Jan V. Palaiologos: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m úpr. odkazů |
+ infobox |
||
Řádek 1:
{{Infobox panovník
[[Soubor:John V Palaiologos.jpg|thumb|left|Jan V. Palaiologos]]▼
| barva =purple
| barva textu =white
{{Příbuzný|otec|[[Andronikos III. Palaiologos]]}}▼
| jméno =Jan V. Palaiologos
| titul =Byzantský císař
| popisek =
| vláda =[[1341]] – [[1347]] <br /> [[1354]] – [[1376]] <br /> [[1379]] – [[1390]] <br /> [[1390]] – [[1391]]
| korunovace =
| tituly =
| celé jméno =
| předchůdce =1.[[Andronikos III.|Andronikos III. Palaiologos]] <br /> 2.[[Jan VI. Kantakuzenos]] <br /> 3.[[Andronikos IV. Palaiologos]] <br /> 4. [[Jan VII. Palaiologos]]
| následník =1.[[Jan VI. Kantakuzenos]] <br /> 2.[[Andronikos IV. Palaiologos]] <br /> 3. [[Jan VII. Palaiologos]] <br /> 4.[[Manuel II. Palaiologos]]
| typ dědice =
}}'''Jan V. Palailogos''' ( [[18. červen|18. června]] [[1332]] - [[16. únor]]a [[1391]] [[Konstantinopol]]) byl [[seznam byzantských císařů|byzantský císař]] v letech [[1341]]-1391.▼
| dědic =
| královna =
| partner1 =Helena Kantakuzena
| partner2 =
| potomstvo =Andronikos <br /> Irene <br /> [[Manuel II. Palaiologos|Manuel]] <br /> Theodoros <br /> Michael<br /> Marie
| rod =[[Palaiologové]]
| dynastie =
| hymna =
| motto =
| matka =[[Anna Savojská]]
| narozen =[[18. červen]] [[1332]]
| místo narození =[[Konstantinopol]]
| úmrtí =[[16. únor]] [[1391]]
| místo úmrtí =[[Konstantinopol]]
| pochován =
| místo pochování =
|}}
▲
== Život ==
Řádek 18 ⟶ 37:
Kantakuzenos nakonec zvítězil a v letech 1347-[[1354]] se stal jako [[Jan VI. Kantakuzenos|Jan VI.]] spoluvládcem Jana V. Největší odpor k uzurpátorovi trůnu se projevil v Soluni v povstání [[Zélóti (Soluň)|Zélotů]] (1342-1350), Zéloti bojovali za pravého císaře Jana V., vyhnali aristokracii se Soluně, a ozbrojili lid, Janu VI. nezbývalo nic jiného než vyčkávat až dojdou obleženému městu zásoby. Teprve na přelomu roku 1349 a 1350 se mu město podařilo dobýt. Říše však byla v absultním hospodářském i morálním úpadku, [[Thrákie]] byla vypleněna a vylidněna. Císař Jan VI. se snažil situaci řešit snížením cel, aby tak nalákal obchodníky, ani toto opatření říši nepomohlo. Navíc roku 1347 vypukla v Byzanci [[mor]]ová [[epidemie]], která zahubila třetinu obyvatelstva říše.
[[Soubor:Giovanni V di Bisanzio monete.jpg|thumb|left|Mince Jana V.]]
Roku 1354 konečně na trůn nastoupil právoplatný císař Jan V., skoncoval s vládou Jana VI., jenž se uchýlil do kláštera v Mystře. Roku [[1361]] Turci dobyli [[Adrianopol]] a trvale se usadili na evropském kontinentě, před tím dobyli roku 1354 významný přístav [[Galiopoli]]. Jan V. se pokoušel nalézt pomoc proti Turkům na západě, svého syna [[Manuel II. Palaiologos|Manuela]] vyslal k jednání k papeži, avšak nebyl ochoten přijmout unii, protože věděl že jeho lid s ní nikdy nebude souhlasit. V roce 1366 se císař osobně vydal jednat o pomoc do [[Uhersko|Uher]], byl však zajat a ze zajetí jej vysvobodil až bratranec [[Amadeus VI. Savojský]]. Počátkem léta 1369 cestoval spolu se svým švagrem, [[Janov (Itálie)|janovským]] patricijem Franceskem Gattilusim do [[Řím]]a k [[Seznam papežů|papeži]], kde 18. října 1369 podepsal závazek, že přijímá katolickou víru a podřizuje se ''"svaté římské církvi"'' a papeži.
| |||