Paragliding: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 49:
Pro situace, které nejsou jinak řešitelné, nebo pro jejich řešení nemá pilot dostatek výšky (a tedy času), patří k výbavě padákového
kluzáku záchranný padák. Poznamenejme, že pojem "záchranný padák" je používán v oficiálních předpisech pro padákové (a závěsné) létání (předpis ZL1 a další), proto je použit i zde na wikipedii. V běžné mluvě se mnohem častěji používá méně přesné označení "záložní padák". Tento padák však nepředstavuje zálohu v pravém slova smyslu, neboť funkčně nenahrazuje padákový kluzák, ale jde o prostředek záchrany, pokud nezbývá jiná možnost. [[slang|Slangově]] je záchranný padák obvykle označován jako "záložka".
 
Existují dvě provedení záchranného padáku - řiditelný a neřiditelný.
Neřiditelný ZP padá svisle k zemi a pilot na něm nemá žádnou možnost ovlivnit místo přistání.
Řiditelný ZP má určitou dopřednou rychlost a lze na něm zatáčet.
To se sice jeví jako výhoda, nicméně pokud je ZP použit zrovna v situaci kdy pilot letí proti terénu a není na provedení
zatáčky čas, dojde k nárazu do terénu vlivem dopředného pohybu čelně, což může způsobit i těžké zranění,
neboť před sebou nemá pilot žádnou ochranu.
S ohledem na to, že ZP se obvykle používá v situacích, kdy není mnoho času přemýšlet,
kam se zrovna pilot pohybuje a často ani nelze směr letu ovlivnit,
je velmi diskutabilní, který ZP, zda řiditelný nebo neřiditelný je výhodnější.
 
Záchranný padák se typicky používá v situacích, kdy je padákový kluzák neřiditelný nebo je jeho řiditelnost tak omezená, že se jej nedaří udržet v přímém letu. Takovou situací může být komplikovaný závlek vrchlíku mezi šňůry, kdy zbývá funkční jen malá nebo žádná část nosné plochy. Použití záchranného padáku se naopak nedoporučuje, pokud zbývá funkční alespoň polovina vrchlíku a padákový kluzák se daří udržovat v přímém letu. Rychlost opadání záchranného padáku je tak vysoká, že se při dopadu může pilot zranit, proto
je ve většině případů vhodnější volit raději přistání s částečně zkolabovaným padákovým kluzákem (pokud to lze), než použití záchranného padáku. To platí o to více, pokud záchranný padák není řiditelný (s ohledem na vysokou cenu řiditelných záchranných padáků používá většina pilotů záchranný padák neřiditelný) - obvykle je lepší přistát s padákovým kluzákem, který je alespoň částečně řiditelný než se záchranným padákem, který není řiditelný vůbec a na kterém pilot přistane doslova tam "kam ho vítr zavane". Někdy je použití záchranného padáku diskutabilní a rozhodnutí závisí na úvaze pilota. Aby byl záchranný padák spolehlivý, je nutné jej
alespoň jedenkrát ročně přebalit. Přebalení musí provést kvalifikovaná osoba, neboť i drobná chyba při sbalení může způsobit,
že záchranný padák selže nebo se neotevře dostatečně rychle.