Josef Kotas: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Nositelé Řádu Klementa Gottwalda za použití HotCat
m →‎Život: lnkfix Hranečník
Řádek 3:
 
== Život ==
Narodil se v hornické kolonii na [[Hranečník (Ostrava)|Hranečníku]]u ve Slezské Ostravě. Zde v letech [[1897]]–[[1905]] navštěvoval obecnou a potom českou měšťanskou školu. I přes naléhání otce odmítl chodit na německou měšťanku. Ačkoliv se chtěl vyučit [[stolař]]em, rodiče jej poslali pracovat na [[důl Jan Maria]]. Zde však dlouho nepobyl a od svých patnácti let pracoval jako pomocný dělník v Žofinské huti ve [[Vítkovické železárny|Vítkovických železárnách]] (VŽ). Pracoval ve dvanáctihodinových směnách. Ve VŽ vydržel Kotas dva roky. Už v roce [[1906]] zorganizoval u příležitosti [[Svátek práce|Svátku práce]] zastavení práce u [[vysoká pec|vysokých pecí]]. Hrozilo mu propuštění, ale díky solidaritě ostatních dělníků mohl zůstat. Z práce byl vyhozen o rok později, kdo po předchozím konfliktu napadl svého mistra. Ihned však našel práci jako horník na [[Důl svaté Trojice|jámě Trojice]] ve Slezské Ostravě. Zde také vstoupil do Unie horníků rakouských a Dělnické tělocvičné jednoty Lassalle. Od roku [[1909]] byl také členem [[Česká strana sociálně demokratická|Českoslovanské sociální demokracie]].
 
Od roku [[1912]] do roku [[1915]] absolvoval základní vojenskou službu v [[Těšín]]ě, poté byl odeslán na frontu. Sloužil jako četař na ruském a italském bojišti. V září [[1918]] onemocněl [[malárie|malárií]] a po vyléčení o rok později nastoupil opět na jámu Trojici. Zde byl zvolen předsedou zdejší odborové organizace. Roku [[1927]] byl odeslán do [[Sovětský svaz|SSSR]], kde strávil šest měsíců. Vrátil se s přesvědčením, že zlepšení podmínek dělníků je možno dosáhnout jen třídním bojem. V roce [[1932]] byl z dolu propuštěn, neboť vykázal inženýra, který přesvědčoval stávkující horníky, aby začali pracovat. Poté se stal tajemníkem Mezinárodního všeodborového svazu (pozdějšího Průmyslového svazu rudých odborů). Od roku [[1932]] byl pověřen vedením nově vzniklého sekretariátu Průmyslového svazu lučebního dělnictva. V letech [[1933]]–[[1939]] vedl i sekretariát Průmyslového svazu horníků.