Verze z 27. 2. 2012, 04:29 editovat EmausBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 256 394 editací m r2.6.4) (Robot: Přidávám ku:Morîstan ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 3. 6. 2012, 13:39 editovat zrušit editaci P.ledr (diskuse \| příspěvky) 46 editací Přepracování stránky Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[~~Soubor~~File:~~Lesní~~Mravenistě, ~~mraveniště~~Hlinecký les, Hřešihlavská.jpg\|thumb\|~~left\|Lesní~~upright ~~mraveniště~~2]] '''Mraveniště''' je místo, které slouží jako hnízdo [[mravenec\|mravencům]]. Jde o umělou stavbu, kterou mravenci soustavnou prací budují k přežití [[kolonie]] a může být obydleno i několik desítek let. ~~[[Soubor:Ant hill poland.jpg\|thumb\|Průřez mraveništěm lesních mravenců]]~~ Slouží k ochraně před nepříznivým počasím a predátory, k uskladnění potravy a k výchově potomstva, kterým zajišťuje ideální podmínky pro růst díky důmyslnému systému s termoregulační schopností. ~~[[Soubor:Ant Nest.jpg\|thumb\|Model mravenčích chodbiček]]~~ Podoba a materiál ze kterého je mraveniště postaveno závisí na daném druhu mravence a prostředí ve kterém žijí od primitivních hnízd až po vysoce dokonalé a propracované stavby. Existují tak mraveniště z jehličí, hlíny, kartónové hmoty, listí, v zemi, dutinách stromů, v rostlinách atd. ==Funkce a uspořádání mraveniště== ~~'''Mraveniště''' je místo, které slouží jako domoviště [[mravenec\|mravenců]]. Jedná se o umělou stavbu, kterou mravenci soustavnou prací budují k přežití [[kolonie]].~~ [[Image:Ant Nest.jpg\|thumb\|right\|Model mravenčích chodbiček druhu Pogonomyrmex badius]] Hlavní funkcí mraveniště je pro tento teplomilný a suchomilný [[hmyz]], zajistit termoregulaci nutnou pro správný růst potomstva a udržení správné vlhkosti. Zajišťuje útočiště před predátory a přírodními vlivy. Uvnitř mraveniště se nacházejí zásobárny s potravou, propojovací chodby a chodbičky, komora s královnou a komůrky, kde se líhnou nové generace mravenců. Mravenčí larvy nebo kukly jsou vždy pečlivě srovnány v různých komůrkách, tak aby měli optimální podmínky pro růst v jednotlivých vývojových fázích. Převážná část hnízda je skryta v podzemí, kde mravenci nacházejí útočiště před predátory a chladem v zimě. Často do okolí vede síť cest a cestiček, po kterých mravenci putují za potravou. <gallery widths="150"> Mraveniště mají různé podoby v závislosti na druhu mravenců. [[Mravenec lesní\|Lesní mravenci]] vytvářejí typické kupy tvoření [[jehličí]]m a drobnými klacíky, jiné druhy budují mraveniště pod zemí, v [[list]]ech, či dutinách [[strom]]ů. File:Safari ants tunnel.jpg\|Dálnice rodu Dorylus Soubor:Ant nest.JPG\|Mravenčí cesta </gallery> ==Typy mravenišť== Mraveniště má vnitřní uspořádání, ve kterém se nacházejí zásobárny s potravou, chodbičky, komora s královnou a místo, kde se rodí noví mravenci. Lesní mravenci stavějí mraveniště s dominantní orientací směrem na jih, kde je pozvolnější svah. Severní strana je příkřejší. Takto postavěné mraveniště umožňuje lepší nakládání s [[energie\|energií]], kdy mraveniště lépe akumuluje [[teplo]]. Současně ve slunečném počasí vycházejí hromadně lesní mravenci na povrch mraveniště, kde svá těla nahřívají na [[Slunce\|Slunci]] a následně směřují do vnitřku mraveniště, kde teplo vyzáří. Tímto procesem jsou schopni zvýšit teplotu v mraveništi až o 10 °C.<ref>{{Citace elektronické monografie Mravenci obývající všechny kontinenty (kromě [[Antarktida\|Antarktidy]]), vyskytují se od vyprahlých pouští ~~\| příjmení =~~ přes tropy až k polárním kruhům a svými stavbami mravenišť ukazují neuvěřitelnou adaptaci pro přežití v daném prostředí. ~~\| jméno =~~ ~~\| odkaz na autora =~~ ~~\| titul = Mravenci si umějí přitopit až o deset stupňů~~ ~~\| url = http://zpravy.idnes.cz/mravenci-si-umeji-pritopit-az-o-deset-stupnu-f3l-/vedatech.asp?c=A080218_092237_vedatech_itu~~ ~~\| datum vydání =~~ ~~\| datum aktualizace =~~ ~~\| datum přístupu = 2008-7-30~~ ~~\| vydavatel = Idnes.cz~~ ~~\| místo =~~ ~~\| jazyk =~~ ~~}}</ref>~~ ===Zemní a podzemní mraveniště=== ~~== Reference ==~~ [[Image:Ant hill poland.jpg\|thumb\|right\|Průřez mraveništěm [[mravenec lesní\|lesních mravenců]]]] V [[Evropa\|Evropě]] nejběžnější stavbou jsou zemní a podzemní mraveniště. V teplých krajinách převládají mraveniště převážně bez vybudované zemní kupy, kterou nepotřebují díky dostatku všude přítomného tepla. [[Mravenec lesní]] buduje mraveniště tvořené z jehličí a klacíků často s pařezem v centru stavby. Stavba je jako ledovec, kdy větší část je skryta pod povrchem a nadzemní část se může tyčit až do výšky 1,5 m. Pro zvýšení akumulace slunečního tepla je v severních šířkách pozvolnější svah orientovaný směrem na jih, kam dopadá nejvíce slunečního záření. [[Mravenec obecný]] (''Lasius niger'') buduje hnízdo z jemné hlíny pod kamenem, v zemi nebo mrtvém dřevě. Podzemní hnízdo je s povrchem spojeno otvůrky, obklopenými drobnými hliněnými valy. Občas má mraveniště i nadzemní kopulovitou hliněnou nadstavbu navršenou kolem stébel trav. Tato část je pevná, odolává větru i letním dešťům, ale zima nadstavbu ničí. [[Atta sexdens]] americký druh tvoří kupu z ohromného množství vynesené zeminy z podzemí, kde má vybudovanou síť chodeb a velkých komůrek. Velká část komůrek obsahuje známé houbové zahrádky, kam mravenci nosí rozmělněnou listovou hmotu na které pěstují houbu sloužící jako jejich hlavní příjem obživy. Tyto mraveniště dosahují průměru 10 m, hloubky 6 m a až 2000 komůrek s celkovým objemem 20 m3. V dospělé kolonii žije 5-8 milonů mravenců. [[Mravenec žahavý]] (''Tetramorium caespitum'') má mraveniště pouze v zemi stejně jako mnoho mravenců žijících v teplém a suchém prostředí jako např. [[Mravenec zrnojed]] (''Messor barbarus''), který má v mraveništi zvláštní kastu mravenců sloužících jako živé zásobárny potravy v období hladu. <gallery widths="150"> File:Anthill in natural monument Poust in 2011 (10).JPG\|Mraveniště [[Mravenec lesní\|Mravence lesního]] Soubor:Lasius niger.jpg\|Mraveniště [[Mravenec obecný\|Mravence obecného]] File:Lasius flavus DSC09070.JPG\|Mraveniště [[Mravenec žlutý\|Mravence žlutého]] File:A giant African ant hill with somone on it.JPG\|Mraveniště [[Atta sexdens]] File:HoneyAnt.jpg\|[[Mravenec zrnojed]] </gallery> ===Stromová mraveniště=== Mravenci neobývají pouze zem a podzemí, ale budují i hnízda ve stromech a korunách stromů. [[Mravenec černolesklý]] (''Lasius fuliginosus'') zakládá kolonii v dutinách živých stromů, zejména dubů. Jako jediný druh u nás si staví složitá podzemní kartonová hnízda z "dřevobetonu" (směs hrubé dřevnaté drtě, hlíny slepená medovicí a sekrety vyloučenými z mandibulární žlázy). Zavěšená podzemní hnízda z dřevobetonu dosahují až délky 2 m. Tyto mraveniště nebývají často zvenčí patrná a jsou objevena až při kácení stromu. <gallery widths="150"> Soubor:Lasius fuliginosus nest1.jpg\|Vstup do hnízda v dutině stromu Soubor:Ameisennest2.JPG\|Kumůrky z "dřevobetonu" </gallery> Mravenci rodu Camponotus např. [[Mravenec dřevokaz]] (Camponotus ligniperda) si dělají hnízda nejčastěji v borových, nebo jedlových pařezích a také v mrtvém dřevě. Chodby ve dřevu vykousává ve směru let stromu. <gallery widths="150"> File:Rossameise-stamm.JPG\|Mraveniště druhu [[Camponotus herculeanus]] File:Carpenter ant midden NFUW.jpg File:Carpenter ant worker NFUW.jpg File:Mraveniště (3).jpg File:Mraveniště (6).jpg File:Holzschaden.jpg </gallery> Mraveniště "tkalců" (''Oecophylla smaragdina'') z [[Afrika\|Afriky]] je "sešito" z listů v koruně stromu. Tkalci ze svých těl vytvářejí řetězce a tím k sobě přitahují listy, které sešívají hedvábím larev, které dělnice drží v kusadlech a pohybují jimi sem a tam napříč listy. Larva uvolňuje z vývodu žláz hedvábné vlákno, původně určené k vytvoření kokonu. Takto zbavené larvy kokonu neumírají, ale jsou odchovány v trochu jiných podmínkách. Tisíce těchto vláken vytvoří pevné tkanivo, držící listy pevně u sebe. <gallery widths="150"> File:Green Ant nest.jpg File:Weaver ants (Oecophylla smaragdina) nest in Kinnarsani WS, AP W IMG 6012.jpg File:Formicidae Red Thailand.jpg File:WeaverAntNest.JPG File:Antnest1.jpg </gallery> Druhu [[Camponotus femoratus]] staví hálky kulovitého tvaru z hlíny zavěšené ve větvích. Obdobná velice drobná hnízda z kartónovité hmoty staví i drobní [[Srí Lanka\|cejlonští]] mravenci [[Polyrhachis Mayri]]. ===Rostlinná mraveniště=== V tropech neuděláte krok aniž byste nenarazili na mravence. Hnízdí dokonce i v rostlinách s nimiž jsou často v symbiotickém stavu např. Cecropia. Těmto rostlinám mravenci zabezpečují ochranu a občas je dál rozšiřují po okolí. Rostlina jim naopak na oplátku poskytuje domov a někdy plody určené přímo pro mravenčí nájemníky. Při pokusu ublížit takovéto rostlině se ihned mravenci vyrojí a zuřivě svůj domov a rostlinu brání, proto je třeba při prodíraní se džunglí dávat pozor čeho se dotýkáte. Takováto mraveniště například budují mravenci rodu Azteca. ===Jiná mraveniště=== Nájezdný druh mravenců [[Ection burchelli]] z oblasti mezi [[Mexiko\|Mexikem]] a [[Paraguay\|Paraguayí]], nebo [[Dolichoderus tuberifer]] nemá hnízdo žádné. Staví sí pouze přechodná tábořište na částečně krytých místech. Stěny jsou tvořena z těl samotných dělnic, které jsou propojeny díky silným hákovitým drápkům na koncích chodidel. Takto vzniklá mraveniště jsou tovřená až půl miliónem těl mající až metrový průměr. Uprostře jsou chráněny larvy a královna. Při přemístění na jiné stanoviště za potravou se masa pohybuje rychlostí 20 m/hod. Mravenec [[Solenopsis fugax]] je malý mravenec vyskytující se i v Česku. Jeho mraveniště je skryto v mraveništi mnohem větších mravenců, na kterých parazituje kradením jejich potravy díky vybudované síti úzkých chodbiček, kterými projdou pouze tito nevítaní hosté aniž by je domácí druh objevil. ===Úmělá mraveniště=== Mravence lze chovat i uměle v takzvaných formicáriích, která slouží myrmekologům (lidi studující mravence) při studiu jejich života. <gallery widths="200"> File:Formicarium with ytongNest.jpg File:Formicarium cylant fondation Messor barbarus.jpg File:Formicidae culture tube.jpg </gallery> ===Galerie mravenišť=== <gallery widths="150"> File:Anthill in natural monument Poust in 2011 (7).JPG\|Mraveniště [[Mravenec lesní\|Mravence lesního]] File:Beckingen Ameisenhügel (1).jpg File:Wood Ant Nest 3.jpg File:Ant nest in tree.JPG File:Harvester ant hole.jpg File:Mercantour2.jpg File:Ant mound.jpg File:Mraveniště ve stromě (Ant hill in the tree).JPG </gallery> == Literatura == * {{Citace monografie \| příjmení = Sadil \| jméno = Josef \| titul = Naši mravenci \| vydavatel = Orbis \| místo = Praha \| rok = 1955 \| strany = 224 }} * {{Citace monografie \| příjmení = Hölldobler \| jméno = Bert \|příjmení2 = Wilson \|jméno2 = Edward O. \| titul = Cesta k mravencům \| vydavatel = Academia \| místo = Praha \| rok = 1997 \| isbn = 80-200-0612-5 \| kapitola = \| strany = }} * {{Citace monografie \| příjmení = Obenberger \| jméno = Jan \| titul = Ze živtota mravenců \| vydavatel = Vyšehrad \| místo = Praha \| rok = 1949 \| strany = 221 }} == Externí odkazy == * [http://www.youtube.com/watch?v=lFg21x2sj-M Mraveniště druhu Atta] {{commonscat\|Ant hills}} Řádek 27 ⟶ 157: <references/> ~~{{Pahýl}}~~ {{Portály\|Entomologie}} [[Kategorie:Mravencovití]] [[Kategorie:Stavby živočichů]]

Mraveniště: Porovnání verzí