Naarden: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 27:
 
== Historie ==
Naarden byl rybářskou a tržní osadou s přístavem raně středověkého založení a obdržel městská práva roku [[1350]]. Při španělské kolonizaci Nizozemí roku 1572 zde došlo ke krvavým bojům a vyvraždění asi 700 místních obyvatel, v dějepise nazývanému ''krvavá lázeň v Naardenu''. Po té za vlády [[Vilém I. Oranžský|Viléma I. Oranžského]] Nizozemci zbudovali na východním okrajikolem města (což je dnes místní část [[Naarden - Vesting]] 4 km východně od železniční stanice) pevnost s typicky renesančním hvězdicovým systémem fortifikací s dodnes velmitéměř dobřekompletně zachovalými [[hradba]]mi, [[vodní příkop|vodními příkopy]] a dvěma padacími mosty. Ve [[Francouzsko-nizozemská válka|Francouzsko-nizozemské válce]] roku [[1672]] město zabrali Francouzi, následně poraženi vojskem [[Vilém III. Oranžský|Viléma III. Oranžského]]. Mezi léty [[1673]] - [[1915]] mělo město dva přístavy - vojenský a obchodní.
Historie města je vylíčena v expozici muzea v pevnosti ([[Nederlands Vestingmuseum]]).
 
Uvnitř zmíněné pevnosti je dobře dochované historické město Naarden se dvěma branami (Utrechtskou a Amsterdamskou), radnicí([[Stadhuis]]), zbrojnicí ([[Arsenal]]), starým větrným mlýnem ([[Oud Molen]]), desítkami renesančních a barokních měšťanských domů a s gotickou budovou špitálu sv. Alžběty, vestavěnou vdo hradební zdi.
 
Původně katolický farní kostel [[Svatý Vít|sv. Víta]] je gotická trojlodní sloupová [[bazilika]] ze 14. a 15. století, s hranolovou věží. Před kostelem stojí bronzový pomník - socha Jana Ámose Komenského od sochaře [[Vincenc Makovský|Vincence Makovského]], na soklu s československou dedikací z roku [[1957]]. Socha je identická se starším pomníkem v [[Uherský Brod|Uherském Brodě]].