Verze z 25. 6. 2012, 20:15 editovat Marquas (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 13 834 editací Verze 8708028 uživatele 217.115.249.198 (diskuse) zrušena ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 25. 6. 2012, 20:16 editovat zrušit editaci 217.115.249.198 (diskuse) Bez shrnutí editace Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:Welt-Galleria T067.jpg\|thumb\|220px\|Karpatský zbojník na rytině podle předlohy Kašpara Luykena z r. 1703]] '''Zbojník''' je lupič, nebo osoba zastávající se chudých a utlačovaných. '''Zbojník''' v 17.-18. století dobové označení pro loupežníky a lupiče, především na moravsko-slovenském pomezí. Původ slova je asi nutné hledat ve slovenštině (výraz "zbojstvo" v § 205 "O tom, kdož pokoj ruší" v [[Žilinská mestská kniha\|Knize Žilinské]]). Na Moravě je zatím asi nejstarším dokladem o výskytu slova "zbojník" záznam v kronice meziříčského měšťana Jana Fučíka, který se vztahuje k roku 1577. V něm se uvádí, že toho roku byli "kati zbiti v šerhovni od zmučeného zbojníka". Dobové prameny označují zbojníky také jako loupežníky, raubíře, rabovníky, horní chlapy, zbuníky, zducháče či zemské škůdce. Lidová ústní tradice v Pobeskydí, zachycená v 19. století Matoušem Václavkem, na počátku 20. století Josefem Válkem a zvláště pak v díle malíře Jana Kobzáně "O zbojníkoch a pokladoch" (Praha, 1927), ještě líčí zbojníky jako temné síly, které páchají zlo, přinášejí bolest a utrpení. Vlivem [[Juraj Jánošík\|jánošíkovského]] kultu byla kriminální podstata [[zbojnictví]] zamlčována nebo zkreslována.

Zbojník: Porovnání verzí