Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 20 bajtů ,  před 7 lety
m
r2.7.3) (Robot: Přidávám jv:Ali bin Abi Tholib; kosmetické úpravy
V Medině pak došlo k posílení rodinných svazků. Alí na základě jednoho z Muhammadových zjevení dostal za ženu jeho dceru Fatimu. Alí se pak v letech 625 – 632 podílel na rozšiřování Islámu v oblasti Jemenu a vedl obranu muslimské obce proti útokům z Mekky. Účastnil se například bitvy u Uhudu roku 625, <ref> Tamtéž. s.25. </ref> bitvy u Hunajnu roku 630, kde osobně bránil Proroka Muhammada.
 
== Raný chalífát ==
Když roku 632 Prorok náhle zemřel nezanechal žádnou zmínku ohledně jeho nástupce. Z jeho dětí přežila jediná dcera Fatima, jejímž manželem byl Alí – jeho nárok na vedení obce byl tedy opodstatněný a získal si řadu stoupenců. <ref> Š. F. Haeri, Základy Islámu, Olomouc 1997. s. 110. </ref> Soudobé prameny však zmiňují, že Alí byl přímý a udatný, ale také nerozhodný, neobratný a váhavý, což mu neumožnilo využít situaci. <ref> F. Tauer, Svět. s.33. </ref> Chalífou byl zvolen Abú Bakr, a poté Umar. Obě volby Alí uznal. Při volbě Uthmána chalífou roku 644 se nakonec musel podřídit rozhodnutí většiny tehdejších Prorokových blízkých, neboť se předpokládalo, že budou moci přes Uthmánovu slabost prosazovat své zájmy. <ref> Tamtéž. s.41. </ref> Situaci však okamžitě využili Umajjovci k upevnění vlastní moci.
 
Ve vlastním rodě musel Alí čelit třem lidem – Talhovi, az–Zuubajrovi a Prorokově manželce Ajše. Po Uthmánově vraždě se všichni tři nacházeli v Mecce, kde požívali práva azylu. Ještě v průběhu roku 656 se však na velbloudech přesunuli do jižní Mezopotámie, kde se jim podařilo ovládnout Basru. <ref> Tamtéž. s.45. </ref> Alí musel kvůli rozjitřeným poměrům opustit Hidžáz, následoval je a podařilo se mu uchytit ve stejné oblasti v Kúfě.
 
V zimě roku 656 pak přitáhl před Basru a snažil se s odpůrci vyjednávat. Jednaní však dopadla neúspěšně a došlo k bitvě, která je známá jako „Velbloudí bitva“. <ref> R. E. Dupuy, T. E. Dupuy, Harperova encyklopedie. Historie vojenství od roku 3500 př. Kr. do roku 1700. Díl I. Praha 1996. s.247n. </ref> Tradiční název má souvislost s Ajšou, která po smrti Talhy a az–Zubajra velela vojsku z hřbetu svého velblouda. Poté, co byla Ajša zajata, se stal Alí vítězem, přičemž ovládl celý Irák. Ajšu pak propustil na svobodu a zajistil jí bezpečný doprovod do Mediny. <ref name="tauer45"> F. Tauer, Svět. s.45. </ref> Toto vítězství mu zároveň zajistilo podporu řady odpadlých provincií. <ref> Š. F. Haeri, Základy. s.115. </ref> Jediným protivníkem, který stále bojoval byl Mu´ávija z rodu Umajjovců, místodržící Sýrie.
 
=== Boj s Mu´ávijou ===
[[Mu'ávija I.|Mu'ávija]], nejvýznamnější člen rodu Umajjovců, byl [[místodržící]]m v [[Sýrie|Sýrii]] téměř dvacet let. Za tuto dobu zde měl vybudovanou silnou pozici. Roku [[656]] se prohlásil mstitelem a rozhodl se s Alím bojovat.
 
Alí proti Mu´ávijovi vytáhl roku [[657]] a jejich vojska se střetla v bitvě u Siffínu. Bitva, která je proslulá zdlouhavým vyjednáváním, by pravděpodobně dopadla v Alího prospěch, ale opět se projevily Alího negativní vlastnosti nerozhodnost a váhavost. Mu´ávija utrpěl značné ztráty, ale z bitvy se nakonec diplomaticky odpoutal poté, co jeho vojáci v předních řadách nesli na kopích [[Korán]]. <ref name="tauer45"/> Náboženští fanatici v Alího armádě pak přestali bojovat, což mělo velký dopad na morálku.
 
Z nerozhodné bitvy pak vzešlo diplomatické jednání, které měli vést zástupci obou zúčastněných stran. Toto jednání mělo přinést smír. Za Mu´áviju jednal Amr ibn al-Ás, za Alího se zúčastnil Abú Músa al–Ašarí. Amr ibn al-Ás byl lepším vyjednavačem a podařilo se mu prosadit rozhodnutí, že se uskuteční nová volba [[chalífa|chalífy]], které se nebude účastnit ani Alí ani Mu´ávija. <ref name="Tauer"> F. Tauer, Svět. s.46. </ref>
 
Toto rozhodnutí se pro Alího stalo nepřijatelným a rozhodl se obnovit boj. Tím porušil dohodu a otevřeně vystoupil Mu´ávijovi, čímž ztratil mnoho svých stoupenců, kteří se proti němu vzbouřili. V červenci [[658]] se mu tyto rebely podařilo porazit a obnovit tak kázeň ve svém táboře. V chalífátu však jeho pozice výrazně oslabila. Mu´ávija uzavřel mezitím příměří s [[Byzantská říše|Byzantskou říší]] a získal pod svou kontrolu [[Egypt]] a v červenci [[660]] se v [[Jeruzalém]]ě nechal prohlásit chalífou. K dalšímu boji však již nedošlo, protože [[28. leden|28. ledna]] [[661]] byl Alí zavražděn v [[mešita|měšitě]] v Kúfě členem [[sekta|sekty]] Cháridžovců. <ref name="Tauer"/>
V průběhu bitvy u Siffínu roku 657 došlo k zásadní rozepři. Poté, co Alí kvůli použití knih Koránu přímo v bitvě boj zastavil a začal vyjednávat s Mu´ávijou, se část jeho vojska vzbouřila. Jejich mluvčí tvrdili, že rozhodnutí nedá diplomatické jednání, ale pouze samotný Bůh a bojiště. Žádali proto odvolání jednání s Mu´ávijou a obnovení boje. Alí jim nevyhověl, a proto vzbouřenci odtáhli a utábořili se nedaleko Kúfy. Tato vzpoura tak dala vznik sektě, která dostala jméno Cháridža (odlučující se, odpadlická).
 
Tito lidé se zřekli Alího, a prohlásili, že hlavou muslimské obce se může stát kterýkoliv pravověrný muslim, což bylo také jediné čím se od dosavadních dvou proudů Islámu lišili Zvolili si proto vlastního chalífu a začali šířit svou tezi. Cháridžovci používali v těchto letech hlavně násilí, napadali široké okolí Kúfy a po Alího zásahu, kdy je roku 658 porazil se rozptýlili po celém Iráku a nadále vyvolávali nepokoje. <ref name="Tauer"/> Roku 661 pak zavraždili i samotného chalífu Alího.
 
== Důsledky Alího smrti ==
[[it:Ali ibn Abi Talib]]
[[ja:アリー・イブン・アビー・ターリブ]]
[[jv:Ali bin Abi Tholib]]
[[ka:ალი იბნ აბუ ტალიბი]]
[[kk:Әли ибн Әбу Талиб]]
169 036

editací