Česká severní dráha: Porovnání verzí

Přidáno 1 090 bajtů ,  před 8 lety
další zdroj, z něhož rozšiřuji
(dodán zdroj, rozšířena stať 1882-1900)
(další zdroj, z něhož rozšiřuji)
==Historie==
[[Soubor:Budova nadrazi Jedlova.JPG|thumb|Česká severní dráha nestavěla žádné honosné nádražní budovy. Stavěla spíš jednoduché účelné stavby, jako je tato ve stanici [[Jedlová (nádraží)|Jedlová]].]]
Firmu založil v roce [[1867]] [[hrabě]] [[Ernst Waldstein-Wartenberg]], který byl rovněž zakladatelem majetkově spřízněné firmy [[Turnovsko-kralupsko-pražská dráha|Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy]]. Koncese byla udělena už v roce [[1865]], budovat tratě se ale začalo až po prohrané [[Prusko-rakouská válka|prusko-rakouské válce]]. O síť železnic v severních Čechách usilovalo více podnikatelů., Koncesejednotlivců sei týkalaobchodních hlavníseskupení. tratěKoncese zbyla [[Bakovudělena nadkonsorciu Jizerou|Bakovavelkostatkářů nada Jizerou]]podnikatelů, dov [[Českájehož Lípa|Českéčele Lípy]]byl ahrabě [[Rumburk]]aArnošt az odbočekValdštejna, dove [[Podmoklyspojení (Děčín)|Podmokel]],s dovelkou [[Warnsdorf]]ustavební afirmou doVojtěcha [[přístav]]uLanny už v roce [[Děčín1865]]ě.<ref name="Severní polabíHistorie">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Mgr. Smejkal
| jméno = Ladislav
| titul = Historie a současnost podnikání na Českolipsku
| vydavatel = Městské knihy s.r.o.
| místo = Žehušice
| rok = 2009
| kapitola = Železnice
| strany = 34
| isbn = 978-80-86699-58-5
}}</ref> Koncese se týkala hlavní tratě z [[Bakov nad Jizerou|Bakova nad Jizerou]] do [[Česká Lípa|České Lípy]] a [[Rumburk]]a a odboček do [[Podmokly (Děčín)|Podmokel]], do [[Warnsdorf]]u a do [[přístav]]u v [[Děčín]]ě.<ref name="Severní polabí">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Wachsmann
| jméno = V.
| jazyk = Česky
}}
</ref>Stavba probíhalazačala pomaluv říjnu 1865 na úseku z Bakova do České Lípy, pak byla nakrátko přerušena kvůli prohrané [[Prusko-rakouská válka|prusko-rakouské válce]]. Probíhala pomalu kvůli náročnému horskému terénu a zaměstnávala 10 tisíc dělníků. Hlavní trať do Rumburka byla otvírána po částech, kdy nejdříve byla otevřena část z nového nádraží v Bakově do České Lípy vna rocepodzim roku [[1867]]. První vlak do České Lípy přijel 14. listopadu 1867. O tři dny později odtud odjel pracovní vlak s lidmi a materiálem ke Špičáku, městakde stavba tratě pokračovala s jinou firmou.<ref name="Historie">Historie podnikání na Českolipsku, str. 34</ref> Města Rumburk a Varnsdorf byla připojena až po dvou letech.<ref>{{Citace monografie
</ref>
 
Stavba probíhala pomalu, kvůli náročnému horskému terénu a zaměstnávala 10 tisíc dělníků. Hlavní trať do Rumburka byla otvírána po částech, kdy nejdříve byla otevřena část z nového nádraží v Bakově do České Lípy v roce [[1867]], města Rumburk a Varnsdorf byla připojena až po dvou letech.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Schreier
| jméno = Pavel
| strany = 126
| jazyk = Čeština}}</ref>
Společnost spojila se světem celý region v okolí [[Lužické hory|Lužických hor]]. Provozovala též několik místních drah, včetně tří dnes (v roce 2010) již zrušených. Vlastnila tři hraniční přechody do [[Sasko|Saska]].<ref name="Severní polabí" />
 
Koncem roku [[1882]] došlo ke sloučení s [[Turnovsko-kralupsko-pražská dráha|Turnovsko-kralupsko-pražskou dráhou]] (TKPE), se kterou jí už dříve poutal společný lokomotivní i vozový park, stejně jako tarifní politika. Od 1. ledna 1883 celou oblast ovládla Česká severní dráha. Pak začala své aktivity přenášet více do středu Čech, aby se prosadila mezi řepařskými drahami.<ref name="Zrození">{{Citace monografie
| strany = 67
| isbn = 80-7340-034-0
}}</ref> Na [[Českolipsko|Českolipsku]] pak železniční síť rozšiřovala směrem na [[Liberec]] bohatá společnost [[Ústecko-teplické dráhy]] ve snaze uplatit zde uhlí ze svých hnědouhelných dolů.<ref name="Historie">Historie podnikání na Českolipsku, str. 35</ref>
}}</ref>
 
V závěru podnikání společnost vlastnila více než 100 [[parní lokomotiva|lokomotiv]], téměř dva a půl tisíce [[vagón|vagonů]] a 376 km tratí.<ref>[http://www.dialog.stred.org/clanky/vznik-turnovsko-kralupsko-prazske-drahy/ Škorvaga, Marek; Vznik turnovsko-kralupsko-pražské dráhy]</ref> Zestátněna byla v roce [[1908]] po bezproblémovém projednání příslušného říšského zákona.
 
== Odkazy ==
 
=== Reference ===
<references/>