César Antonovič Kjui: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Přeloženo z „češtiny“ do češtiny.
m typo
Řádek 11:
I přes jeho obdivuhodné úspěchy jako profesionálního vojenského akademika, je Kjui nejznámější pro svou hudební činnost. Už jako chlapec se ve Vilniusu učil na klavír, studoval [[Fryderyk Chopin|Chopinova]] díla a už ve čtrnácti letech začal skládat své první skladby. Než odcestoval do Petrohradu studoval i u polského skladatele [[Stanisław Moniuszko|Stanisława Moniuszko]], který v té době ve Vilnisu bydlel. Své hudební záměry změnil v roce [[1856]], kdy se setkal s [[Milij Balakirev|Milijem Balakirevem]], který ho přiměl k tomu, že se vážně zabýval hudbou.
 
Ačkoliv hudbu skládal a psal hudební kritiky jen ve svém volném čase, ukázal se zanedlouho jako velice plodný a uznávaný skladatel a kritik. Zlom v jeho životě nastal dne [[26. prosinec|26. prosince]] [[1859]] kdy balobylo uvedeno v Petrohradě jeho orchestrální dílo ''Scherzo'', pod taktovkou [[Anton Rubinstein|Antona Rubinsteina]]. V roce [[1869]] se konalo první veřejné představení Kjuiovi opery ''William Ratcliff'' (podle tragédie od [[Heinrich Heine|Heinricha Heina]]). S tímto dílem sklidil také obdivuhodný úspěch a Kjuiho to významně povzbudilo k dalšímu komponování.
 
Všechny jeho opery vznikly na podkladě děl ruských umělců, s vyjímkouvýjimkou opery ''Le Flibustier'', která byla komponována podle hry od [[Jean Richepin|Jeana Richepina]]. Poprvé byla uvedena v Opéra-Comique v [[Paříž]]i v roce [[1894]]. S tímto dílem však ani po čtyřech uvedení příliš úspěchů nesklidil, což bylo způsobeno rostoucí oblíbeností [[Giuseppe Verdi|Verdiho]] a [[Richard Wagner|Richarda Wagnera]]. Větší úspěch sklidil po premiéře komické opery ''Mandarínský syn'' ([[1878]]), po třech uvedeních opery ''Vězeň z Kavkazu'' (podle básně [[Alexandr Sergejevič Puškin|Alexandra Sergejeviče Puškina]] [[1883]]) a po premiéře ''Mademoiselle Fifi'' ( podle [[Guy de Maupassant|Gue de Maupassanta]], [[1903]]). Kromě opery Flibustier se mimo Rusko hrála jen dvě Kjuiova díla: ''Vězeň z Kavkazu'' (v Liège, [[1886]]) a dětská opera ''Puss v botách'' (v [[Řím]]ě, [[1915]]).
[[Soubor:Cesar cui.jpg|left|thumb|César Kjui v roce 1913]]
Kjui se stal také významným členem operního výboru v Mariánském divadle. Odsud odešel spolu s [[Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov|Rimskim-Korsakovem]] v roce [[1883]] na protest proti odmítnutí [[Modest Petrovič Musorgskij|Musorgského]] opery ''Chovanština''. Mezi lety [[1896]]-[[1904]] působil jako ředitel Petrohradského oddělení Ruské hudební společnosti.