Balduin I. Flanderský: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m napřímení odkazu
Dogbert (diskuse | příspěvky)
mBez shrnutí editace
Řádek 7:
 
=== Manželství s Juditou, získání titulu ===
První zmínka o Balduinovi pochází z roku [[862]] roku a zmiňuje ho jako hraběte jednoho z flanderských krajů (aniž upřesňuje, kterého). Tehdy se [[Judita Flanderská]], vdova po [[WessexovéCerdikovci|králích Wessexu]] [[Ethelwulf]]ovi a [[Ethelbald]]ovi, dcera [[Karel II. Holý|Karla II. Holého]], který byl zakladatelem a prvním [[král]]em [[Západofranská říše|Západofranské říše]], navrátila po smrti svého posledního manžela Ethelbalda na dvůr svého otce. Karel, který právě mířil do [[Soissons]], se doslechl různé zvěsti o své dceři a aby zjistil pravou skutečnost, vyslal k ní svého syna [[Ludvík II. Koktavý|Ludvíka]] a Balduina; měl zřejmě v úmyslu dceři sjednat další sňatek. Prozatím ji zavřel do kláštera v [[Senlis (Oise)|Senlis]]. Judita nicméně o Vánocích roku [[861]] s Balduinem z kláštera utekla; patrně ještě v klášteře, před útěkem se za něj provdala.
[[Soubor:Institution of Baldwin I Bras de Fer, the first count of Flanders by Charles the Bald.jpg|thumb|upright|left|Karel II. Holý jmenuje Balduina I. hrabětem flanderským ''(iluminace z [[15. století]])'']]
Juditin otec se rozzuřil a hodlal Balduina uvěznit; jsou dochovány zprávy o tom, že psal dopis [[Vikingové|vikingovi]] [[Rörik z Dorestadu|Rörikovi z Dorestadu]] a biskupovi a zakázal jim poskytnout páru útočiště. Manželé se však utekli ke dvoru Juditina bratrance [[Lothar II. Lotrinský|Lothara Lotrinského]], kam přibyli v říjnu roku [[862]]. Museli čelit perzekuci, neboť byli Karlem a jeho biskupy [[exkomunikace|exkomunikováni]] a Balduin byl pro únos a neuposlechnutí panovníka zbaven svých lén. V odpověď na to se oba vydali na pouť do [[Řím]]a, aby dosáhl požehnání [[seznam papežů|papež]] [[Mikuláš I. Veliký|Mikuláše I.]] Papež se po vyslechnutí páru ujal role prostředníka v ožehavém sporu a žádal krále, aby Balduinovi odpustil. V dopise mu doporučoval, aby jej opět přijal do své přízně, protože jinak by se Balduin mohl spojit s Normany a Juditině matce zase psal o tom, jak Balduin lituje svého provinění.<ref name="Ennenová63">{{Citace monografie | jméno=Edith | příjmení=Ennenová| titul=Ženy ve středověku|vydavatel=Argo| místo= Praha | rok=2001 | jazyk = |strany=63|isbn=80-7203-369-7}}</ref>Také apeloval na biskupy a biskupa Hinkmara, aby ztratil slovo na podporu Balduina.<ref name="Ennenová64">''Ženy ve středověku'', str. 64</ref> Biskup Hinkmar byl nesmiřitelným odpůrcem obou provinilců kvůli únosu<ref name="Ennenová63">''Ženy ve středověku'', str. 63</ref> a tak se Judita s otcem setkala až v říjnu 863 ve Verberie. [[13. prosinec|13. prosince]] téhož roku byli Balduin a Judita v [[Auxerre]] oficiálně oddáni.