Alexios II. Komnenos: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Život: počeštění
+ infobox
Řádek 1:
{{Infobox panovník
[[Soubor:Alexios II - komnenos.jpg|200px|thumb|Alexios II. Konmenos]]
| barva =purple
| barva textu =white
| jméno =Alexios II. Komnenos
| titul =[[Seznam byzantských císařů|Byzantský císař]]
| obrázek =[[Soubor:Alexios II - komnenos.jpg|200px|thumb|Alexios II. Konmenos]]
| popisek =Císař Alexios II. Komnenos
| vláda =[[1180]] – [[1183]]
| předchůdce =[[Manuel I. Komnenos]]
| následník =[[Andronikos I. Komnenos]]
| partner1 =[[Anežka Francouzská (1171)|Agnes Francouzská]]
| potomstvo =
| dynastie =[[Komnenovci]]
| otec =[[Manuel I. Komnenos]]
| matka =[[Marie z Antiochie (1183)|Marie z Antiochie]]
| narozen =[[1169]]
| úmrtí =[[říjen]] [[1183]]}}
'''Alexios II.''' (řecky ''Αλέξιος Β’ Κομνηνός, Alexios II Komnēnos'', někdy latinsky '''Alexius II. Comnenus''' [[14. září]] [[1169]] - [[říjen]] [[1183]], [[Konstantinopol]]), syn [[Seznam byzantských císařů|byzantského císaře]] [[Manuel I. Komnenos|Manuela I. Komnena]] a jeho druhé ženy [[Marie z Antiochie (1183)|Marie z Antiochie]], byl byzantským císařem v letech [[1180]] až [[1183]].
 
== Život ==
Alexios se narodil jako jediný legitimní syn císaře Manuela a jeho druhé choti, antiochijské princezny Marie. Alexiovo narození zřejmě způsobilo zrušení zasnoubení jeho sestry Marie a despoty Alexia (pozdějšího [[Seznam uherských králů|uherského krále]] [[Béla III.|Bély III.]]) a z toho plynoucí zánik despotových nástupnických práv na císařský trůn, které přešly na vytouženého Manuelova syna Alexia. Manuel byl v době Alexiova narození již padesátiletý (*[[1118]]) a zemřel, aniž syn dospěl - v září roku [[1180]] ve věku nedožitých dvaašedesáti let. Krátce před smrtí ještě oslavil svatbu Alexia s dcerou [[Seznam francouzských králů|francouzského krále]] [[Ludvík VII. Francouzský|Ludvíka VII.]] [[Anežka Francouzská (1171)|Agnes]]. Alexiovi bylo tehdy jedenáct let a poručnické vlády se ujala v Konstantinopoli nenáviděná, prolatinsky orientovaná císařovna vdova Marie (Xene), za jejíž vlády Byzanc přišla o nadvládu na Balkáně: srbský župan [[Stefan Nemanja]] a uherský král Béla III. (despota Alexios, který se roku [[1173]] ujal ve své domovině vlády) se osamostatnili a vymkli se vrchní kontrole byzantského císaře, pod kterou za Manuelovy vlády byli. Ani ve vnitřní politice nebyla Alexiova regentka úspěšná - proti prolatinské vládě v [[Konstantinopol]]i vypuklo povstání a povstalti povolali do čela bratrance zesnulého Alexiova otce, [[Andronikos I. Komnenos|Andronika Komnena]], velmi protilatinsky orientovaného. Povstání skončilo pro Alexiovu matku nešťastně: byla Andronikem zbavena regentství a nakonec zardoušena ([[1182]]). Pro Alexia to bylo ještě krutější tím, že byl donucen podepsat matčin ortel smrti. Regentské vlády se ujal (nebo přesněji řečeno trůn uzurpoval) Andronikos Komnenos, který obrátil v dosavadní politice říše: rozvázal dohody a narušil dobré vztahy s křižáckými státy, pěstované komnenovskými císaři [[Alexios I. Komnenos|Alexiem I.]], [[IoannesJan II. Komnenos|Janem II.]], Manuelem I. i regentkou Marií a naopak uzavřel spojenectví se sultánem [[Saladin]]em. Uzurpátorovi Andronikovi to nestačilo, a tak ve druhé polovině roku [[1183]] zbavil života i právoplatného císaře, tehdy čtrnáctiletého Alexia II. a ujal se jako [[Andronikos I. Komnenos]] samostatné vlády.
 
== Literatura ==