Koněspřežná tramvaj v Praze: Porovnání verzí

→‎Tratě: +obr, slouceni osamocenych vet do odstavcu
m (napřímení redirectu šablony (data od Dannyho B.); kosmetické úpravy)
(→‎Tratě: +obr, slouceni osamocenych vet do odstavcu)
 
== Tratě ==
[[Soubor:UjezdkaBrana.png|thumb|right|Trať od Řetěžového mostu na Smíchov procházející Novou Újezdskou branou]]
První trať, slavnostně zprovozněná [[23. září]] [[1875]] v 15:15 hodin, vedla od [[Most císaře Františka I.|řetězového mostu císaře Františka I.]] (od právě budovaného [[Národní divadlo|Národního divadla]]) do [[Karlín]]a k Invalidovně, zhruba do míst dnešní zastávky Urxova, tedy zhruba ve směru dnešní linky [[Metro v Praze|metra]] [[B (linka metra v Praze)|B]].
 
[[24. prosinec|24. prosince]] [[1883]] byl zprovozněn úsek přes Staré Město, [[31. prosinec|31. prosince]] [[1883]] celá trať, která vedla ze Žižkova (za usedlostí Bezovka, Chelčického ulice) ulicemi Chelčického, Rokycanovou, Prokopovou a Husitskou, přes Bulhar, Hybernskou ulici, [[Prašná brána|Prašnou bránu]], Celetnou ulici, přes [[Staroměstské náměstí]] a [[Mariánské náměstí]], Platnéřskou ulici na [[Křižovnické náměstí]].<ref name=zi /> <ref name=iv /> <ref name=crkal /> Roku 1893 byla na Žižkově prodloužena až na místo dnešní křižovatky na Olšanském náměstí<ref name=zi> Pražský dopravní zeměpis III, 38. část, Žižkov, [http://www.metroweb.cz/dp-kontakt/2004/06_2004.pdf DP kontakt 6/2004], Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s., str. 22 </ref> a v roce 1895 byla zrušena nepoužívaná část trati v Táboritské a Vratislavově ulici.
 
Roku [[1883]] již dosáhla délka všech tratí 19,43&nbsp;[[kilometr]]u.{{Doplňte zdroj}} [[20. květen|20. května]] [[1884]] byl zprovozněn úsek Můstek – Václavské náměstí – Mezibranská – Tylovo náměstí – Nuselské schody (nynější konečná Zvonařka). [[25. červen|25. června]] [[1884]] začal provoz i v úseku Josefské náměstí (dnešní náměstí Republiky) – Marinkova továrna (v Holešovicích u dnešního Veletržního paláce), [[21. březen|21. března]] [[1885]] prodloužený do stanice Stromovka a [[5. duben|5. dubna]] [[1885]] sezonně do [[Královská obora|Královské obory]].<ref name=crkal /> V roce 1885 tak kompletní síť koňky měřila 18,875 km.<ref name=crkal />
Roku [[1883]] již dosáhla délka všech tratí 19,43&nbsp;[[kilometr]]u.{{Doplňte zdroj}}
 
V průběhu října a listopadu 1897 byl ve výluce [[most císaře Františka Josefa]]. Spojení Újezdu s Malostranským náměstím dlouho nebylo možné, protože Karmelitská ulice byla v místě před vyústěním do náměstí (dům U klíčů) příliš úzká. Teprve v roce 1900 byl učiněn průlom, a ačkoliv trať byla budována již pro elektrický provoz, provizorně zde ještě nějaký čas jezdila koňka.<ref name=senat>[http://www.senat.cz/tmp_sqw/3ec20001.DOC Tramvaj ve Valdštejnské ulici?], Bohumil Dušek, kancelář Senátu PČR</ref>
[[20. květen|20. května]] [[1884]] byl zprovozněn úsek Můstek – Václavské náměstí – Mezibranská – Tylovo náměstí – Nuselské schody (nynější konečná Zvonařka). [[25. červen|25. června]] [[1884]] začal provoz i v úseku Josefské náměstí (dnešní náměstí Republiky) – Marinkova továrna (v Holešovicích u dnešního Veletržního paláce), [[21. březen|21. března]] [[1885]] prodloužený do stanice Stromovka a [[5. duben|5. dubna]] [[1885]] sezonně do [[Královská obora|Královské obory]].<ref name=crkal /> V roce 1885 tak kompletní síť koňky měřila 18,875 km.<ref name=crkal />
 
V průběhu října a listopadu 1897 byl ve výluce [[most císaře Františka Josefa]].
 
Spojení Újezdu s Malostranským náměstím dlouho nebylo možné, protože Karmelitská ulice byla v místě před vyústěním do náměstí (dům U klíčů) příliš úzká. Teprve v roce 1900 byl učiněn průlom, a ačkoliv trať byla budována již pro elektrický provoz, provizorně zde ještě nějaký čas jezdila koňka.<ref name=senat>[http://www.senat.cz/tmp_sqw/3ec20001.DOC Tramvaj ve Valdštejnské ulici?], Bohumil Dušek, kancelář Senátu PČR</ref>
 
== Linky ==