Boj o Filipíny (1944–1945): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 22:
'''Znovudobytí Filipín''' bylo vůbec nejrozsáhlejší [[Spojené státy americké|americké]] tažení během [[Válka v Tichomoří|války v Tichomoří]]. Jeho cílem bylo osvobození hlavních [[Filipíny|filipínských]] ostrovů [[Leyte]], [[Luzon]] a [[Mindanao]] a posléze osvobození celého filipínského souostroví od [[Japonské císařství|japonských]] [[Okupace|okupantů]].
== Předehra ==
Bitva začala [[20. říjen|20. října]] [[1944]] vyloděním americké 6. armády pod velením generála [[Walter Krueger|Waltera Kruegera]] na ostrově [[Leyte]]. Z obavy o obsazení Filipín a odříznutí [[Nizozemská východní Indie|Nizozemské východní Indie]], jenž byla nesmírně důležitá díky svým drahocenným surovinám, poslalo japonské velení k ostrovu Leyte vše co zbylo z [[Japonské císařské námořnictvo|japonského císařského námořnictva]]. Následující [[bitva u Leyte]] byla největší námořní bitvou Druhé světové války a jedna z největších námořních bitev vůbec. Japonsko zde utrpělo zničující porážku. Ostrov Leyte se však i přesto podařilo obsadit až po dvou měsících bojů.▼
{{pahýl část}}
== Boj o Filipíny ==
=== První fáze - Bitva o Leyte ===
Boje dále probíhaly na všech ostrovech, kde však byl japonský odpor většinou jen symbolický. Vyjímku představoval ostrov [[Mindanao]]. Proti japonské 35. armádě generála [[Sozaka Suzuki|Suzukiho]] musela 8. armáda generála [[Robert L. Eichelberger|Eichelbergera]] mezi [[Únor|únorem]] a [[Červenec|červencem]] [[1945]] provést více než 50 obojživelných operací. Nakonec se 8. armádě podařilo 35. armádu rozdělit na dvě skupiny. Ty se však do konce války udržely.▼
[[Soubor:Douglas MacArthur lands Leyte1.jpg|thumb|left|Generál [[Douglas MacArthur|MacArthur]] se vyloďuje na ostrově Leyte]]
▲
=== Boj o Luzon ===
[[Soubor:Baleta Pass, near Baugio, Luzon.jpg|thumb|left|Američtí vojáci na Luzonu poblíž města [[Baguio]]]]
Hlavní část bitvy začala [[9. únor|9. února]] vyloděním na hlavním ostrově Luzon. Zprvu [[Douglas MacArthur|MacArthurovy]] jednotky postupovaly rychle. Brzy však narazily na odpor japonské 14. armády rozdělené do tří hlavních skupin: Šobu, Kembu a Šimbu. Těmto jednotkám velel japonský generál [[Tomojuki Jamašita]].
Prvním cílem MacArthurových mužů na Luzonu bylo dobytí hlavního města Filipín [[Manila|Manily]]. Jamašita, ve snaze o zachování svých sil a ve snaze zabránit úplnému zničení města, vydal japonské posádce v Manile rozkaz, aby se po krátkém boji z města stáhla. Velitel manilské posádky Iwabuči Sanji se však rozhodl ignorovat Jamašitovi rozkazy a bránit město se svými 20 000 muži do posledního náboje.
O výsledek tažení na Luzonu se nakonec mělo rozhodnout v [[Bitva o Manilu (1945)|bitvě o Manilu]], jež trvala od [[3. únor|3. února]] do [[3. březen|3. března]] [[1945]]. Byla to vůbec nejkrvavější bitva během celého filipínského tažení. Během měsíce bojů byla Manila téměř naprosto zničena. Z celé japonské posádky bránící Manilu nezbyl jediný muž.
Kruegerova 6. armáda se po obsazení Manily zaměřila na Jamašitovo uskupení Šobu na severu Luzonu. To se však nepodařilo do konce války zlikvidovat.
[[Soubor:Manila Walled City Destruction May 1945.jpg|thumb|Zničená Manila v květnu 1945]]
=== Boje o jižní ostrovy a Mindanao ===
▲Boje dále probíhaly na všech ostatních ostrovech, kde však byl japonský odpor většinou jen symbolický. Vyjímku představoval ostrov [[Mindanao]]. Proti japonské 35. armádě generála [[Sozaka Suzuki|Suzukiho]] musela 8. armáda generála [[Robert L. Eichelberger|Eichelbergera]] mezi [[Únor|únorem]] a [[Červenec|červencem]] [[1945]] provést více než 50 obojživelných operací. Nakonec se 8. armádě podařilo 35. armádu rozdělit na dvě skupiny. Ty se však do konce války udržely.
[[ar:معركة الفلبين البحرية]]
| |||