Mosin-Nagant: Porovnání verzí

|Varianty= M1907vzor 1907, M38vzor 1938, M91vzor 1891/30 PU ostřelovačská puška, M44vzor 1944...

K Mosinově jednoranné pušce se potom připojila schránka na 5 [[náboj]]ů bratří Emila a Lea Nagantových. Vojenské jednotky dostaly tuto zbraň poprvé v roce [[1891]]. Oficiální označení pro Mosin-Nagant znělo v té době ''Trechlinějnaja Vintovka Obrazca 1891 Goda''. Jako první vyrobila 500 000 těchto zbraní [[Francie|francouzská]] zbrojovka Manufacture d Armes de Chatellerault. Ruské továrny nabraly dech až v roce [[1893]], kdy ve tříletém období vyrobily více než 1,4 milionu těchto pušek. Tyto pušky se osvědčily v [[První světová válka|1. světové válce]], kdy Rusko dodalo [[Srbsko|Srbsku]] 120 000 pušek typu vzor 1891. V roce [[1930]] model Mosin-Nagant vzor 1891 prošel omlazovací kůrou, ze které vzešly zbraně známé pod názvem vzor 1891/30 nebo vzor 1891/1930. Od roku [[1907]] se začaly vyrábět karabiny s [[hlaveň|hlavní]] zkrácenou na 510 mm (karabina Mosin-Nagant vzor 1907). V roce 1910 proběhla první modernizace pušek a karabin Mosin-Nagant (pušky vzor 1891/10 a karabina vzor 1910). Od staršího modelu vzor 1910 vznikla karabina Mosin-Nagant vzor 1938 a od ní byla v roce [[1944]]] odvozena karabina vzor 1944 (lišila se pouze sklopným bodákem podél hlavně). Pušky s odsuvným válcovým závěrem byly během [[Druhá světová válka|2. světové války]] úspěšně nahrazeny samonabíjecími puškami Tokarev [[SVT-40]] a Simonov [[SKS-45]], které dále následoval legendární model [[AK-47]]. Přesto se puška Mosin-Nagant používala až do konce padesátých let a ještě dodnes se používá nejen při přehlídkách ale i u různých čestných jednotek a karabiny vzor 1938 a 1944 se ještě aktivně užívají v [[Čína|Číně]] a na [[Dálný východ|Dálném východě]].