Manuel I. Portugalský: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo
Alka (diskuse | příspěvky)
mBez shrnutí editace
Řádek 83:
Jestliže objev námořní trasy do Indie přinesl Portugalsku takřka okamžitý zisk, potenciál Brazílie, objevené pro Evropu v&nbsp;roce [[1500]] a původně nazývané ''Ilha da Vera Cruz'' (Ostrov pravého kříže), se měl projevit teprve ve druhé polovině 16. století, kdy [[portugalská říše]] bohatla z&nbsp;exportu brazilského třtinového [[cukr]]u. Ačkoliv za objevitele Brazílie je všeobecně pokládán [[Pedro Álvares Cabral]], je nesporné, že o&nbsp;několik měsíců dříve se u&nbsp;jejího pobřeží postupně zastavily lodě dvou španělských kapitánů. Cabralův primát se však zakládá na tom, že po jeho příjezdu bylo fakticky zahájeno osídlování země. V&nbsp;minulosti se také vedly diskuse o&nbsp;tom, zda byl objev Brazílie plánovanou či naopak zcela náhodnou akcí. V&nbsp;současnosti se zdá, že portugalský dvůr celý podnik pečlivě připravoval, a to jako reakci na hrozící nebezpečí ze strany [[Španělé|Španělů]], jejichž lodě stále častěji proplouvaly kolem severobrazilského pobřeží do [[Karibské moře|Karibského moře]].<ref>{{Citace periodika | příjmení = Klíma | jméno = Jan | odkaz na autora = | titul = Zrození obra, hádanky a jistoty objevení Brazílie před 500 lety | periodikum = Dějiny a současnost | odkaz na periodikum = Dějiny a současnost | rok = 2000 | měsíc = | ročník = 22 | číslo = 3 | strany = 31–35 | url = | issn = 0418-5129}}</ref> Na druhou stranu je zřejmě nelegitimní se domnívat, že by v&nbsp;Lisabonu o&nbsp;existenci Brazílie věděli již před rokem [[1494]], kdy byla uzavřena [[smlouva z Tordesillas]]u dělící sféry vlivu na Zeměkouli mezi Portugalsko a Španělsko. Posun hraniční linie o&nbsp;270 námořních mil na západ oproti původnímu návrhu, takže se nalézala 370 námořních mil západně od nejzápadnějšího z&nbsp;[[Kapverdské ostrovy|Kapverdských ostrovů]], díky čemuž Brazílie připadla Portugalsku, měl nejspíše pouze zajistit dostatečný prostor portugalským plachetnicím, které se plavily do Indie středem Atlantiku, aby tak co nejlépe využily pasátových větrů.
 
Co se týče portugalských výprav v&nbsp;severním Atlantiku ke břehům Severní Ameriky, řadí se k&nbsp;těm nejméně známým, avšak současně k&nbsp;těm nejzajímavějším. PotrugalštíPortugalští mořeplavci se totiž pohybovali ve vodách, které před nimi brázdily jen lodě [[vikingové|vikingů]]. [[João Vaz Corte Real]] z&nbsp;azorské šlechtické rodiny se údajně již roku [[1472]] dostal k&nbsp;[[Newfoundland]]u, kde však zcela jistě zakotvil až italský mořeplavec v&nbsp;anglických službách [[John Cabot]] ([[1497]]). Na jeho druhé plavbě ([[1498]]) jej pravděpodobně jako kormidelník doprovázel [[João Fernandes]], zvaný ''Labrador'',{{#tag:ref|Portugalské slovo ''lavrador'' (dříve psáno ''labrador'') znamená ''držitel půdy'', tedy ''statkář''. Fernandes tak byl nazýván, poněvadž vlastnil pozemek na azorském ostrově Terceira.|group=pozn.}} a společně objevili pás země od [[Grónsko|Grónska]] až k&nbsp;Newfoundlandu, kterou nazvali ''Terra do Labrador'' (Labradorova země). Pojmenování se udrželo pro severovýchodní [[Kanada|Kanadu]]. Do stejných míst zamířili v&nbsp;letech [[1500]]–[[1502]] také bratři [[Gaspar Corte Real|Gaspar]] a [[Miguel Corte Real]], ale oba v&nbsp;ledových vodách zmizeli. V&nbsp;letech [[1520]]–[[1521]] na jejich aktivity navázal [[João Álvares Fagundes]], který doplul k&nbsp;jižní části Newfoundlandu, kde dnes leží francouzská osada [[Saint Pierre a Miquelon]]. Kromě toho je dost možné, že se dotkl i&nbsp;[[Nové Skotsko|Nového Skotska]] (Akádie) a zátoky sv. Vavřince. Přestože není zcela jasné, zda se mu na Newfoundlandu podařilo založit fungující kolonii, nepochybně tam v&nbsp;následujících letech vznikly stanice, z&nbsp;nichž portugalští, španělští, francouzští a angličtí rybáři vyplouvali na lov [[treska obecná|tresek]], [[sleď obecný|sleďů]] a [[huňáček severní|huňáčků severních]].<ref>''Portugalsko a jeho šťastný král'', s. 112–113</ref> Na ostrově [[Sable]] pak zřejmě právě Fagundes vysadil krávy a prasata, která tam zdivočela.<ref>Russell-Wood, A. J. R.: c. d., s. 272</ref>
 
== Zámořská expanze a vznik obchodního impéria ==