Právo várečné: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m sjednocení pahýlů na jednotnou šablonu {{Pahýl}} dle Wikipedie:Žádost o komentář/Šablony pahýlů |
m lnk Svatováclavská smlouva |
||
Řádek 2:
V [[seznam královských měst|královských městech]] bylo proto právo várečné úzce spojeno s [[právo mílové|právem mílovým]]. Prakticky pokud město mělo právo várečné, mohl ve svém domě pivo vyrábět a šenkovat každý plnoprávný měšťan. Plnoprávným měšťanem byl pouze vlastník domu uvnitř městských hradeb, kterých bylo omezené množství. Postupně, jak se výroba specializovala, docházelo ve městech k určité koncentraci vaření piva ve společném pivovaru (vaření "střídou"). Často měšťané náročnější část výroby či výrobu celou přenesli na specializované řemeslníky a pivo ve svém domě pouze šenkovali. Právo várečné bylo vázáno ke konkrétnímu domu, v menšině a jen v některých městech, byla jeho nositelem fyzická osoba.
Toto právo v [[
Po zavedení pozemkových knih (zákonem r. 1872) bylo právo várečné zapsáno v oddílu A vložky pozemkové knihy: "1 podíl práva várečného", "1/147 práva várečného" a podobně. Je tedy zapsáno v oddílu vymezujícím majetkovou podstatu a příslušenství určité nemovitosti - domu uvnitř městských hradeb. Pokud došlo k rozdělení domu na více (právně) samostatných částí, zůstávalo právo várečné pouze u jediné části a nedělilo se.
|