|
SMRDEJ VAM KOKOTI
{{Infobox chráněná oblast
| název = Krkonošský národní park
| kategorie IUCN = II
| obrázek = Sněžka from Černá hora (CZE).jpg
| popis obrázku = [[Sněžka]] (pohled z Černé hory)
| LocMap = {{LocMap |Česko |position=left |width=250 |lat=50.73 |long=15.74 |float=center |caption=}}
| umístění = {{flagicon|Česko}} [[Liberecký kraj|Liberecký]] a [[Královéhradecký kraj]], [[Česko]]
| souřadnice = {{Coor|50_44_10_N_15_44_25_E_region:CZ|50° 44' 10" s.š., 15° 44' 25" v.d.}}
| rozloha = 385
| založeno = 17. května 1963
| správa = Správa KRNAP
}}
'''Krkonošský [[národní park]]''', též '''KRNAP''', je chráněné území v severní části České republiky. Z velké části leží na severozápadu [[okres Trutnov|okresu Trutnov]], ale zasahuje také do [[okres Semily|okresu Semily]] a [[Okres Jablonec nad Nisou|Jablonec nad Nisou]]. Severní hranice parku je vedena po [[státní hranice|státní hranici]], která ho současně odděluje od [[Karkonoski Park Narodowy|Karkonoskiego Parku Narodowego]] na [[Polsko|polské]] straně Krkonoš. Hranice ochranného pásma dále pokračuje od [[Žacléř]]e a pak po ose silnice I/14 k [[Mladé Buky|Mladým Bukům]], [[Rudník]]u, [[Vrchlabí]], [[Jilemnice|Jilemnici]], [[Vysoké nad Jizerou|Vysokému nad Jizerou]] a ke [[Kořenov]]u.
== NEčum ==
Krkonošský národní park byl vyhlášen [[17. květen|17. května]] [[1963]] vládním nařízením č. 41/1963, čtyři roky po [[Polsko|polském]] Karkonoskem Parku Narodowem, který byl založen [[16. leden|16. ledna]] [[1959]]. Roku [[1986]] byl národní park rozšířen o ochranné pásmo vyhláškou vlády č. 58/1986 Sb. Vládním nařízením č. 165/1991 Sb. byl znovu vyhlášen statut Krkonošského národního parku.
„''Posláním národního parku je uchování a zlepšení jeho přírodního prostředí, zejména ochrana či obnova samořídících funkcí přírodních systémů, přísná ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zachování typického vzhledu krajiny, naplňování vědeckých a výchovných cílů, jakož i využití území národního parku k ekologicky únosné turistice a rekreaci nezhoršující životní prostředí.''“ (Nařízení č. 165/1991 Sb.)
Současně s tím bylo rozhodnuto o rozdělení parku do tří zón – přísná přírodní, řízená přírodní a okrajová. Do prvních dvou zón je zákaz vstupu mimo značené cesty. Ve třetí zóně se mohou návštěvníci pohybovat většinou volně i po loukách a lesích. Avšak původní území národního parku bylo zmenšeno. Hranice KRNAP se posunuly více do hor a vyjmuty z KRNAP byla zastavěná území několika měst a tyto oblasti přeřazeny do ochranného pásma, v němž je ochrana na podobné úrovni jako v [[CHKO]]. Dvě města uprostřed hor [[Špindlerův Mlýn]] a [[Pec pod Sněžkou]] dokonce vytvořila jakési díry v mapě KRNAP. Roku [[1992]] byly oba národní parky na české i polské straně společně zařazeny do sítě [[biosférická rezervace|biosférických rezervací]] [[UNESCO]].
Sídlem ředitelství správy KRNAP je [[Vrchlabí]], terénní služba sídlí ve [[Špindlerův Mlýn|Špindlerově Mlýně]].
== Příroda ==
Příroda Krkonoš je velmi rozmanitá - geologické podloží, jeho dynamický vývoj v minulosti, ovlivnění chladným klimatem a následné oteplení mělo za následek vznik rozmanitých biotopů a zachování pro naši přírodu vzácných druhů jak rostlin, tak živočichů. Vyskytuje se zde asi 300 druhů obratlovců a přes 1200 druhů cévnatých rostlin a několikanásobně více výtrusných rostlin (jako [[mechy]], [[hlenky]], [[kapradiny]], [[lišejník]]y atd.). V krkonošské přírodě se vyskytuje několik [[endemit]]ů.<ref name="kamera">[[Toulavá kamera 1]], str. 66-68, ISBN 80-7316-228-8</ref>
=== Geomorfologické poměry ===
{{Podrobně|Krkonoše}}
Krkonošský národní park leží převážně v geomorfologickém celku Krkonoše v Krkonošsko-jesenické soustavě. Nejvyšším bodem parku (a zároveň i České republiky) je [[Sněžka]] s 1602 metry nad mořem. Dělí se na Vrchlabskou vrchovinu a Krkonošské rozsochy na jihu, a Krkonošské hřbety při severní hranici. Jsou zde patrny vlivy posledního zalednění – [[kar]]y, [[nivační kar]]y, [[moréna|morény]], [[tor]]y, [[kamenné moře|kamenná moře]] a další relikty. Ve východní části parku v okolí Albeřic se vyskytují také [[kras]]ové jevy – [[Albeřické lomy]].
=== Geologické poměry ===
{{Podrobně|Geologie Krkonoš}}
[[Soubor:Sniezne Kotly Old 04.jpg|thumb|right|[[Vysoká pláň#Sněžné jámy|Sněžné jámy]] v roce 1938]]
Geologické podloží krkonošské oblasti je velmi pestré, většina území spadá do oblasti tzv. krkonošsko-jizerského krystalinika, jehož významná část [[krkonošsko-jizerský pluton]], který je tvořený [[granit]]oidy zasahuje na území národního parku. Tvoří hlavní hřbet od Mrtvého vrchu (1060 m) až k západnímu úpatí [[Sněžka|Sněžky]] (1602 ). V kontaktním dvoře, který se táhne od [[Hvězda (Krkonoše)|Hvězdy]] (959 m), přes Čertovu horu (1210 m) ke Svorové hoře (1411 m), jsou šedé [[svor]]y až [[fylit]]y. Východní část je pak tvořena krkonošskými [[rula]]mi a fylity, západní část je tvořena fylity ponikelské skupiny. Okrajově do oblasti Krkonošského národního parku zasahuje podkrkonošská pánev, kde jsou uloženy sedimentární horniny stáří [[karbon]]u až [[perm]]u.
=== Klima ===
Pro horské oblasti ve střední Evropě je typické výrazné střídání ročních období a vliv [[Atlanský oceán|Atlantického oceánu]], což má za následek velmi neproměnlivé počasí. Pro mikroklimatické podmínky je zásadní orientace svahů vůči slunečnímu svitu a proudění větrů - to jsou faktory, které ovlivňují rostliny, které na těchto místech rostou. V horských oblastech Krkonoš je v zimních a podzimních měsících častá [[Inverze teploty vzduchu|teplotní inverze]], která může trvat i několik týdnů. Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 0,2 °C na Sněžce, v nižších polohách jsou průměrné roční teploty vyšší (např. [[Dolní Malá Úpa]] 3,9 °C, [[Bedřichov]] 4,7 °C) a nejteplejším měsícem je červenec a nejstudenějším leden. Sněhová pokrývka na vrcholcích hor se udrží až 180 dní.<ref name="krnap">{{Citace elektronické monografie
| titul = Krkonošská flóra
| url = http://www.krnap.cz/flora/
| datum přístupu = 2011-08-01
| vydavatel = Správa KRNAP
}}</ref>
=== Vegetační stupně a flora ===
Hranice alpínského lesa se pohybuje v nadmořské výšce 1250 až 1350 m.<ref name="krnap" /> Ve vysokých polohách se nachází několik druhů, které jsou [[Doba ledová|glaciálními]] [[Relikt (biologie|relikty]] (tzn. rostliny, které tu přežily od posledního zalednění). Jsou to např. [[všivec krkonošský]], [[lomikámen sněžný]], [[ostružiník moruška]], [[rašeliník Lindbergův]], [[šídlatka jezerní]] aj.
'''Vegetační stupně Krkonoš'''<ref name="krnap" />:
* '''''submontánní''''' (400 - 800 m n.m.) - Původně v tomto stupni převažovaly listnaté až smíšené lesy se zastoupením [[Buk lesní|buku lesního]], [[Javor klen|javoru klen]], [[Jeřáb ptačí|jeřábem ptačím]], [[Olše šedá|olší šedou]] a na polské straně i [[Modřín opadavý|modřínem opadavým]]. Tyto stromy byly vykáceny a byla zde uměle vysázena [[smrk]]ová monokultura. V podrostu se vyskytují chráněné rostliny jako [[kyčelnice cibulkonosná]] a [[kyčelnice devítilistá|devítilistá]], [[sasanka pryskyřníkovitá]] a [[sasanka hajní|hajní]], [[česnek medvědí]], [[lilie zlatohlavá]].
* '''''montánní''''' (800 - 1200 m n.m.) - V tomto stupni převažují smrkové porosty (původní i uměle vysázené), tmavé lesy jsou vhodným prostředím pro růst kapradin ([[kapraď samec]], [[žebrovice různolistá]], [[papratka horská]]). Od 18. století tu jsou bezlesé horské louky, kde jsou hojně zastoupeny vzácné druhy rostlin jako např. [[zvonek krkonošský]], [[violka sudetská]], [[prha arnika]], [[devětsil bílý]], [[náholník jednokvětý]] a několik zástupců čeledi [[Vstavačovité|vstavačovitých]].
* '''''subalpínský''''' (1200 - 1450 m n.m.) - V tomto stupni jsou nejcennější biotopy Krkonoš - smilkové louky, severská rašeliniště a porosty [[Borovice kleč|kleče]]. V bylinném patru jsou zastoupeny [[Smilka|smilka tuhá]], [[třtina chloupkatá]], brusnicovité rostliny, [[šicha oboupohlavná]] aj. V subalpínském stupni se rostou výše zmíněné reliktní rostliny.
* '''''alpínský''''' (1450 - 1602 m n.m.) - Druhově nejbohatší jsou strmé skalní svahy a jámy (známé jako tzv. krkonošské botanické zahrádky). Svahy karů jsou porostlé např. [[oměj zdobný|omějem zdobným]] a [[oměj štíhlý|štíhlým]], [[mléčivec alpský|mléčivcem alpským]], [[havéza česnáčková|havézí česnáčkovou]] a mnoha druhy kapraďorostů. V okolí pramenišť roste [[česnek sibiřský]], [[prvosenka nejmenší]], [[lepnice alpská]], [[kropenáč vytrvalý]]. Z dřevin, které ale dosahují miniaturního vzrůstu kvůli tvrdým podmínkám, jsou zastoupeny druhy jako [[vrba slezská]], [[bříza karpatská]], [[střemcha skalní]], [[jeřáb sudetský]] a borovice kleč.
<gallery>
File:Čihadlo.jpg|Porosty kleče se zastoupením smrku v okolí Čihadla
File:Mísečky, Stará vozová cesta, kapradí.jpg|Kapradiny ve smrkovém porostu
File:Zvonky u Labské boudy.jpg|Hořce u Labské boudy
File:Vysoka plan.jpg|Ostrůvky kleče z Violíku
File:Krkonoše (1).jpg|Devětsil bílý
File:Arnica montana in Šumava region (1).jpg|Prha arnika (ilustrativní fotografie)
File:Rabamurakas1 2008.jpg|Plod ostružiníku morušky (ilustrativní fotografie)
</gallery>
=== Fauna ===
Na bohatá rostlinná společenstva jsou vázány i rozmanité druhy živočichů. Živočišná společenstva se zformovala během poslední [[Doba ledová|doby ledové]] a následujícího příznivějšího období (zvaného [[holocén]]). V nižších polohách jsou zastoupeny druhy eurosibiřské fauny a s rostoucí nadmořskou výškou přibývají horské druhy. Je zde několik druhů bezobratlých, kteří zde zastupují glaciální relikty - je to např. [[slíďák ostnonohý]], [[vrkoč severní]], [[jepice horská]], střevlík ''Nebria gyllenhali'', vážky ''Somatochlora alpestris'' a ''Aeschna coerulea''. Z obratlovců byly v Krkonoších pozorovány druhy jako [[kos horský severoevrpský]], [[slavík modráček tundrový]], [[kulík hnědý]], [[čečetka zimní]] a nejrozšířenějším hlodavcem je [[hraboš mokřadní]]. Za endemický druh Krkonoš lze považovat pouze [[Jepice krkonošská|jepici krkonošskou]] (''Rhithrogena corcontica'') a dva poddruhy i jinde se vyskytujících živočichů - motýla [[Huňatec žlutopásý|huňatce žlutopáseho]] (''Torula quadrifaria sudetica'') a plže [[vřetenovka krkonošská|vřetenovku krkonošskou]] (''Cochlodina dubiosa corcontica'').<ref name="krnap" />
<gallery>
File:Vertigo arctica shell.jpg|Schránka vrkoče severního
File:Somatochlora alpestris 01.jpg|Vážky ''Somatochlora alpestris'' (ilustrativní fotografie)
File:Charadrius morinellus male.jpg|Samec kulíka hnědého (ilustrativní fotografie)
File:Gråsisik.JPG|Čečetka zimní (ilustrativní fotografie)
File:Aardmuis.jpg|Hraboš mokřadní (ilustrativní fotografie)
</gallery>
== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==
{{Geo cz|50|43|8|15|40|21}}
{{osmrelace|369418}}
* [http://www.krnap.cz/ Správa Krkonošského národního parku]
{{Národní parky v Česku}}
[[Kategorie:KRNAP]]
[[Kategorie:Krkonoše]]
[[Kategorie:Národní parky v Česku]]
[[Kategorie:Chráněná území v okrese Trutnov]]
[[Kategorie:Chráněná území v okrese Semily]]
[[Kategorie:Chráněná území v okrese Jablonec nad Nisou]]
[[Kategorie:Biosférické rezervace v Česku]]
[[en:Krkonoše National Park]]
[[es:Parque nacional Krkonoše]]
[[nl:Nationaal park Krkonoše]]
[[pl:Karkonoski Park Narodowy (Czechy)]]
[[sk:Krkonošský národný park]]
[[sv:Krkonoše nationalpark]]
[[vi:Vườn quốc gia Krkonoše]]
| 