Dukelské bojiště a památníky Karpatsko-dukelské operace: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m meziuložení
m dokončeno
Řádek 1:
{{Pracuje se}}
[[File:Dukla pamatnik 06012009.jpg|thumb|Památník příslušníkům 1. československého armádního sboru.]]
'''Dukelské bojiště a památníky [[Karpatsko-dukelská operace|Karpatsko-dukelské operace]] ve Svidníku[[Svidník]]u''' jsou [[Národní kulturní památka Slovenské republiky|národní kulturní památky]], věnované historickým událostem, které se odehrály v době [[Druhá světová válka|2. světové války]] v oblasti [[Dukelský průsmyk|Dukelského průsmyku]] a památce zde padlým [[voják]]ům.
 
== Dukelské bojiště ==
Řádek 11 ⟶ 10:
Památník sa nachází v [[Katastrální území|katastrálním území]] obce [[Vyšný Komárnik]]. Jeho vybudováním v prostoru bojů [[Karpatsko-dukelská operace|Karpatsko-dukelské operace]] vláda [[Československá republika|Československé republiky]] vzdala hold padlým vojakům [[První československý armádní sbor v SSSR|1. československého armádního sboru]]. Památník byl postaven v roce [[1949]] a jeho autorem je Ing. architekt [[Jozef Grus]]. U památníku leží vojenské pohřebiště - [[hřbitov]], na kterém je pochováno celkem 565 příslušníků sboru.
[[File:Slovakia War Cemetery 2179.jpg|right|thumb|Bronzové sousoší národního umělce [[Ján Kulich|Jána Kulicha.]]]]
Památník tvoří vysoký [[pylon]] a [[kolumbárium]]. Uzavírá jižní stranu hřbitova a spolu s obřadní síní je vysoký 28 metrů. Svým tvarem pylon symbolicky znázorňuje úder osvobozovacích vojsk do nepřátelské obrany na polsko-československém pomezí. V roce [[1964]] byl památník doplněn o bronzové sousoší ''Žalujem'' národního umělce [[Ján Kulich|Jána Kulicha]]: matka děkuje [[Sovětský svaz|sovětskému]] vojákovi za osvobozenieosvobození a zároveň žaluje [[fašizmus]] za [[príkoří]] a [[utrpení]], které způsobil.
 
Na kolonádě vedoucí k památníku byly umístněny bronzové tabule s [[Gravírování|vygravírovanými]] jmény 1265 příslušníků 1. československého armádního sboru v SSSR, kteří padli v Karpatsko-dukelské operaci. Né všichni jsou pochováni na hřbitově v Dukelském průsmyku; většina hrobů se nachází na polské straně [[Státní hranice|hranic]], především v polském městě [[Dukla (město)|Dukla]] a v polské osadě [[Nowosielce]].
 
V [[Kolumbárium|kolumbáriu]] památníku ([[Žula|žulové]] černé oválné těleso s výklenky na ukládání uren) je uložena [[prsť]] ze všech míst bojů 1. československého armádního sboru v SSSR. Portál kolumbária zdobí [[Reliéf (sochařství)|reliéfy]] znázorňující jeho bojovou cestu od [[Buzuluk]]u do [[Praha|Prahy]].
 
U státní silnice, asi 200 metrů od státní hranice, se nalézá žulový památník ''Rozpuknuté srdce''. PostavenýPostaven jebyl na místě tragické smrti generála [[Jaroslav Vedral-Sázavský|Jaroslava Vedrala-Sázavského]], velitele 1. československé samostatné brigády v SSSR, který zde zahynul [[6. říjen|6. října]] [[1944]]. Generálovo auto zde tehdy najelo na nastraženou německou [[Mina|minu]]. Spolu s generálem zahynul i jeho řidič a osobní stráž.
 
Vlevo od státní cesty[[silnice]] asi 100 metrů od [[Státní hranice|státní hranice]], na místě, kde bylse nacházel původní hřbitov příslušníků 1. československého armádního sboru, je od roku [[1967]] umístněnumístněna žulová plastika – [[symbol]] ženijního vojska v Karpatsko-dukelské operaci. Plastika zobrazuje ruku [[Ženijní vojsko|ženisty]] při zneškodňování [[Protitanková mina|protitankové miny]].
 
U státní hranice je postavena, na místě, kde se nalézala původní pozorovatelna velitele sboru [[Ludvík Svoboda|generála Ludvíka Svobody]], [[Rozhledna|vyhlídková věž (rozhledna)]]. Původní věž byla dřevěná, ta současná byla odhalena v roce [[1974]]. Rozhledna je postavena v nadmořské výšce 550 metrů nad mořem a je vysoká 52 metrů. Ve vstupní hale vyhlídkové věže je instalováno audiovizuální zarízenízařízení, které umožňuje návštevníkovi[[návštěvník]]ům získat podrobnější informace o Karpatsko-dukelské operaci. Z plošiny je výhled na dukelské bojiště na polské i slovenské straně. V interiéru rozhledny je instalovánáinstalována lipová ratolest – [[Slovanská vzájemnost|symbol slovanské vzájemnosti]] a zároveň označení československé [[generálskégenerál]]ské [[Vojenská hodnothodnost|vojenské hodnosti]].
 
V roce [[1981]] byla v severovýchodní části [[areál]]u památníku vytvořena ''alej Hrdinů Dukly''. Na kamenných žulových blocích jsou zde umístněny [[Busta|busty]] 15 [[Hrdina Sovětského svazu|hrdinů Sovětského svazu]] a [[Hrdina ČSSR|Československé republiky]], aktivních účastníků Karpatsko-dukelské operace. Busty v nadživotní velikosti zde mají [[Maršál Sovětskéhosovětského svazu|maršálové Sovětského svazu]] [[Ivan Stěpanovič Koněv]], [[Kirill Semjonovič Moskalenko]] a [[Andrej Antonovič Grečko]], armádní generálové [[Ludvík Svoboda]] a [[Karel Klapálek]], generálmajoři [[Antonín Sochor]] a [[Richard Tesařík]], podplukovníci [[Josef Kholl]] a F. Vrána, kapitáni [[Rudolf Jasiok]] a [[Vendelín Opatrný]], gardoví [[seržant]]i P. A. Kondyra, V. N. Golovaň a D. Karakulov a mladší seržant I. V. Babin.
 
Areál dukelského bojiště se rozprostírá od rozcestí u obce [[Kapišová]] až po slovensko-polský [[hraniční přechod]] Dukla. Jeho součástí je [['''Vojenské přírodní muzeum na Dukle]]''', které bylo zpřístupněno veřejnosti[[veřejnost]]i v roce [[1959]]. Nachází se zde expozice v přírodě s rozmístěnou bojovou technikou v katastru obce [[Nižný Komárnik]] a [[Vyšný Komárnik]]. ZprístupněnaZpřístupněna jsou i zrekonstruovaná [[dělostřelec]]ká palebná postavení a [[bunkr]]y jednotek [[1. československý armádní sbor v SSSR|1. československého armádního sboru]] i velitelské stanoviště velitele 3. českoslovenké brigády, ze kterého velitelé zabezpečovali další útočnou činnost na slovenském území po překročení státní hranice. Dukelské přírodní muzeum zabírá i plochu mezi obcemi [[Kapišová]] a [[Kružlová]] (v tzv. údolí smrti), kde je osazená technika tankové roty s osmi [[tank]]y, [[Dělo|děly]] i jinými zbraněmi z období Karpatsko-dukelské operace (říjen 1944).
 
=== Památník Rudé armády ===
[[File:Informacny kamen k pamatniku.jpg|thumb|Kámen informující o vyhlášení národní kulturní památky ve [[Svidník]]u.]]
Ve [[Svidník]]u stojí monumentální [[mramor]]ový památník [[Rudá armáda|Rudé armády]], národní kulturní památka. Odhalen byl [[3. říjen|3. října]] [[1954]] při příležitosti oslav 10. výročí Karpatsko-dukelské operace. Autory projektu byli čeští architekti Ing. [[Karel Lodr]], [[Jan Krumprecht]] a [[Václav Šedivý]]. Sochařské práce realizovali sochaři[[sochař]]i - národní umělci [[Oskár Kozák]], [[Jan Hana]] a zasloužilý umělec [[František Gibala]].
 
Pomník má výšku 37 m. [[Pěticípá hvězda]] na jeho vrcholu měří 3,5 metru. Čelní stěny ohrady památníku výtvarně symbolizují [[Slovenské národní povstání]] a příchod Rudé armády. Na levé straně památníku se nachází sousoší ''Útok Sovětské armády'', na pravé straně pak reliéf ''Partizánská hlídka ve Slovenském národním povstání''. PěedPřed širokým schodištěm[[schodiště]]m památníku se nalézá [[bronz]]ová [[socha]] sovětského [[seržant]]a; symbolizuje zde [[Čestná stráž|čestnou stráž]], která vzdává hold nad mohylou padlých. Její výška činí 4 metry a jejími autory jsou [[Jan Bartoš]] a [[Jan Hana]]. Na bocích soklu, na ktorémkterém je socha postavena, jsou vysekány položené mramorové lipové věnce.
 
Architektonický komplex památníku dotvářejí dvě pískovcová [[sousoší]]: Hanovo ''Stretnutie'' a Gibalovo ''Smelý pohľad do budúcnosti''. Na čtvercovém [[piedestal]]u, [[obelisk]]u a pylonu památníku se nacházejí velkorozměrné mramorové[[mramor]]ové reliéfy: ''Zdvihnutie zástavy na slávu víťazstva'', ''9. máj 1945'', ''Ľudia vítajú svojich sovietskych osloboditeľov'', ''Zvítanie partizánov so Sovietskou armádou'' a ''Dedina víta sovietskych vojakov''. U památníku při stěnejeho stěně byly vytvořeny symbolické mramorové hrobky padlých příslušníků sovětské pěchoty, tankistů, dělostrelcůdělostřelců a letců. Na hrobkách jsou vytesány symboly rozlišovacích znaků těchto druhů sovětských [[Zbraň|zbraní]]. V čtyřech společných hrobech[[hrob]]ech je zde pochováno více než 9 000 sovětských vojáků[[voják]]ů.
V roc [[1974]] byl vytvorenvytvořen na pravé straně památníku v blízkosti vojenského muzea Park bojové techniky, ve ktorémkterém byla rozmístněna vojenská bojová technika používaná v době Karpatsko-dukelské operace.
 
== Správa dukelského bojiště a památníků ==
== Spravovanie duklianskeho bojiska a pamätníkov ==
PamätnikyPamátníky a celý areál vojenskéhoVojenského prírodnéhopřírodního múzeamuzea do roku [[1959]] spravoval [[ONVOkresní národní výbor]] vove Svidníku, potom do roku 1965 [[1965]] Krajské pamiatkovépamátkové strediskostředisko v Prešove[[Prešov]]ě a od roku 1965 DuklianskeDukelské múzeummuzeum vove Svidníku. Po vzniku samostatnejsamostatné Slovenskej[[Slovensko|Slovenské republiky]] v rokuroce [[1993]] bolobylo múzeum[[muzeum]] premenovanépřemenováno na [[Vojenské múzeum vo Svidníku]]. Stalo sa samostatnou organizáciouorganizací, ktorákterá spravovala celý areál Vojenského prírodnéhopřírodního múzeamuzea a pamätníkypamátníky.
 
Dukelské muzeum bylo v roce [[2004]] transformováno na muzejní oddělení Svidník a bylo tehdy přičleněno pod nově zřízené [[Vojenské múzeum Piešťany]], jehož zřizovatelel byl [[Vojenský historický ústav Bratislava]].
Pamätniky a celý areál vojenského prírodného múzea do roku 1959 spravoval [[ONV]] vo Svidníku, potom do roku 1965 [[Krajské pamiatkové stredisko v Prešove]] a od 1965 Duklianske múzeum vo Svidníku. Po vzniku samostatnej Slovenskej republiky v roku 1993 bolo múzeum premenované na [[Vojenské múzeum vo Svidníku]]. Stalo sa samostatnou organizáciou, ktorá spravovala celý areál Vojenského prírodného múzea a pamätníky.
 
Od roku [[1994]] až do [[2004]] bolobylo DuklianskeDukelské múzeummuzeum priamopod vpřímým riadenířízením Vojenského historického ústavu v Bratislave[[Bratislava|Bratislavě]].
Duklianske múzeum bolo v roku 2004 transformované na múzejné oddelenie Svidník a je pričlenené pod novozriadené [[Vojenské múzeum Piešťany]] zriadené [[Vojenské historické múzeum|Vojenským historickým ústavom]] Bratislava.
 
Od roku 1994 až do 2004 bolo Duklianske múzeum priamo v riadení Vojenského historického ústavu v Bratislave.
 
== Galerie ==
<gallery>
Soubor:Slovakia War Cemetery 2178.jpg|PylónPylon duklianskehodukelského pamätníkapamátníku je postavenýpostaven zoze žulových kvadrovkvádrů.
Soubor:Pomnik vojakom sovietskej armady.JPG|PamätníkPamátník Sovietskej[[Sovětská armáda|Sovětské armády]].
Soubor:Svidnik Hold padlemu.jpg|Bronzová plastika od Jana BartošaBartoše a Jana HanuHany.
Soubor:Memorial_Svidnik.png|PamätníkPamátník červenej[[Rudá armáda|Rudé armády]] ve [[Svidník]]u.
</gallery>
 
Řádek 60 ⟶ 58:
* ''Encyklopédia Slovenska'' I. zväzok A-D, Slovenská akadémia vied Encyklopedický ústav, Bratislava 1977
* ''Malý lexikon architektúry''; Koch Wilfried; Tatran Bratislava 1975, str. 209
 
==Reference==
{{Překlad|sk|Dukelské bojisko a pamätníky na Dukle a vo Svidníku}}
 
[[Kategorie:Národní kulturní památky na Slovensku]]
[[Kategorie:Památníky druhé světové války]]
 
[[sk:Dukelské bojisko a pamätníky na Dukle a vo Svidníku]]