'''Precese zemské osy''' je krouživý [[Mechanický pohyb|pohyb]] [[zemská osa|zemské osy]] přibližně po plášti [[dvojkužel]]e. Jde o speciální případ obecného fyzikálního jevu, pozorovaného u rotujících hmotných těles ([[setrvačník]]ů) a zvaného [[precese]].
V tomto případě však jde o velmi složitý pohyb, skládající se z několika složek. Nejvýznamnějším vlivem, způsobujícím precesi zemské osy, je [[gravitace|gravitační]] působení [[Měsíc]]e a [[Slunce]] na zemské těleso. Protože Země nemá tvar [[koule]], ale v prvním přiblížení tvar rotačního [[elipsoid]]u, snaží se Měsíc stočit osu zemského tělesa tak, aby se rovníková výduť Země dostala do roviny oběhu Měsíce kolem Země. Podobně gravitační síla Slunce se snaží stejným způsobem dostat rovníkovou výduť do roviny oběhu Země kolem Slunce (tedy do roviny ekliptiky). Oba tyto vlivy působí na Zemi, kterou si můžeme představit jako obrovský setrvačník, tak, že její osa vykonává [[precese|precesní]] pohyb (vychyluje se ve směru kolmém na okamžitou polohu osy zemské rotace a zároveň kolmou na dvojici gravitačních sil působících na rovníkovou výduť). Tato rozhodující části precese zemské osy se nazývá ''lunisolární precese zemské osy''. Současná hodnota posuvu jarního bodu je přibližně 50,40˝/rok a to proti směru zdánlivého pohybu Slunce po nebeské sféře. Z této hodnoty asi 60 % připadá na gravitační vliv Měsíce a 40 % na vliv Slunce.
Osa [[dvojkužel]]e, který přitom zemské osa opisuje, míří k [[pól ekliptiky|pólu ekliptiky]], který se nachází v [[souhvězdí Draka]], vzdálen od světového pólu v současnosti o úhel 23°27´ (tj. o sklon zemského rovníku k rovině ekliptiky). Zemská osa pouze působením lunisolární precese by vykonala plný kruh za dobu 25 725 let.
