Paraguayská válka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m + šablona ověřit |
m napřímení 6 odkazů |
||
Řádek 33:
== Průběh bojů ==
[[Soubor: BartolomeMitre002.JPG | 200px | left| thumb | Bartolomé Mitre]]
Paraguayské oddíly postupovaly přes Corrientes rychle, nenarazily zde na téměř žádný odpor a dobyly město [[Corrientes (město) | Corrientes]]. [[1. květen|1. května]] [[1865]] se Brazílie, Argentina a Uruguay spojily a vytvořily Trojspolek podepsáním smlouvy o společném postupu ve vedení války proti Paraguayi. Zavázaly se, že budou postupovat společně až do úplné porážky Lópeze.
Spojeneckou armádu do boje s Paraguayí vedli Argentinec [[Bartolomé Mitre]], Uruguayec [[Venancio Flores]] a Brazilec [[Lois Ozorio]].
[[11. červen|11. června]] [[1865]] se odehrála námořní bitva u [[Riachuelo]]. Brazilské loďstvo vedené [[Francisco Manuel Barroso da Silva | Franciscem Manuelem Barrosem da Silva]] bitvu vyhrálo a zcela zničilo silné paraguayské loďstvo a předešlo tak okupaci Argentiny přes Paraguay. Tato bitva tak prakticky předurčila další průběh války, protože umožnila spojencem kontrolu ústí [[La Plata| La Platy]].
V srpnu a září [[1865]] musely Lopezovy oddíly podstoupit dvě těžké porážky. Jednu u [[Yatai]] od jednotek Venancia Flores, druhou u [[Uruguayana]] od Mitreho. Mitre mohl nyní v Paraguayi operovat už se 47 000 muži. López musel opustit své pozice u [[Itapua]]. [[24. květen|24. května]] [[1866]] Lopezovu armádu rozbili v bitvě u [[Paso de Patria]], kde Paraguajci utrpěli těžkou porážku. Údaje o jejich ztrátách silně kolísají, ale v každém případě tu ztratili své nejlepší vojáky. Ale spojenci promeškali možnost iniciativu ihned uchopit a tak mohl Paraguay mobilizovat, seskupit se a doplnit stavy vojska.
[[Soubor: Batalhacurupaiti.jpg | 200px | right | thumb | Bitva u Curupaiti (1866)]]
Brazilské loďstvo se svým silným dělostřelectvem ovládalo řeky [[Paraná]] a [[Paraguay (řeka) | Paraguay]]; což znemožňovalo využití spojení Paraguajců s [[Atlantský oceán | Atlantikem]]. Spojenci chtěli postupovat podél řeky Paraguay k hlavnímu městu Paraguaye [[Asunción]], který leží právě u této řeky. K tomu ale museli nejdříve dobýt pevnost [[Humaita]]. První útok na pobřežní pozice [[Curupaiti]], jižně od Humaita, byl v září [[1866]] Paraguajci odražen. V únoru [[1867]] se musel Mitre pro vnitropolitické problémy vrátit do [[Buenos Aires]]. Nejvyšší velení spojence převzal brazilský generál [[Luís Alves de Lima e Silva]], pozdější Duque de Caxias. V obou armádách zuřila [[cholera]]. V červenci [[1868]] museli Paraguajci Humaita bez boje opustit.
Navzdory úspěchům aliance se válka v Brazílii, Uruguayi a Argentině setkala s únavou z války. Opakovaně v jejím průběhu přicházelo k přáním s cílem skončit boje. Tyto pokusy ztroskotaly hlavně na tom, že López nebyl ochoten odstoupit.
V prosinci [[1868]] došlo u [[Lomas Valentinas]] nedaleko od [[Asunción]]u k poslední velké bitvě. Obě strany utrpěly velké ztráty a na jejím konci byla paraguajská armáda zničena. López musel hlavní město Asunción opustit a stáhnout se na sever. [[1. leden|1. ledna]] [[1869]] vtrhli brazilské jednotky pod velením [[Hermes Ernesto da Fonseca | Herma Ernesta da Fonseca]], otce pozdějšího prezidenta [[Hermes Rodrigues da Fonseca | Herma Rodrigues da Fonseca]] do [[Asunción]]u. [[5. leden|5. ledna]] následoval Caxias s ostatními jednotkami. López nechtěl kapitulovat, ale umožnil to dětem a starcům a přemístil hlavní město do [[Piribebuy]].
V závěrečné fázi války, [[22. březen | 22. března]] [[1869]], převzal [[Gaston Orléanský, hrabě z Eu|hrabě z Eu]], zeť brazilského císaře, nejvyšší velení aliančního vojska. Osvědčil se jako schopný velitel a dovedl válku k vítěznému konci. V srpnu [[1869]] padl [[Piribebuy]]. Alianční oddíly pronásledovaly zbytky z Lopezovy armády po Paraguayi.
Řádek 51:
== Důsledky války ==
V mírové smlouvě z [[20. červen|20. června]] [[1870]] musel Paraguay přenechat asi 144.000 km², přibližně 50 procent svého území Brazílii a Argentině. Argentina zabrala region Misiones a část regionu Chaco mezi řekami [[Bermejo]] a [[Pilcomayo]]. Brazílie připojila získané území k provincii (později spolkový stát) Mato Grosso; po členění Mato Grosso v roce 1979 patří dnes území k brazilskému spolkovému státu [[Mato Grosso do Sul]]. Poslední brazilská okupační vojska se stahovala ze zbytku Paraguaye až v roce [[1876]].
Válka stála všechny zúčastněné země více, než 2 miliony lidských životů a tím je v poměru k počtu obyvatel jednou z nejničivějších válek světových dějin. Po odhadech byla paraguajská populace z okolo 500 000 obyvatel redukována na asi 116 000; z těch, kteří přežili byli mnozí invalidní a z mužské populace zůstal pouze zlomek. Paraguay byl dříve ekonomicky pokrokový a silný stát, ale tento status se mu už nepodařilo dosáhnout až do dnešních dob.
|