Terapie pevným objetím: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
oprava chybného zdroje, +online
Úpravy, odstranění nepravdivých tvrzení
Řádek 4:
'''Terapie pevným objetím''' či '''terapie pevným držením''' vyvinutá Martou Welchovou, je neověřenou formou psychoterapie. Měla by intenzivním, ale neagresivním držením řešit problémy narušených vazeb. Terapie byla původně vyvíjena a podporována [[Etologie|etologem]] a nositelem [[Nobelova cena|Nobelovy ceny]] [[Nikolaas Tinbergen|Nikolaasem Tinbergenem]] pro děti s [[Autismus|autismem]]. Nicméně jeho interpretace autistického chování a z ní vycházející terapie postrádala vědeckou podporu.<ref>{{Citace periodika | periodikum = The Quarterly Journal of Experimental Psychology | rok = 2008 | ročník = 61 | číslo = 1 | stránky = 16–26 | titul = Forty years on: Uta Frith's contribution to research on autism and dyslexia, 1966–2006 | autor = Dorothy V. M. Bishop | doi=10.1080/17470210701508665 | pmid = 18038335 | url = http://www.informaworld.com/smpp/section?content=a787077604&fulltext=713240928}}</ref>
 
Známou propagátorkou je [[Jiřina Prekopová]], která jí zavedla do praxe v Německu.<ref>[http://www.prekopova-pevneobjeti.cz/JiřinaPrekopová/tabid/57/Default.aspx Životopis Jiřiny Prekopové]</ref> V Česku není tato metoda akreditována, stejně, jako není akreditována její modifikovaná verze ''Terapie pevným objetím podle Prekopové''.<ref>[http://www.psychoterapeuti.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=22&Itemid=51 Seznam akreditovaných pracovišť pro výcvik v psychoterapii]</ref>
 
== Cílová skupina ==
Řádek 16:
 
== Kritika ==
Tato metoda je kritiky{{Kým?}} považována za velice kontroverzní. Odmítána je z různých důvodů, mimo jiné jsou její stoupenci obviňování z nesprávného výkladu referenční literatury. Brémský akademik, odborník ve vztazích a výchově, Georg Feuser tvrdí, že terapie je založena na iracionálních předpokladech a individuálních zkušenostech jejích stoupenců. Poukazuje i na to, že se nejedná o žádnou koncepční terapeutickou metodu a nebyly prokázány žádné léčebné výsledky. Georg Theunissen konstatuje, že terapie vychází ze zastaralé myšlenky, a to že lidé duševně nemocní jsou kvůli své vadě odděleni a osamoceni.{{Fakt/dne|20120424123820}}
 
Dle průzkumu, který mezi 101 náhodně vybranými odborníky APA provedl John Norcross, jde o pravděpodobně zdiskreditovanou metodu léčby.<ref name="nocross">{{Citace periodika | příjmení = Norcross | jméno = John C. | příjmení2 = Koocher | jméno2 = Gerald P. | příjmení3 = Garofalo | jméno3 = Ariele | titul = Discredited psychological treatments and tests: A Delphi poll | periodikum = Professional Psychology: Research and Practice | rok = 2006 | měsíc = říjen | ročník = 37 | číslo = 5 | strany = 517-518 | issn = 0735-7028 | doi = 10.1037/0735-7028.37.5.515 | url = http://psycnet.apa.org/index.cfm?fa=buy.optionToBuy&id=2006-12438-013}}</ref>
Řádek 23:
 
=== Právní hodnocení ===
Zadržování nebo znehybňování osoby proti její vůli naplňuje skutkovou podstatu několika [[Trestný čin|trestných činů]]. Držet osobu [[násilí]]m znamená poškozovat ji nejen fyzicky, ale i narušovat její psychiku. Proto je toto hodnoceno nejen jako trestný čin ublížení''Omezování naosobní tělesvobody'', ale v závislosti na pachateli i jako poškozování''Týrání asvěřené týrání osob svěřenýchosoby'', což platí i pro českou právní úpravu.{{Zdroj?}} Rodičům navíc žádná právní nebo etická úpravanorma neumožňuje převádět práva třetím stranám, zdetedy ani „terapeutům“.{{Zdroj?}} Fyzické trestání, anebo ponižování dítěte, nebo osoby svěřené je vždy jednáním protiprávním.
 
Zdůvodnění práv rodičů v Německu bylo vyřešeno zákonem o potlačování násilí ve výchově a vzdělávání ze dne [[2. listopad]]u [[2000]].