Česká nářeční skupina: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Hlavní znaky: +upřesnění a doplnění |
m →Hlavní znaky: upřesnění |
||
Řádek 4:
* '''[[hlásková změna]] ''ý > ej'' (''živý > živej'') – v některých případech i ''í > ej'' (''vozík > vozejk'')'''
* '''dvojhláska ''ou'' je zachovávána ve stejném znění, jako ve [[spisovná čeština|spisovné češtině]] '''
* '''[[asimilace znělosti]] v případě ''sh-''
* '''protetické ''v'' na začátku slova začínajícího na ''o-'' (''otevřít > votevřít'')'''
* hláska l na konci tvaru příčestí minulého jednotného čísla mužského rodu po souhlásce zaniká (''snědl > sněd'')
* v některých případech zúžení'' é > í'', respektive ''é > ý'' (''délka > dýlka'', ''vézt > vízt'')
* nominativ plurálu tvrdých adjektiv má koncovku ''-ý'' bez ohledu na rod (''mladý'' kluci <small>(spis. ''mladí'')</small>, stromy <small>(spis. ''mladé'')</small>, holky <small>(spis. ''mladé'')</small> i města <small>(spis. ''mladá'')</small>)
* tvar 7. pádu množného čísla většinou končí na ''-ma'' bez ohledu na rod (''mužema, ženama, růžema, kostma, staveníma'' atd.)
* podstatná jména, jejichž [[kořen]] končí na'' -s, -z, -l'' se skloňují tvrdě (viz [[České skloňování]])
* u tvrdého skloňování mužského a středního rodu přídavných jmen je většinou shodný 6. a 7. pád jednotného čísla
* sloveso "být" má v první osobě jednotného čísla vždy tvar ''sem'', ať již je v jakémkoli významu
* sloveso "být" má v druhé osobě jednotného čísla tvar ''seš'' jako sponové / plnovýznamové sloveso a ''-s'' jako pomocné sloveso minulého času
* v 1. osobě minulého času se vynechává příslušný tvar pomocného slovesa být (''já jsem tam byl > já tam byl'')
* často (ne však důsledně) změna ''s, š, z, ž > c, č, dz, dž'' po n, ň (''ženská > žencká'')
| |||