Němý film: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m r2.7.3) (Robot: Přidávám hy:Համր կինո |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1:
[[Soubor:
Výrazem '''němý film''' se označují filmy, které neměly žádnou synchronizovanou zvukovou stopu, byly „němé“, tedy bez mluvených dialogů.
Němé filmy se natáčely více než 30 let, avšak myšlenka na kombinaci [[film]]u se zaznamenaným zvukem je stará jako samotná kinematografie. Technické podmínky ovšem toto umožnily až v pozdních 20. letech. Jako předělový snímek mezi němou a zvukovou érou kinematografie se tradičně označuje film [[Jazzový zpěvák]], který měl premiéru v roce 1927 a měl značný finanční úspěch. Většina filmu byla natočena jako němá, obsahuje pouze několik málo mluvených a zpívaných pasáží, čímž se obecně vyznačují i následující nejranější zvukové filmy. Během dekády se potom celosvětově přestalo s výrobou němých filmů jako hlavního kinematografického produktu.
===Mezititulky===
=== Materiál [[Filmový pás|filmového pásu]] ===▼
Protože němé filmy neměli synchronní zvuk, kterým by se zaznamenalo mluvené slovo, funkci slovního doprovodu filmu plnily mezititulky, které byly různého druhu. Klasickými mezititulky byly ty, které obstarávaly úvod do děje, dialogy postav, či vyprávění klíčových částí příběhu. Často se také používalo dietetických nápisů a textů, například dopisů. Mezititulky měly často grafickou podobu, která vizuálně doplňovala či komentovala děj filmu.
[[Soubor:Lubin_openair_large.jpg||thumb|left|300px|Natáčení raného němého filmu na střeše domu ve Filadelfii v roce 1899.]]
===Hudba===
Němý film ve skutečnosti nebyl nikdy "němý", jelikož promítání němých filmů téměř vždy doprovázela hudba. Hudba byla již od počátku rozpoznána jako nepostradatelná, spoluvytvářející atmosféru v sále a poskytující divákům emocionální podněty při sledování filmu. [[Kino|Kina]] v malých městech a předměstská kina měla tradičně pianistu, případně se používal k ozvučení filmu gramofon. V polovině 10. let začala velké městské kina využívat dokonce celé orchestry hudebníků.
Repertoár pro rané němé filmy byl jednak improvizovaný a jednak sestávající z [[Klasická hudba|klasické hudby]]. Když začaly být běžné dlouhé filmy, tak býval hudební doprovod určený a vybraný předem. V roce 1915 napsal skladatel Joseph Carl Breil původní hudbu k filmu [[D. W. Griffith]]a [[Zrození národa]] a následně začalo být relativně běžné, že pro ty největší filmové trháky byla doprovodná hudba originální.
Nicméně originální hudba byla pro film psána již dříve, například v roce 1908 od [[Camille Saint-Saëns]]a ke klasickému filmu d´Art Zavraždění vévody Guiese, či od skladatele [[Michail Michajlovič Ippolitov-Ivanov|Michaila Ippolitov-Ivanova]] k prvnímu ruskému filmu Stěnka Razin z téhož roku.
Během vrcholného období němé éry byl filmový průmysl největším zdrojem zaměstnanosti pro instrumentální muzikanty, hlavně pro pianisty, rozšíření zvukového filmu potom znamenalo, že mnoho těchto muzikantů přišlo o práci. Období zavádění zvuku do kinematografie se navíc časově krylo s [[Velká hospodářská krize|Velkou hospodářskou krizí]] na počátku 30. let.
V některých zemích se přinášel zvuk do filmu i jinými způsoby než instrumentální hudbou. Rané zpívající filmy v Brazílii například využívaly zpěváky, kteří zpívali za plátnem. V Japonsku měly filmy nejen živou hudbu, ale také benshi, umělecké vypravěče, kteří poskytovali komentáře k filmům, případně obstarávaly dialogy postav. Benshi se stali ústředním elementem [[Japonská kinematografie|japonského filmu]] a jejich popularita byla jednou z příčin, proč se němý film v Japonsku udržel až do 30. let.
S tím, jak se němé filmy nově restaurují a dostávají opětovně do distribuce, tak se často i hudební doprovod vytváří nový. Přičemž existují skladatelé, kteří se specializují na psaní hudby pro němé filmy, jako jsou například Carl Davis nebo Robert Israel, stejně tak existují hudební skupiny, specializující se na ozvučování němých filmů, jsou to například Alloy Orchestra nebo Silent Orchestra.
===Herectví===
[[Soubor:Lillian_Gish-edit1.jpg||thumb|right|220px|Lillian Gish byla jednou z největších hvězd němého filmu, proslavila se zejména spoluprácí s režisérem D. W. Griffithem.]]
Specifický typ herectví v němém filmu, zvláště toho raného, kdy herci zdůrazňovali řeč těla a výrazy tváře, sloužil tomu, aby diváci lépe chápali to, co postava pociťovala či konala na plátně. V některých případech byl tento způsob herectví zvykem herců přešlých z [[Divadlo|divadla]]. Převládající přítomnost divadelních herců ve filmu byla mimo jiné příčinou k výroku amerického režiséra Marshalla Neilana z roku 1917: „Čím dříve herci přešlí z divadla odejdou, tím lépe pro film.“
Tak jako tak, specifické médium filmu začalo postupně ovlivňovat herecký styl, který se stal střídmějším a zaměřeným spíše na jemné nuance ve výrazu tváře. Herečky jako [[Mary Pickfordová|Mary Pickford]] či [[Greta Garbo]] ve většině jejich hereckých kreací měli zdrženlivý herecký styl a více přirozené herectví.
V polovině 20. let bylo již mnoho herců adaptováno na tento umírněnější herecký styl, přesto se diváci mohli s přehnaně afektovaným a nepřirozeným herectvím setkávat dále. [[Avantgarda|Avantgardní hnutí]] ve 20. letech často počítaly i se specifickým typem herectví. Například německý [[Expresionismus]] vyžadoval přehnaný, expresionistický herecký styl hraní, jak můžeme vidět například ve filmu Metropolis z roku 1927.
Celá éra němého filmu se potýkala z prudce hořlavou [[Nitrocelulóza|nitrocelulózovou]] podložkou filmového pásu. [[Promítací stroj]]e byly opatřeny uzavřenými bubny pro cívky [[Filmová kopie|filmových kopií]], aby se zabránilo přístupu vzduchu a rozšíření požáru. Vzplanutí filmu v promítací kabině v té době nebylo žádnou výjimkou. Voda nitrocelulózu neuhasila, u každého stroje byly nádoby s pískem, na udušení ohně. Nejrozšířenějším formátem němé éry byl klasický 35 mm film.
===Projekční rychlost===
Bez pečlivého promítání v jejich zamýšlené rychlosti mohou být němé filmy nepřirozeně rychlé. Nicméně, některé scény byly záměrně natáčeny nižší rychlostí, aby při promítání byla akce rychlejší - obzvláště se tak dělo u komedií a akčních filmů. Klasickým příkladem tohoto "zrychlovacího" jevu jsou například [[Charlie Chaplin|Chaplinovy]] grotesky z 10. let.
[[Soubor:Gish_and_Barthelmess_Broken_Blossoms.jpg||thumb|left|270px|Příklad sépiového virážování ve filmu D. W. Griffitha Zlomený květ z roku 1919.]]
===Barva===
Protože natáčení přímo na barevný materiál ještě nebylo možné, filmy v němé éře byly často postprodukčně obarvovány. Zvláště v rané éře němého filmu, v období kinematografie atrakcí, byly filmy často ručně kolorovány, aby byly pro diváky atraktivnější. Pozdější dlouhometrážní filmy byly zase [[Virážování|virážovány]], čímž se zvýrazňovala určitá nálada či reprezentovala určitá část dne. Často se lze také setkat se sépiově zbarvenými němými filmy.
Uplatňování barvy v němém filmu můžeme vidět například v díle [[D. W. Griffith]]a, ten projevoval stálý zájem o systematické využití barev ve svých filmech. Například v jeho epickém snímku [[Zrození národa]] z roku 1915 použil často barev, například modrou nebo výrazně červenou, pro posílení klíčových scén, jako např. „hořící Atlanta“ nebo klimaxová jízda [[Ku-klux-klan]]u na konci filmu. Griffith později vynalezl systém obarvování, který umožňoval, aby se barevná světla blýskala v určité části obrazu, čímž posiloval barevný efekt ve svých filmech.
===Ztracené filmy===
Mnoho němých filmů je nenávratně ztraceno, může za to skutečnost, že nitrátový filmový materiál, používaný v němé éře, byl velmi hořlavý a náchylný k poškození. Navíc, mnoho filmů bylo potom, co prošlo filmovou distribucí v kinech, záměrně ničeno, protože mělo velmi malou ekonomickou hodnotu, což se změnilo až s příchodem televize a domácího videa.
Odhaduje se, že okolo 75% němých filmů je ztraceno. Přestože většinu ztracených němých filmů již nikdo nikdy neuvidí, některé jsou v průběhu let nacházeny ve filmových archivech nebo soukromých sbírkách a následně restaurovány a znovu uváděny do distribuce, takže se i současná generace filmových diváků může nově objevovat staré němé filmy.
== Seznam známých němých filmů ==
* [[Cesta na Měsíc]] (Le Voyage dans la Lune), [[1902]] - [[Francie|francouzský]] [[Science fiction|vědeckofantastický]], režie [[Georges
* [[Velká železniční loupež]] (The Great Train Robbery), [[1903]] - [[Spojené státy americké|americký]] [[western]], režie [[Edwin S. Porter]]
* [[Upíři (film, 1915)|Upíři]] (Les Vampires), [[1915]] - francouzský [[thriller]], režie [[Louis Feuillade]]
* [[Zrození národa]] (The Birth of a Nation), [[1915]] - americké historické drama, režie [[D. W. Griffith]]
* [[Intolerance]], [[1916]] - americké historické drama, režie [[D. W. Griffith]]
* [[Vozka smrti]] (Körkarlen), [[1921]] - [[Švédsko|švédský]] [[horor]], režie [[Victor Sjöström]]
* [[Tu ten kámen aneb Kterak láskou možno v mžiku vzplanout třeba k nebožtíku]], [[1923]] - [[Česko|česká]] komedie s [[Vlasta Burian|Vlastou Burianem]], režie [[Karel Anton]]
* [[Mikaël (film)|
* [[Metropolis]], [[
==Pozdější pocty==
* [[Walt Disney|Disneyho]] animovaný film '''Fantasia''' (1940), který sestává z osmi animovaných hudebních sekvencí, lze považovat na němý film.
* [[Sunset Blvd.]] (1950) zobrazuje kontrast mezi němou a zvukovou érou kinematografie na příkladu hvězdy němých filmů Normy Desmond.
* '''Zpívání v dešti''' (1952) tematizuje klíčovou periodu, kdy se [[Hollywood]] musel vypořádávat se změnou od němého filmu ke zvukovému.
* [[Mel Brooks]] ve filmu '''Němý film''' (1976) vzdává poctu němé filmové grotesce.
* [[Peter Bogdanovich]] ve filmu '''Bijásek''' (1976) zobrazuje zmatek při natáčení němých filmů v Hollywoodu během raných 10. let.
* V roce 1999 finský filmař [[Aki Kaurismäki]] natočil film '''Juha''', který má styl němého filmu.
* V roce 2011 vznikl francouzský film [[Umělec (film)|The Artist]], režírovaný [[Michel Hazanavicius|Michelem Hazanaviciusem]], který opět stylisticky odpovídá němému filmu.
* [[Martin Scorsese]] ve filmu '''Hugo a jeho velký objev''' (2011) vzdává poctu průkopníkovi raného němého filmu [[Georges Méliès|Georgesi Mélièsovi]].
* Další němý film, nazvaný '''Silent Life''', by měl mít premiéru v roce 2012 a bude založen na životě ikony němého filmu Rudolpha Valentina.
== Reference ==
{{Překlad|en|Silent film|497402107}}
{{Portály|Film}}
| |||