Trenčínská župa: Porovnání verzí

Přidáno 3 863 bajtů ,  před 10 lety
dokončení překladu-odstraněna šablona "Pracuje se"
(začátek prací-šablona pracuje se)
 
(dokončení překladu-odstraněna šablona "Pracuje se")
{{Pracuje se}}{{Infobox region
| úřední název česky = Trenčínská župa
| úřední název = Trenčianska župa
| obyvatel = 310 437
| hustota = 69,7
| jazyk = [[slovenčtinaslovenčina]]
| národnosti = [[Slováci]] 91,7%, v malém počtu [[Maďaři]] a [[Němci]]
| náboženství = Římsko-katolicke 87,4 %<br />Evangelické 8,8 %<br />Židovské 3,5 %
| web =
}}
[[Image:Slovakia Trencin.jpg|thumb|right|250px|Trenčínská župa na severozápadě Slovenska]]
 
'''Trenčínská župa/stolice, Trenčínský komitát''' (lat. comitatus Trentsiniensis/Trenchiniensis, maď. Trencsén (vár)megye, nem. Trentschiner Gespanschaft/Komitat) byl jedním z komitátů, stolic a žup Uherského království.
 
== Charakteristika ==
TrenčianskaTrenčínská župa susedilasousedila s rakúskourakouskou krajinouzemí Morava, která byla (od roku [[1918]] súčasťsoučást Česko-Slovenska) a sČeskoslovenska, PoľskomPolskem (resp. v rokochletech [[1772]]-[[1918]] s rakúskymrakouským Haličom[[Halič|Haličem]]) a uhorskými (od roku 1918 česko-slovenskými)uherskými župami Orava, Turiec a Nitra. DominantnouDominantní riekouřekou pretekajúcouoblasti župou bolje [[Váh]]. Rozloha župy v rokuroce [[1910]] bolabyla 4456 km²<sup>2</sup>. V súčasnostisoučasnosti sase prepro zodpovedajúciodpovídající regiónregion používapoužívá pomenovanietermín PovažiePováží a prepro jeho severnúseverní časťčást [[Kysuce]].
 
== Centrum ==
Administrativním centrem župy byl [[Trenčínský hrad]] a od první poloviny [[17. století]] město [[Trenčín]].
 
== Vládnoucí rody ==
Mezi nejvýznamnější vládce patřil Matúš Žák Trenčanský.
 
== Historie ==
Trenčínský komitát se stal součástí Uherského království pravděpodobně za vlády uherského krále Ladislava I. ([[1077]] - [[1095]]). Území bylo možná krátce součástí Českého a pak Polského království. Komitát navázal na starší územní celek Castellania Trecen. Začátkem [[13. století]] vznikla šlechtická (zemanská) stolice. Do roku [[1430]] existoval na severu komitátu samostatný Bystrický komitát (comitatus Biztriciensis), později se jmenoval Žilinský (comitatus Ziliniensis) a Strečnianský (comitatus Strechyn). Pro slabost tamní šlechty se však nezměnil na samostatnou stolici, ale stal se součástí Trenčínské stolice. Do roku [[1330]] existovala na severu i Varínská provincie, která však po smrti magistra Dončo (bylo to jeho panství) také zanikla.
 
Trenčínská stolice se od začátku dělila na čtyři okresy: Záhorský (Processus Zahorja), Horní (Processus superior), Střední (Processus medius) a Dolní (Processus inferior). Od [[18. století]] měla stolice sedm okresů; přibyly rozdělením Středního a Horního okresu První střední, Druhý střední, První horní, Druhý horní a Třetí horní. Začátkem [[19. století]] se jejich počet zredukoval na pět: Žilinský, Považskobystrický, Střední, Dolní a Záhorský. V roce [[1918]] se Trenčínská župa stala součástí Československa (potvrzeno Trianonskou smlouvou z roku [[1920]]). Trenčínská župa existovala v nezměněných hranicích do [[31. prosinec|31. prosince]] [[1922]], od [[1. ledna]] [[1923]] do roku [[1928]] byla součástí Povážské župy a malé části součástí Bratislavské a Nitranské. V letech [[1940]] - [[1945]] existovala Trenčínská župa, ale byla o něco větší. V současnosti je území bývalé župy součástí [[Trenčínský kraj|Trenčínského]] a [[Žilinský kraj|Žilinského kraje]]. Významnými centry kulturního a vzdělávacího života byly [[Trenčín]] a [[Žilina]].
 
== Okresy ==
V roce [[1910]] byla župa rozdělená do těchto okresů:
* [[Trenčín]]
* [[Bánovce nad Bebravou]]
* [[Čadca]]
* [[Ilava]]
* [[Kysucké Nové Mesto]]
* [[Bytča]]
* [[Púchov]]
* [[Považská Bystrica]]
* [[Žilina]]
 
* Města se zřízeným magistrátem:
** [[Trenčín]]
** [[Žilina]]
 
V současnosti je území bývalé župy rozdělené do těchto regionů a okresů:
* [[Kysuce]]
** [[Okres Čadca|Čadca]] (celý okres)
** [[Okres Kysucké Nové Mesto|Kysucké Nové Mesto]] (celý okres)
* [[Pováží]]
** [[Okres Bánovce nad Bebravou|Bánovce nad Bebravou]] (takmer celý okres)
** [[Okres Bytča|Bytča]] (celý okres)
** [[Okres Ilava|Ilava]] (celý okres)
** [[Okres Nové Mesto nad Váhom|Nové Mesto nad Váhom]] (1/3 okresu)
** [[Okres Považská Bystrica|Považská Bystrica]] (celý okres)
** [[Okres Púchov|Púchov]] (celý okres)
** [[Okres Trenčín|Trenčín]] (celý okres)
** [[Okres Žilina|Žilina]] (celý okres)
 
Malé části bývalé župy zasahují i do okresů [[Okres Partizánske|Partizánske]] a [[Okres Prievidza|Prievidza]], které jsou součástí regionu [[Ponitří]] resp. [[Horní Nitra]].
 
== Reference ==
{{Překlad|sk|Trenčianska župa (Uhorsko)|4472692}}
<references />
 
{{Pahýl}}
 
{{Portály|Slovensko}}
 
[[Kategorie:Uherské župy]]
 
[[de:Komitat Trentschin]]
[[en:Trencsén County]]
[[eo:Departemento Trenčín]]
[[fr:Trencsén (comitat)]]
[[hu:Trencsén vármegye]]
[[it:Trencsén]]
[[nl:Trencsén (comitaat)]]
[[ro:Comitatul Trencsén]]
[[sk:Trenčianska župa (Uhorsko)]]