Předseda vlády: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značka: Možný vandalismus |
m Editace uživatele 78.80.36.59 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Tchoř |
||
Řádek 1:
{{různé významy|redirect=Premiér|druhý=dalších významech|stránka=Premiér (rozcestník)}}
'''Předseda vlády''' je v [[parlament]]ním systému hlavou nejvyššího exekutivního orgánu ve státě: [[vláda|vlády]]. V Německu a Rakousku nese úřad jméno ''kancléř'', v Irsku pak ''[[taoiseach]]''. Funkce zástupce předsedy vlády je označována jako ''místopředseda vlády'', ''náměstek předsedy vlády'' nebo ''vicepremiér''.
== Postavení předsedy vlády ==
V parlamentních systémech, kde převažuje moc vlády nad parlamentem, se hovoří o tzv. '''premiérském parlamentarismu'''. Ten lze dále rozdělit na ''silný britský typ'' a ''slabý německý typ'', který se někdy nazývá také jako ''kancléřský typ parlamentarismu''. V opačném případě, kdy má rozhodující pravomoci parlament a nikoli vláda, se hovoří o tzv. '''parlamentarismu s převahou zákonodárného sboru'''.
Parlamentní režim lze také klasifikovat podle vazeb mezi premiérem a zbytkem vlády. Politolog [[Giovanni Sartori]] tak definuje předsedu vlády jako:
* '''prvního nad nerovnými''' – premiér je nejdůležitějším představitelem výkonné moci, vůdcem strany a téměř není možnost jej sesadit parlamentním hlasováním, protože dostatečná většina poslanců je jeho stranickými podřízenými, navíc jmenuje a odvolává ministry na základě vlastní vůle;
* '''prvního mezi nerovnými''' – premiér nemusí být výlučně šéfem strany, přesto je parlamentem stěží sesaditelný, může provádět změny členů vlády a sám zůstávata v úřadu;
* '''prvního mezi rovnými''' – premiérova existence je spojena s jeho ministry, pokud rezignují oni, tak končí i on, má nad nimi malou moc a přijímá složení vlády, které je mu vnuceno.
V premiérském parlamentarismu hraje předseda vlády hlavní roli a ovlivňuje systém tím, že dominuje vládě a vláda následně parlamentu.
Práci [[ministr]]ů řídí vláda. Předseda vlády však může ministra odvolat buď sám, nebo jeho odvolání navrhnout [[hlava státu|hlavě státu]]. Hlava státu v některých systémech musí takové žádosti vyhovět, v jiných nemusí. V takových případech pak předseda vlády obvykle sám rezignuje.
V systémech s čistou dělbou moci předseda vlády neexistuje a hlavou exekutivy je hlava státu, například v [[Spojené státy americké|USA]], kde je [[prezident]]ský systém. Hybridními modely jsou poloprezidentské systémy, kde prezident není jen formální hlavou státu, ale má silné ústavní pravomoci, o něž se dělí s premiérem, např. ve [[Francie|Francii]], [[Rusko|Rusku]] či do roku [[1997]] v [[Polsko|Polsku]]. Pokud vládne ve Francii prezident z jedné strany politického spektra (např. pravicový) a premiér z druhé (levicový) hovoří se o ''kohabitaci''.
Předseda vlády může být zároveň předsedou rad či úřadů, ve kterém je jeho předsednictví spíše formální z titulu jeho funkce. V České republice jde například o předsednictví [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace|Rady pro vědu výzkum a inovace]].
== Související články ==
* [[Seznam premiérů Česka]]
* [[Seznam premiérů Československa]]
== Literatura ==
| |||