Coahuila y Tejas: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m reference dle WP:WPCW
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robotické: kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{Infobox zaniklý stát
| název = Coahuila y Tejas
| originální název = Estado Libre y Soberano de Coahuila y Tejas
| rok vzniku = 1824
| rok zániku = 1835
| více před =
| před 1 = Spojené státy mexické
| před 1 vlajka = Bandera de Iturbide.png
| více po =
| po 1 = Texaská republika
| po 1 vlajka = Flag_of_Texas.svg
| po 2 = Coahuila
| po 2 vlajka = Flag of Coahuila.svg
| po 3 =
| po 3 vlajka =
| šířka 1. sloupce =
| vlajka =
| článek o vlajce =
| vlajka velikost =
| mapa = Map of Coahuila y Texas.PNG
| mapa velikost = 230px
| mapa poznámka = Mapa státu Coahuila y Tejas
| hlavní město = Saltillo, později Monclova
| rozloha = 800 000
| rozloha poznámka =
| nejvyšší bod =
| nejvyšší bod poznámka =
| nejdelší řeka =
| nejdelší řeka poznámka =
| počet obyvatel = 70 955
| počet obyvatel poznámka = (1828)
| jazyky =
| národnostní složení =
| náboženství =
| státní zřízení = [[stát]] Spojených států mexických
| mateřská země =
| měna =
| vznik = [[7. květen|7. května]] [[1824]], po vzniku [[Spojené státy mexické|Spojených států mexických]]
| měna =
| vznik zánik = [[715. květenprosinec|71. květnaprosince]] [[18241835]], po vzniku [[SpojenéTexaská státy mexickérepublika|Spojených státůTexaské mexickýchrepubliky]]
| zánik = [[15. prosinec|1. prosince]] [[1835]], po vzniku [[Texaská republika|Texaské republiky]]
}}
 
 
'''Coahuila y Tejas''' (Coahuila a Texas) byl jeden se zakládajících členů novozaloženého státu [[Spojené státy mexické]] na základě Ústavy z roku 1824.<ref>[http://www.biblioteca.tv/artman2/publish/1824_121/Decreto_Constituci_n_federal_de_los_Estados-Unidos_Mexicanos.shtml 5th. Article of Mexican Constitution of 1824].</ref>
Oblast měla dvé hlavní města: nejprve Saltillo a později Monclova. Pro adminitrativní účely, stát byl rozdělen do tří částí: Béxar, Monclova a Rio Grande Saltillo. Teritorium Bexar byl přibližně dnešní [[Texas]], Monclova zahrnovala severní [[Coahuila|Coahuilu]], a Río Grande Saltillo jižní Coahuilu.
Existence státu Coahiula y Tejas trvala až do roku 1835, kdy po pŕijetí [[Mexická ústava z roku 1835|nové ústavy]] se federální republika stala unitárním státem, a státy, (estados) se stali departmenty (departamentos). Stát Coahuila y Texas byl rozdělen na dvě části a obě se stali departmenty, Department of Coahuila a Department of Texas. Department Texas se oddělil a stal se nezávislou [[Texaská republika|Texaskou republikou]], která je teť státem Texas a součástí Spojených států amerických.
Řádek 51:
== Vznik ==
 
V roce [[1821]], po [[Mexiko|Mexické]] válce za nezávislost Španělsko ztratilo kontrolu nad svými severoamerickými teritoriemi a byl sformován nový stát na bývalém území [[Nové Španělsko|Nového Špenělska]]. V rpvních dnech vzniku nového státu probíhali rozsáhlé diskuse, jestli se Maxiko á stát federální republikou, nebo konstituční monarchií. Nová [[ústava]] v roce [[1824]] ustanovila krajinu jako federální republiku s devatenácti státy a čtyři teritoriemi. Jedním z nových státu byl Coahuila y Texas, který zpojil řídce osídlené španělské provincie Texas a Coahuila.<ref name=manchaca162/><ref name=vazquez51>Vazquez (1997), p. 51.</ref> V mexické federaci byl stát nejchudobnějším.<ref>de la Teja (1997), p. 85.</ref> Území Coahuila y Tejas zahrnovalo hranice španělského Texasu ale nezahrnovalo území kolem [[El Paso|El Pasa]], které patřilo státu [[Chihuahua]] a území kolem [[Laredo]], Texas, které bylo součástí mexického státu [[Tamaulipas]].<ref name=manchaca162>Manchaca (2001), p. 162.</ref>
[[Erasmo Seguin]], zástupce Texasu v mexickém Kongresu v období ústavních změn, puvodně zastával názor o samotatnosti pro Texas. Uvědomoval si skutečnost, že malý počet obyvatel a nedostatečné zdroje by nebyli zárukou správného fungování státu a kdyby Texas zustal [[Teritorium|teritoriem]], federální vláda by měla povinnost pomáhat teritoriím. Protože Coahuila měla víc obyvatel, než Texas, obával se, že v kombinovaném státě by získala také většá vliv v rozhodovacím procesu. Zástupce z [[Coahuila|Coahuily]], Miguel Ramos Arizpe, byl rovněž přesvědčen, že jeho region je špatně připraven na skutečnost, aby se stal samostatným státem. Ramos Arizpe nebyl ochoten se spojit s okolními [[stát]]y, protože Coahuila v porovnání s nimi měla buď malý počet obyvatel, nebo slabší ekonomiku a byla by tedy slabším partnerem. Ramos Arizpe napsal dopis ayuntamientovi v [[San Antonio|BexarBexaru]]u s varováním, že v případě, kdy se Texas rozhodne stát se teritoriem, ztratí své vlastnictví veřejné půdy v prospěch federální vlády. Tato skutečnost byla dostačující na to, aby přesvědčila Texasany aby se vzdali své [[opozice]] voči spojení s Coahuilou. <ref name=weber24>Weber (1982), p. 24.</ref>
 
== Přistěhovalectví ==
Federální [[Mexiko|mexická]] vláda neměla prostředky na vojenskou ochranu a osadníci si mohli zakládat vlastní ochranné oddíly, které by pomohli konrolovat nepřátelské indiánské kmeny. [[Hranice|Hraniční]] region Texasu byl pŕedmětem častých útoků kmenů Apačů a Komančů. V naději, že příliv osadníku by mohl zabránit [[nájezd]]ům, vláda liberalizovala [[Imigrace|imigrační]] politiku a osadníkům ze [[Spojené státy americké|Spojených Států]] bylo dovoleno usadit se v Mexiku.<ref name=manchaca164>Manchaca (2001), p. 164.</ref>
Státy byli zodpovědné za aplikaci Zákona o kolonizaci. Úřední místa v Saltille, hlavním městě Coahuila y Texas, byli za krátkou dobu obleženy spekulanty s půdou, kteří chtěli získat územi v Texasu. Stát schválil v roce [[1825]] svůj vlastní Kolonizační zákon. Přistéhovalci a naturalizovaní občané podali přibližně 3420 žádostí o půdu, většina z nich byli [[Američani|Angloameričani]]. Jen jediný z dvacetičtyř empresarios, Martín De León usadil přistěhovalce z Mexika; ostatní empresarios pŕivedli osadníky většinou ze [[Spojené státy americké|Spojených států]]..<ref name=delateja88>de la Teja (1997), p. 88.</ref><ref name=manchaca199>Manchaca (2001), p. 199.</ref>
Řádek 67:
Území státu bylo většinou [[Zemědělství|zemědělsky]] soběstačným regionem, jenom malá část potravin se vyvážela. Bylo to z důvodu nedostatku pracovních sil a částečne z důvodu nájezdů indiánských kmenů.
 
V části Texas hospodářství záviselo na pěstování [[Bavlna|bavlny]]. V roce [[1834]] Texas exportoval víc než 7,000 balů bavlny. [[Ranč]]erství bylo taky lukrativní, v roce 1834 Texas exportoval víc než 5000 kusů [[dobytek|dobytka]]. [[Dřevo]] bylo exportováno v malých množstvích. V polovině tricátých let 19. století Texas dovážel zboží v hodnotě 630 000 dolarů. Hodnota exportu představovala 500 000 dolarů.
V letech 1823 až 1830, osadníci v Texasu měli [[Clo|celní]] výjimmky na některé dovážené zboží. Celní poplatky ale nemohli být vybírány z důvodu neexistence žádných celních orgánů. V Anahuacu byla ustanovena celnice v roce [[1830]], ale vojáci byli vyhnáni osadníky v roce [[1832]]. Podobní incident se odehrál v roce 1835.
 
Většina hospodárství byla v rukou posledních přistěhovalců; jen několik Tejanos bylo zaangažováno v exportu, nebo v průmyslu. <ref name=weber141>Weber (1982), p. 141.</ref>
Řádek 88:
*{{citation|last=Weber|first=David J.|authorlink=David J. Weber|title=The Mexican frontier, 1821-1846: the American Southwest under Mexico|series=Histories of the American frontier|publisher=University of New Mexico Press|year=1982|isbn=9780826306036}}
*{{citation|last=Manchaca|first=Martha|title=Recovering History, Constructing Race: The Indian, Black, and White Roots of Mexican Americans|series=The Joe R. and Teresa Lozano Long Series in Latin American and Latino Art and Culture|publisher=[[University of Texas Press]]|location=[[Austin, TX]]|year=2001|isbn=0292752539}}
*{{citation|title=Myths, Misdeeds, and Misunderstandings: The Roots of Conflict in U.S.&ndash;Mexican–Mexican Relations|editor-last=Rodriguez O.|editor-first=Jaime E.|editor2-last=Vincent|editor2-first=Kathryn|location=[[Wilmington, DE]]|year=1997|publisher=Scholarly Resources Inc.|isbn=0842026622|contribution=The Colonization and Independence of Texas: A Tejano Perspective|last=de la Teja|first=Jesus F.}}
*{{citation|title=Myths, Misdeeds, and Misunderstandings: The Roots of Conflict in U.S.&ndash;Mexican–Mexican Relations|editor-last=Rodriguez O.|editor-first=Jaime E.|editor2-last=Vincent|editor2-first=Kathryn|location=[[Wilmington, DE]]|year=1997|publisher=Scholarly Resources Inc.|isbn=0842026622|contribution=The Colonization and Loss of Texas: A Mexican Perspective|last=Vazquez|first=Josefina Zoraida }}
 
== Reference ==