Psoun prériový: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m r2.7.2) (Robot: Přidávám it:Cynomys ludovicianus |
Mláďata z obrovských kolonií jsou v omezeném počtu odchytávána a prodávána jako domácí mazlíčci. Dovoz z USA do Evropské unie byl zakázán pod nesmyslnou záminkou ochrany před rizikem opičích neštovic(Monkey Pox). |
||
Řádek 27:
Samice rodí po 30 dnech březosti 4–5 slepých a holých mláďat. Ta opouštějí noru po 6 týdnech. Převážně mají srst pískově hnědou. Konečná třetina ocasu a hmatavé fousky jsou černé. Živí se rostlinami například: [[pýr]]em, bizoní trávou, určitými druhy slézu a v létě aromatickými keříky ''Chrysothamnus nauseosus'', v zimě pak bodláky, kaktusy, kořeny a podzemními cibulemi. Když jsou jejich oblíbené druhy trav spaseny, nechají toto území ležet ladem, dokud tráva opět nenaroste. A naopak – jsou natolik chytří, že se snaží vyhubit druhy rostlin, které jim zrovna příliš nechutnají. Vždy ukousnou jejich výhonky a tím získají prostor pro žádané druhy rostlin.
Mláďata z obrovských kolonií jsou v omezeném počtu odchytávána a prodávána jako domácí mazlíčci. Dovoz z USA do Evropské unie byl zakázán pod nesmyslnou záminkou ochrany před rizikem opičích neštovic(Monkey Pox).
Toto je nemoc afrického tropického pralesa, v USA se přirozeně nevyskytuje. K nakažení jedné skupiny psounů prériových došlo lidskou nedbalostí, kdy byli umístěni do stejné ubikace s nemocnými hlodavci importovanými z Afriky.
== Zajímavosti ==
Hlavní společenskou jednotkou psouna je rodina (rodinný klan). Je složený z jednoho samce, několika samiček a jejich dětí. Několik rodin tvoří strážní skupinu, jejichž úkol je hlídat a hájit teritoria a doupata, přičemž vyskakují, štěkají, klapou s vyceněními zuby a ježí se jim srst na ocase. Strážní skupiny vytvářejí společenství tzv. města, na ploše 65 [[hektar]]ů. Každá rodina má svoji vlastní soustavu nor, jejich vchod je chráněn valem ze zeminy, aby do nor nenatekla voda.
| |||