Abel Tasman: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m napřímení redirectu šablony (data od Dannyho B.)
m typo
Řádek 17:
[[Soubor:Tasmanroutes.PNG|left|thumb|Trasa Tasmanovy plavby]]
Tasman pocházel z chudé rodiny z nizozemské provincie [[Groningen]], sám se naučil číst a psát a vstoupil do služeb [[Nizozemská Východoindická společnost|Východoindické společnosti]]. Ta nabízela možnost vyniknout, zbohatnout a získat námořní výcvik, a tak začátkem 30. let přicestoval do [[Východní Indie]]. Díky svým schopnostem dosáhl rychlého postupu - z prostého [[námořník]]a na [[lodník]]a, [[kormidelník]]a a [[Kapitán lodi|kapitána]]. Své kvality plně prokázal i pod Quastovým velením. Quastovy [[koráb]]y prozkoumaly [[Japonsko|japonské]] vody a pronikly dokonce do blízkosti [[kurilské ostrovy|Kurilských ostrovů]]. Přestože [[kurděje]] vyhubily téměř celé mužstvo, podařilo se Tasmanovi dovést lodě silnými [[Tropická cyklóna|tajfuny]] šťastně do batávského [[přístav]]u.
Přes počáteční ztráty a neúspěchy („ostrovy zlata“ nalezeny nebyly) se [[guvernér]] roku [[1641]] rozhodl vyslat do jižních moří novou výpravu a do jejího čela postavil tentokrát Tasmana, známého už svým navigačním uměním. Měl zjistit, je - li „Zuidlandt“ součástí jižní země, jak daleko k jihu se táhne, měl nalézt námořní trasu od této země na východ a navíc ještě prozkoumat neznámé západní [[Tichomoří]]. V polovině srpna [[1642]] zvedly jeho lodi ''Heemskerk'' a ''Zeeaen'' v Batávii kotvy, počátkémpočátkem září dorazily na [[Mauricius]] a poté zamířily k jihovýchodu. Na 50° jižní šířky je však silné bouře přiměly změnit kurz a pak už následovala nekonečná plavba širým [[oceán]]em k východu. Australská [[pevnina]] tak zůstala daleko na severu. Teprve [[24. listopad]]u spatřily hlídky na obzoru obrysy vysokých hor - byla to Van Diemenova země, dnešní [[Tasmánie]].
 
Holanďané „vzali řečenou zemi do vlastnictví“ a Tasman sledoval její východní pobřeží až do míst, kde mu silný proti[[vítr]] znemožnil další plavbu. A tak [[5. prosinec|5. prosince]] změnil kurz, opustil „australské vody“ a zamířil k východu, na širé moře. Proto zůstala Tasmánie, kterou nikdo z účastníků výpravy ani okem nezahlédl, v zeměpisném povědomí až do počátku [[19. století]] pouhým výběžkem australské pevniny.