VDne roce[[18. srpna]] 1572 si Jindřich, jako král Navarrský, vzal za ženu [[Královna Margot|Markétu z Valois]], dceru francouzského krále [[Jindřich II. Francouzský|Jindřicha II.]], které v rodině přezdívali Margot. Tato svatba měla původně ukončit dlouhodobé náboženské rozbroje ve Francii a nastolit mír. Země byla vnitřně rozpolcena a sužována neustálými spory, mnohdy přecházejícími až do podoby velmi násilné - [[Hugenotské války|hugenotských válek]] (někdy také zvaných náboženskými), mezi [[Katolictví|katolíky]]{{#tag:ref|Katolická liga v tomto případě nebyla organizací protihabsburského odporu v době [[Třicetiletá válka|Třicetileté války]], nýbrž protihugenotský spolek pod vedením Jindřicha I. de Guise, založený roku [[1576]] ve Francii.|group=pozn.}} a [[Hugenoti|hugenoty]], kteří vzájemně soupeřili o moc v zemi. Královská rodina [[Valois]] se navíc hlásila ke katolictví, zatímco Bourboni, k nimž patřil Jindřich Navarrský, byli převážně hugenoty. Další příbuzní Jindřicha Navarrského stáli paradoxně v čele obou znepřátelených táborů. Hlavou protestantů byl do roku 1569 Jindřichův strýc [[Ludvík I. de Condé]] a zájmy katolíků zastupoval [[Jindřich I. de Guise]], který měl s Jindřichem Navarrským zase stejného pradědečka Františka de Bourbon.
V den své svatby se Jindřich Navarrský zdál tím nejméně možným a vhodným budoucím kandidátem na francouzský trůn. Byl sice přímým mužským potomkem krále [[Ludvík IX. Svatý|Ludvíka IX. Svatého]], ale dělila je propast času a devět generací. Šance na získání francouzského trůnu se nezvýšila ani sňatkem s Markétou z Valois, jelikož ta měla v době svatby ještě tři žijící bratry, z nichž jeden byl králem a další dva následníky trůnu. Budoucnost rodu [[Valois]] se zdála být velmi nadějná a ostatní příbuzní neměli nejmenší důvod pomýšlet na panovnické [[žezlo]].
