Verze z 30. 3. 2012, 12:16 editovat Aeromix (diskuse \| příspěvky) 1 965 editací +hlm ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 18. 6. 2012, 21:59 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m Robotické: kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 6: Pod vládou Konrádova syna Jindřicha III. se knížectví začalo ještě více dělit a zmenšovat. Roku 1273 se oddělilo [[Stínavské knížectví]] a [[Zaháňské knížectví]], a roku 1312 se oddělilo [[Olešnické knížectví]] a [[Volovské knížectví]]. == Pod českou vládou == Po smrti Přemysla II. roku [[1331]] se knížectví stalo lénem [[České království\|Českého království]] (od r. [[1348]] [[Země Koruny české\|České koruny]]). Roku 1368 Karel IV. knížectví rozdělil, s tím, že jednu polovinu si ponechal přímo a druhou udělil lénem Jindřichu V. Železnému ze Zaháně. Po smrti Jindřicha XI. vymřela celá hlohovská linie [[Piastovci\|Piastovců]] a počaly spory o následnictví mezi Janem II. Zaháňským a braniborským markrabím Albrechtem Achillem. V důsledku těchto sporů byla severní část Hlohovska připojena k [[Braniborské markrabství\|Braniborské marce]], zatímco jižní část obsadil [[Matyáš Korvín]] (jako český král) a knížetem udělal svého syna Jana (Jánose) Korvína. Král [[Vladislav Jagellonský]] se po Matyášově smrti dostal roku [[1490]] i na uherský trůn a tak Jana Korvína donutil k vzdání slezských knížectví ([[1491]]), za což mu daroval panství v [[Uhry\|Uhrách]]. Hned vzápětí ale Hlohovsko dal do zástavy svému bratru [[Jan I. Olbracht\|Janu I. Olbrachtovi]], aby ho „odškodnil“ za to, že se nedostal na uherský trůn a musí čekat na trůn polský. Jan se ale následující rok stal polským králem, nicméně slezských území se stejně nevzdal. Roku [[1499]] dal Vladislav ze stejných důvodů Hlohovsko do zástavy dalšímu svému bratru [[Zikmund I. Starý\|Zikmundovi I. Starému]], který byl dokonce jmenován správcem celého Slezska ([[1504]]) ~~–~~– opět jen do doby, než stane polským králem, což zase nebylo dodrženo. Teprve roku [[1508]] se Zikmund tohoto knížectví de iure vzdal. Hlohovsko nadále bylo už bezprostředním majetkem České koruny, ještě mezi [[1632]]~~–~~–[[1634\|34]] zastavěné císařskému vojevůdci [[Albrecht z Valdštejna\|Albrechtu z Valdštejna]]. == V rámci Pruska == Pod přímou správou habsburských císařů (jakožto českých králů) pak zůstalo až do roku [[1742]], kdy bylo po prohrané [[První slezská válka\|První slezské válce]] postoupeno Prusku. Ani další dvě války o toto území už na pruském záboru nic nezměnily. V rámci Pruska pak knížectví trvalo až do roku [[1815]]; poté splynulo s nově vytvořenou [[Pruské Slezsko\|Provincií Slezsko]] (''Provinz Schlesien''). == Hlohovská knížata == * 1177 - 1180-90: [[Konrád Hlohovský\|Konrád Lehkonohý]] ** část Vratislavského knížectví do 1241 * 1251 (1241?)-1274: [[Konrád I. Hlohovský\|Konrád I.]] * 1274-1309: [[Jindřich III. Hlohovsko-Zaháňský\|Jindřich III.]] * 1309-1331: [[Přemysl Hlohovský\|Přemysl]] ** 1331 knížectví poddáno českému králi * 1342-1369: [[Jindřich V. Železný]] ** 1368: rozděleno mezi Zaháňsko Čechy * 1369-1393: [[Jindřich VI. Starší]] * 1369-1395: [[Jindřich VII. Rumpold]] * 1369-1378, 1395-1397: [[Jindřich VIII. Vrabec]] * 1397-1401: [[Ruprecht I. Lehnický]] * 1401-1412/13: [[Jan I. Zaháňský]] * 1401-1467: [[Jindřich IX. Starší]] * 1412/13-1417/18: Václav z Krosna Odrzańského * 1412/13-1423: [[Jindřich X. Mladší]] * 1467-1476: [[Jindřich XI. Hlohovsko-Krosenský]] ** celé knížectví přímo součástí Českého státu * 1476-1488 [[Jan II. Šílený]] ** 1482: severní část prodána Braniborsku * 1488-1504: [[Jan Korvín]] jako Jan II. Hlohovský 1491-1496: zástava [[Jan I. Olbracht\|Jana I. Olbrachta]] 1499-1506: zástava [[Zikmund I. Starý\|Zikmunda I. Starého]] == Literatura ==

Hlohovské knížectví: Porovnání verzí