Zemská křesťansko-socialistická strana: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m kat
m typo
Řádek 13:
}}</ref>
 
Strana se definovala jako křesťanská a v opozici proti socialistickým ideologiím. Požadovala autonomii Slovenska a národnostní rovnoprávnost Maďarů. První předseda Jenö Lelley zastával smířlivější postoj k československému státu, ale následující vedení od roku [[1925]] již stranu orientovalo výrazněji výše kriticky k ČSR. Frakce okolo Lelleye pak založila novou stranu nazvanou [[Západoslovenská křesťansko-sociální strana]], která ale v [[Volby do parlamentu Československé republiky 1925|parlamentních volbách v roce 1925]] neuspěla, zatímco volební zisk Zemské křesťansko-socialistické strany sice poklesl, ale adáledále si zachovala výraznou parlamentní reprezentaci. Před [[Volby do parlamentu Československé republiky 1929|parlamentními volbami v roce 1929]] stanastrana vytvořila alianci s dalšími dvěma menšinovými politickými formacemi ([[Maďarská národní strana]] a [[Spišská německá strana]]). Tato koalice pak opětovně úspěšně kandidovala i v [[Volby do parlamentu Československé republiky 1935|parlamentních volbách v roce 1935]]. Po nich docházelo k dalšímu sbližování Zemské křesťansko-socialistické strany a Maďarské národní strany, které vyústilo v červnu [[1936]] ve vznik [[Sjednocená maďarská strana|Sjednocené maďarské strany]].<ref>''Politické strany.'' 926-932</ref>
 
Mezi jejími voliči nebyli jen etničtí Maďaři, ale i někteří etničtí Slováci naklonění uherské státní myšlence a maďarské kultuře ([[maďarón]]i). Například poslanec [[Ján Dobránsky]] projevy v parlamentu přednášel ve slovenštině. Byl ovšem stoupencem samostatného východoslovenského národa (takzvaní [[Slovjaci]]) a jako oficiální jazyk prosazoval [[šariš]]ské nářečí.<ref>{{Citace elektronické monografie