nímž válčili již od dob Gýgových. Viz Kleine Pauly III, heslo ''Lydia'', sloupec 799.</ref>
[[Soubor:BMC 06.jpg|thumb|left|230px|Lýdská mince]]
Lýdové udržovali s maloasijskými i pevninskými [[Starověké Řecko|Řeky]] [[kultura|kulturní]] a [[obchod|obchodní]] styky. Často se je snažili ovládnout vojenskou silou, ale Řekové se jim skoro pokaždé dokázali ubránit. Na východě narážely jejich expanzivní snahy na moc [[Médie|médské říše]], která po porážce [[Asýrie]] posunula své hranice až do bezprostředního sousedství jejich držav. Oba státy spolu vedly zhruba v letech [[591 př. n. l.|591]]–[[585 př. n. l.]] vyčerpávající [[válka|válku]]. Při rozhodující [[Bitva u řeky Halys|bitvě]], do níž ve snaze vynutit si konečné rozhodnutí nasadily obě strany všechny dostupné síly, rozhodl nakonec vnější faktor – [[zatmění Slunce]] – který přiměl Lýdy a Médy k uzavření míru. Od té doby se hranice mezi oběma státy ustálila na toku řeky Halys (dnes [[Kızılırmak]]).
 
[[Status quo]] v oblasti znovu porušil teprve poslední lýdský král [[Kroisos]], který v roce [[547 př. n. l.]] napadl dědice médských imperiálních tradic, [[Perská říše|perského]] [[Šáhanšáh|krále]] [[Kýros II.|Kýra II.]], byl však poražen a jeho země přičleněna k državám vítěze. Od těch dob byla Lýdie vždy součástí jiných státních útvarů – perské říše, říše [[Alexandr Veliký|Alexandra Velikého]], [[Seleukovská říše|seleukovské monarchie]], [[Starověký Řím|římského impéria]] a [[Byzantská říše|říše byzantské]]. A třebaže téměř po celou dobu tvořila v rámci těchto států autonomní územní jednotku, vlastní lýdské zvyky a jazyk ustoupily v průběhu staletí do pozadí ve prospěch řecké kultury. Ta zde převládala až do velkých výbojů [[Seldžukové|seldžuckých Turků]] v [[11. století]].
Řádek 53:
[[is:Lýdía]]
[[it:Lidia]]
[[ja:リディア]]
[[ka:ლიდია]]
[[ko:리디아]]