|
[[Soubor:Billaud-Varenne.jpg|thumb|Jacques Nicolas Billaud-Varenne, 1790, Jean-Baptiste Greuze]]
'''Jacques Nicolas Billaud-Varenne''', někdy také '''Jean Nicolas ''' ([[23. duben|23. dubna]] [[1756]], [[La Rochelle]], [[Francie]] — [[3. červen|3. června]] [[1819]], [[Port-au-Prince]], [[Haiti]]) byl francouzský revolucionář; hlavní vinníkviník [[Zářijové masakry|zářijového masakru ]] ([[1792]]) , předvolatel, jako předseda konventu,[[Konvent (Francie)|Konventu]] předvolatel [[Marie Antoinetta|Marie Antoinetty]] před revoluční tribunál ([[1793]]). ▼
▲'''Jacques Nicolas Billaud-Varenne''', někdy také Jean Nicolas ([[23. duben|23. dubna]] [[1756]], [[La Rochelle]], [[Francie]] — [[3. červen|3. června]] [[1819]], [[Port-au-Prince]], [[Haiti]]) byl francouzský revolucionář; hlavní vinník zářijového masakru ([[1792]]), předvolatel, jako předseda konventu, [[Marie Antoinetta|Marie Antoinetty]] před revoluční tribunál ([[1793]]).
==Život==
Byl synem zámožného právníka[[právník]]a, nejprve prokurátora[[prokurátor]]a, později advokáta[[advokát]]a. Po bouřlivém dospívání příslušníka zlaté mládeže, vstoupil do mnišského řádu oratoriánů. Stal se studijním vedoucím kláštera v městečku [[Juilly]]. Určitý čas žil dle řádových stanov v pokoře a zbožnosti a v řádu vystudoval práva. Roku [[1783]] opouští řeholi a roku [[1785]] se stal advokátem v Paříži[[Paříž]]i. Dalším rokem uzavřel sňatek s dcerou velkostatkáře z [[Verdun]]u a připojuje příjmení své ženy k svému (Varenne) a stal se zámožným a váženým měšťanem.
[[Velká francouzská revoluce|RevoluciFrancouzskou revoluci]] přivítal s nadšením. Byl autorem řady letáků[[leták]]ů, útočících proti církvi a proti aristokracii. Roku [[1791]] byl jmenován soudcem [[Bývalé pařížské městské obvody|4. obvodu pařížského obvodu]] a sblížil se s [[Danton]]em, [[Marat]]em a [[Robespierre]]m. Vedl [[jakobínjakobíni|jakobínský]]ský klub a byl jedním z původců útoku na [[Palais des Tuileries|Tuileries]] 10. srpna [[1792]]. Spolu s Dantonem zorganizoval odporný zářijový masakr. V konventu požadoval okamžitou popravu krále, významně přispěl pádu [[girondisté|girondistů]] a obžaloval generála [[Custine]], [[Houchard]]a a řadu dalších spolu s četnými jejich podřízenými, adjutanty a úředníky s kterými přišel při svých inspekčních cestách do styku a které vybíral namátkou. V době hrůzovlády[[Teror|Hrůzovlády]] byl předsedou konventuKonventu a členem [[Výbor pro veřejné blaho|Výboru pro veřejné blaho]]. Na jeho přání byli předvoláni před revoluční tribunál vévoda [[PhillippeLudvík deFilip OrleansII. Orléanský]], královna [[Marie Antoinetta]] a četné další oběti krvelačného běsnění. Přestože byl pouhou kreaturou Robespierra, vykonávající špinavou práci, v době [[Thermidorský převrat|thermidorského převratu]] 27. července [[1794]] (10. [[thermidor]]) se podílel na jeho pádu.
Po převratu však přece byl zatčen, ale díky četným kontaktům se vyhnul [[gilotina|gilotině]] a byl odsouzen k [[deportace|deportaci]] do [[Cayenne]] (1. srpna [[1795]]). Roku [[1799]] byla vyhlášena rozsáhlá [[amnestie]], která zahrnovala i Billauda-Varenne. Ten ji však odmítl a zůstal v pustinách [[Guayana|Guayany]]. Roku [[1816]] odjel do [[New York|NovéhoNew Yorku]] a pokusil se kontaktovat francouzské emigranty[[emigrant]]y. Všude se ale setkal s pohrdavým odmítáním a proto odjel na [[Santo Domingo]], kde obdržel od prezidenta Petiona malou penzi. V Port-au-Prince také zemřel. Roku [[1821]] jeho jménem vydané paměti jsou podvrhem.
== Externí odkazy ==
|
