Ikonografie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m r2.6.5) (robot přidal: sr:Иконографија |
typo |
||
Řádek 1:
{{wikifikovat}}
'''Ikonografie''' (z řečtiny ikon – obraz, grafein – psát, doslovně obrazopis) je jedno z odvětví [[dějiny umění|dějin umění]], které se zabývá popisem, klasifikací a interpretací různých zobrazení. Důležitá je mimo jiné při interpretaci různých [[mytologie|mytologických]] výjevů, kdy může objasnit skutečnosti, které se nezachovaly prostřednictvím textových památek. Často interpretované výjevy jsou z oblasti [[náboženství]] - může se jednat např. o [[křesťanská ikonografie|křesťanskou]] či [[buddhistická ikonografie|buddhistickou ikonografii]]. Jde o umělecko-historickou srovnávací metodu zabývající se popisem a klasifikací námětů výtvarného umění - rozebírá jejich typologii, atributy aj. Tato metoda také napomáhá při datování, určování původu a ověřování pravosti uměleckých děl.
Řádek 13 ⟶ 14:
V námětu neboli významu uměleckého díla můžeme rozlišit tři vrstvy:
# '''Druhotný neboli konvenční význam''' - ten zkoumáme při ikonografické analýze.
== Metody ==
Řádek 23 ⟶ 22:
Interpretovat ikonografickým způsobem můžeme jakékoliv výtvarné dílo, protože nejde o kvalitativní hodnocení. Hlavním úkolem ikonografie je určit co je na výtvarném díle zobrazeno a poté se snažit určit hlubší význam díla, tedy co autor dílem chtěl říci. Tento proces zahrnuje podle Panofského tři fáze:
▲2. Při '''ikonografické analýze''' již musíme mít nějaké kulturní povědomí a popis je inteligibilní. Jde totiž o analýzu literárních pramenů, pojmů a interpretaci. Zjišťujeme konvenční význam.
▲3. '''Ikonologická syntéza''' se snaží zachytit vnitřní význam díla, tedy o popsání symboliky obrazu. V této fázi musíme mít povědomí o dějinách umění, abychom mohli symboly nalézt. Ovšem samotný smysl symbolu je tvůrci díla skryt, tvoří jej nevědomě.
[http://commons.wikimedia.org/wiki/Iconography?uselang=cs Příklady použití symboliky v ikonografickém popisu]
Řádek 40 ⟶ 37:
Dva základní typy atributů:
▲2. '''atributy identifikující''' (individuální, osobní), které konkrétně určují svého nositele (např. nůž – sv. Bartoloměj, kolo – sv. Kateřina, šípy – sv. Šebestián).
=== Personifikace ===
Řádek 50 ⟶ 46:
'''Alegorie''' (z řečtiny allegorein – říci jinak nebo obrazně mluvit) je ve výtvarném umění jinotajné zobrazení abstraktních pojmů či idejí pomocí obrazových prostředků, nejčastěji zosobnění – personifikací, symbolů. Dva typa alegorií:
# '''
# '''
▲'''2. typ alegorie''' (kombinovaná), která spojuje personifikace s historickými, biblickými a jinými postavami (např. světci), příklad: Medicejský cyklus P. P. Rubense.
=== Symbol ===
'''Symbol''' (z řečtiny symbolon – něco spojujícího) ve výtvarném umění předmět (v širším smyslu), rostlina, zvíře nebo znak (číslo, písmeno, gesto ruky etc.), které v určitém kontextu mají hlubší význam. Tematice symbolu a alegorie ve středověku se věnuje vedle jiných autorů také Umberto Eco (Eco Umberto: Umění a krása ve středověké estetice, Argo Praha 1998)
=== Emblém ===
| |||