Ráztely: Porovnání verzí

První připomínka Ráztel je z roku 1068.<ref name="Cimelice">{{Citace elektronické monografie|titul=Čimelice - regionální historie, MÚ Čimelice, 2000|url=http://cimelice.ic.cz/historie.php|datum vydání=2000|datum přístupu=2011-01-22|jazyk=}}</ref> Další písemná zmínka pochází z [[Kodex vyšehradský|Vyšehradského kodexu]] okolo roku 1085. Jak však ukázal archeologický výzkum katastru v letech 1999 - 2002 Alexandrem Debnarem, patří Ráztely také k laténským (keltským) lokalitám. Jižně od obecního rybníčku v trati Za rybníkem na JZ okraji vsi byl A. Debnarem r. 1999 nalezen zlomek skleněného laténského náramku z modrého kobaltového skla bez dalšího barevného zdobení a bez souvisejících laténských nálezů, včetně keramických zlomků.(<ref Aname="Debnar2002">Alexandr DEBNAR: Terénní akce č.Debnar1140, Výzkumy.č. 20021141, sč.240) 1142, Dalšíin: písemná''Výzkumy zmínkav pocházíČechách z2002'', [[KodexArcheologický vyšehradský|Vyšehradskéhoústav kodexu]]Praha, okolo2004, roku 1085s. 240 - 241</ref> Jiné archeologické nálezy ze shora citovaného výzkumu patří datováním do 11. století a korespondují tak s listinným vročením. Tyto četné keramické zlomky, rozeseté v rozsáhlém areálu citované trati, ale i na J a na JZ okraji vsi, a rovněž na levém břehu potoka JV od obce, tekoucího k Mišovicům, svědčí o rozsáhlém raně středověkém (RS 4) sídlišti, které bylo nepochybně dosti významné.(<ref name="Debnar2001">Alexandr DEBNAR: Terénní Aakce č.Debnar1083 Ráztely, in: ''Výzkumy.. v Čechách 2001'', s.Archeologický 244ústav aPraha, Výzkumy..2003, s.240244</ref><ref - 241)name="Debnar2002"></ref> Vesnice byla do roku 1323 spolu se Svučicemi a dalšími 20 vesnicemi podél staré solné stezky z [[Pasov|Pasova]] v majetku [[Vyšehradská_kapitula|Vyšehradské kapituly]]<ref>Tříska, Karel Dr.: ''Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku'', V. díl, Jižní Čechy, Praha 1986</ref>. Později se Ráztely staly [[Man_(leník)|manským]] statkem a na zdejší [[tvrz|tvrzi]] seděl roku 1511 Jiřík z Ráztel (zemřel 1542), jehož dcera Anna prodala ves Janovi a Jiříkovi z [[Ploskovice|Ploskovic]]. Dne 8.května 1584 byly Ráztely na českém sněmu připsány Kryštofovi Loubskému z Lub na Rencích.<ref name="Snem">{{Citace elektronické monografie|titul=Digitální knihovna: České sněmy, Svazek VI., 1581-1585 - 1584|url=http://www.psp.cz/eknih/snemy/v060/1584/t028000.htm|datum přístupu=2011-01-22|jazyk=}}</ref> Poté co se Ráztely dostaly do majetku Šiců z [[Drahenice|Drahenic]] byly roku 1622 v plen vzaty a roku 1623 prodány Příbíku Jeníškovi z Újezda a tím byly sloučeny majetkově s [[Březnice|Březnicí]]. Část vsi (8 domů) patřilo k bývalému Drahenickému panství.<ref>Jan Orth a František Sládek: ''Topograficko-statistický slovník Čech'', I.L.Kober, Praha 1870</ref> Ráztely náleží k Drahenické farnosti.

Spíše k národopisným tématům patří pověst O mstě a vojenské cti, vztahující se k božím mukám při cestě od Ráztel ve směru k Březnici. Podle tradičního lidového podání zde byl oběšen francouzský voják, který založil ve statku v Ráztelích požár.<ref (A.name="DebnarPovest">Alexandr DebnarDEBNAR: ''Pověsti z Blatenska a Mirovicka I.'', Pověst: O mstě a vojenské cti, Prácheňské nakladatelství, Písek 2002, s. 39 - 41.)

* Jan Pavel HILLE: Místopis, heslo Rastely, in: SIBLÍK Josef: ''Blatensko a Březnicko., Obraz poměrů přírodních, historických, místopisných, školských a národopisných., Prací učitelstva.'', Blatná 1915, s.302,

* Alexandr DEBNAR: ''Pověsti z Blatenska a Mirovicka I.'', Pověst: O mstě a vojenské cti., Prácheňské nakladatelství, Písek 2002, s. 39 - 41,

* Alexandr DEBNAR: Terénní akce č.1083 Ráztely, in: ''Výzkumy v Čechách 2001'', Archeologický ústav Praha, 2003, s.244,

* Alexandr DEBNAR: Terénní akce č.1140, č. 1141, č. 1142, in: ''Výzkumy v Čechách 2002'', Archeologický ústav Praha, 2004, s. 240 - 241,

* Marek Janáč, Pavel Tumlíř, Milan Harvalík, ''Divnopis - Proč se to tak jmenuje? 2''., s. 218-220., Praha: Radioservis 2008.