Železniční trať Královec–Žacléř: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Odkazy: podrobnější kat.
Řádek 45:
==Historie==
[[Soubor:Zacler railway station.jpg|thumb|left|Kolejiště v koncové stanici Žacléř bylo zredukováno na jedinou kusou kolej.]]
Trať byla součástí sítě soukromé společnosti [[SNDVB|Jihoseveroněmecké spojovací dráhy (SNDVB)]], která již dříve vystavěla odbočku od své páteřní trati [[Pardubice]] - [[Liberec]] do [[Malé Svatoňovice|Malých Svatoňovic]], kde se nacházely [[Uhlí|uhelné]] doly. [[Koncese]] ke stavbě spojení z Malých Svatoňovic k tehdejším [[Prusko|pruským]] hranicím byla udělena roku [[1865]] a roku následujícího se začalo se stavbou. Ta ale byla přerušena [[Prusko-rakouská válka|prusko-rakouskou válkou]]. Po uklidnění poměrů se v práci pokračovalo a mezistátní smlouva mezi [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherskem]] a [[Prusko|Pruskem]] z roku [[1867]] zajistila překročení hranic v [[Královecký průsmyk|Královeckém průsmyku]]. Část do [[Královec|Královce]] byla uvedena do provozu roku [[1868]], roku [[1869]] byl otevřen hraniční přechod do dnešní [[Lubawka|Lubawky]], kde byla zřízena rozsáhlá přechodová stanice. Otevřením této trati získaly [[železnice|železniční]] spojení i uhelné doly na žacléřsku. Trať však v tuto dobu neprocházela dnešní stanicí [[Trutnov hlavní nádraží]], ale pouze stanicí [[Trutnov-Poříčí]] (tehdy jen Poříčí). Spojku z hlavního nádraží do Poříčí vystavěla až roku [[1870]] [[Rakouská severozápadní dráha]], jenžjež byla dceřinou společností [[SNDVB]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Schreier
| jméno = Pavel